Mlýny osudu
Johan Theorin
https://www.databazeknih.cz/img/books/20_/201429/mid_oland-mlyny-osudu-ZIT-201429.jpg
4
373
373
Uprostřed noci zabuší na dveře bývalého námořníka Gerlofa Davidssona dvanáctiletý Jonas Kloss a s hrůzou mu vypráví o tom, že na moři viděl loď, na jejíž palubě byli umírající námořníci a šílenec se sekyrou. Na Ölandu se zatím rozbíhá hlavní turistická sezóna, přijíždějí sem tisíce lidí, ne všichni tu ale chtějí strávit dovolenou nebo obdivovat krásy ostrova. Starý muž jménem Aron Fredh se vrací po mnoha letech z ciziny na Öland s jediným cílem: pomstít se. Vysvětlení je třeba hledat jak v minulosti, tak v přítomnosti, a především v bohaté rodině Klossových, která na ostrově vlastní přepychové rekreační středisko. Jediný Gerlof začíná tušit, kdo by mohl Fredh mohl být; zdá se, že se s ním dokonce kdysi dávno setkal. Oba spolu tehdy stáli na hřbitově u čerstvě vykopaného hrobu, když vtom zaslechli, jak se z rakve ozývá bouchání...... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi Romány
Vydáno: 2014 , MOBA (Moravská bastei)Originální název:
Rörgast, 2012
více info...
Přidat komentář
Ze začátku jsem měla problém se do knihy začíst...moc jmen, které zprvu spolu nesouvisejí, musela jsem se několikrát vrátit na začátek, abych si uvědomila, o kom je daná kapitola. Postupně se ale postavy prolínají a děj na sebe začne navazovat. Konec knihy jsem přečetla jedním dechem, byla jsem zvědavá jak dopadne. Nakonec mě kniha i přes těžký začátek zaujala.
Pane Theorine, jste můj nejmilejší spisovatel! Jste úžasný vypravěč a já Vaše knihy prostě žeru :-)
Na to jak je to tlustá kniha, tak jsem s ní byla rychle hotová. A ne proto, že bych jí tak zhltla, ale proto, že občas mi stačilo jen přečíst první tři slova každého odstavce. To u mě znamená dvě věci: kniha je jednoduchá na čtení, kniha je zdlouhavá a místy natahovaná/nudná. Zkrátka a dobře, na to jaký je to strašlivý bestseler... jako fajn, četla jsem, dočetla, ale žádný hluboký dojem to na mě opravdu nezanechalo. Nejvíc mě bavily kapitoly z "Nové země".
Mě ty jeho knihy prostě děsně baví... Za sebe doporučuji, pro mě zajímavé a napínavé čtení
Theorina a hlavně jeho mlýny osudu mám moc rád a to hlavně proto, že se trochu liší od ostatních severských autorů stejného žánru. V knize se nedočkáme mrazivé atmosféry a tísňivého prostředí jako třeba u Nesbeho nebo Adlera Olsena, ale spíše estetický popis krajiny a postav, který je zvládnut opravdu výborně. Průběh knihy plyne klidným tempem, které však vůbec neubírá na intenzitě děje a spolu se skvěle vymyšleným a zvládnutým koncem jsou mlýny osudu opravdu jedinečným zážitkem.
Theorin opět nezklamal se svým specifickým popisem krajiny ostrova, který v člověku vyvolává touhu vidět ho na vlastní oči. Od všech severských spisovatelů se odlišuje, v jeho knihách není drsné násilí, ale duchovno, které je velmi působivé a na atraktivnosti příběhu rozhodně přispívá část odehrávající se v "Novém světě", která byla opravdu neuvěřitelná. Z této série pro mě však jednoznačně vyhrávají Mlhy Olandu.
Zajímalo by mě, jestli se někdy dočkám nějakého zfilmování příběhů z ostrova Öland. Podle mě by to byl trhák, protože Johan Theorin do svých knih z této série dokáže zařadit jak originální tajuplný námět, tak způsob života lidí na onom ostrově a celé je to propojené tak ponurou atmosférou a skvělými postavami, že je radost se k nim vracet i přesto, že Vám při čtení nebude zrovna vesele a zároveň budete v tomto případě z množství postav trošku bojovat. Mlýny osudu to ale i přesto opět dokázaly a já jsem si užil skvělý severský zážitek, tak jak to umí jenom Johan Theorin. Mimochodem prolínání přítomnosti a minulosti je v této knize asi nejlepší v porovnání s předchozími knihami ze stejné série. Jak jsem začal číst, tak s pár drobnými zastávkami jsem o půl jedné v noci zaklapl knihu.
Složitý děj díky prolínání časových linií a vyprávění z pohledu různých osob, ale hodně dobré. Přesně tento styl knih mi vyhovuje.
Moje poslední přečtená kniha od Theorina. Moc se mi líbí prolínání děje, jedna z jeho nejlepších knih. Gerlof a celý Oland mi bude hodně chybět... Můžu jen doporučit.
Dlouho mi ležela v knihovně, dlouho jsem se na ní těšila, jsem asi v polovině a zatím se nějak vůbec nemůžu začíst, příběh mě nebaví, hlavní hrdinové jsou divní, je tam dost zbytečných smrtí........ Přestože v nemocnici mám na čtení času dost a jiná zábava tu moc není, docela často jí odkládám a nedá se říct, že bych četla jedním dechem. Hvězdičky zatím nedávám, udělím je, až to dočtu, nicméně knihu jsem momentálně odložila a sáhla po jiné.
...... a v lednu konečně dočteno, druhá polovina mírně lepší, ale žádné veliké nadšení se nekoná. Takže průměr.
Hodně zajímavá kniha a trochu jiná než minulé díly. Prolínající dějové linky mě zpočátku trochu mátly, ale časem se výborně doplňovaly a příběh neustále běžel dopředu a neodvratnému konci. Moc dobré čtení, doporučuji
Tak tohle byl díl, který je sice úplně jiný než má nejoblíbenější ze série (Smršť), nicméně výtečně se doplňující dějové linky až po již tradiční závěrečné rozuzlení (a překrásný epilog!) přidaly knize na čtivosti a zajímavosti. Tentokrát temná napínavost chyběla, ale do léta, kdy se rozplétají dávno zapletené osudy, by se ani nehodila...
Moje první kniha od autora, čte se dobře. Není to jen dobrodružný příběh, ale člověk se dozví i něco z nedávných dějin severu Evropy a Ruska. Na léto ideální čtení, na rozdíl od jiných detektivek nutí víc k zamyšlení nad tím, jak okolnosti formují lidské charaktery, kam až člověk zajde v touze přežít a jak je v životě kromě lásky stejně dobrým hnacím motorem i nenávist. Rozhodně zkusím další knihy.
Velice dobře se čtou romány Theorina.Zdůraznuji romány.Žádné krvavé thrillery ani detektivky.Poutavé vyprávění ,v druhé linii odbíhání do Ruska ,následné propojení hlavních hrdinů ,vysvětlení a zážitek pomalu končí.
Ano, je pravda, že Theorinovy knihy se čtou dobře. Také je pravda, že umí navodit atmosféru.
Ale když už se autor rozhodl prostřednictvím Arona zabrousit do politických procesů ve Stalinském Rusku, čekala bych, že také zmíní jeho politické postoje nebo motivaci, proč byl ochotný to celé absolvovat a nevzepřít se. Jen těžko se dá věřit, že se Aron stal vrahounem z povolání jen proto, že doufal, že někdy za xy let opět uvidí chajdu, v níž vyrostl.
Nicméně žádná úvaha na téma typu "nejradši bych zdrhnul, ale zabili by mě" nebo "věřím tomuto systému a pomáhám mu, jak nejlépe dovedu" se nekonala a celá tato linka tak vyznívá trochu účelově. Jelikož flashbacky tvoří podstatnou část knihy, docela mi to zkazilo celkový dojem.
Nejlepší od tohoto autora, silný příběh, prolínání současnosti a minulosti, zklamání hrdinů, ponurá atmosféra, za mne super.
Příběh o jednom odporným zmetkovi, který bojuje proti rodině jiných odporných zmetků. Mezi nimi se pohybují jiní méně odporní zmetci, ale stále zmetci a pár jiných bezvýznamných postav, které příběh spíše protahují a zhoršují svým nelogickým počínáním, než že by ho někam zásadně posouvali nebo ho dělali zajímavějším.
Problém téhle knihy je, že nemáte komu fandit. Na jedné straně je svině, která, ať už měla jakýkoliv život, vždy měla možnost volby a rozhodla se být svině a na druhé straně obyčejná banda podvodníků a zlodějů. Všechny ostatní postavy za fandění nestojí.
Není to špatná kniha. Čte se vcelku dobře, ale je více utahaná, než by mohla být a fakt, že mi žádná z postav nebyla a ani nemohla být sympatická, tomu příliš nepomohl.
Výborný konec série. Je zbytečné psát o ději. Doporučuji přečíst.