Ozveny mŕtvych
Johan Theorin
https://www.databazeknih.cz/img/books/59_/59597/bmid_ozveny-mrtvych-AEz-59597.jpg
4
843
843
Severské zimomriavky na ostrove Öland Štyri ročné obdobia na záhadnom ostrove Na nehostinnom ostrove zmizne dieťa… Júlii sa pred dvadsiatimi rokmi stratil päťročný syn. Chlapec zmizol bez stopy na švédskom ostrove Öland. Jedného dňa jeho otec dostane poštou synovu topánku. Temná minulosť sa bolestivo vráti. Júlia sa rozhodne odhaliť tajomstvo na vlastnú päsť, no čoskoro zistí, že niekto jej v tom chce za každú cenu zabrániť. Hrozba je oveľa bližšie, ako sa zdalo. Muž, ktorý mal byť už dávno mŕtvy, blúdi po pustatinách ostrova, keď nastane hodina tieňov a počuť ozveny mŕtvych...... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi
Vydáno: 2011 , Marenčin PTOriginální název:
Skumtimmen, 2007
více info...
Přidat komentář
Příběh se velmi pěkně čte . Pomalejší , ukecanější , ale pro mě dost zajímaví . Můj první Severský autor , i když toto škatulkování nemám rád ,sedl mě dokonale. Vše do sebe zapadlo . Postava staršího Gerlofa je velmi energická . Takový Buldok , zakousne se a nepustí. Má své vrtochy , mele si své. Nakonec je po jeho :D . Nemyslete jestli je děj předvídatelný , vypněte mozek a bavte se ;) Miluji Jarní a Letní měsíce . John Theorin popisuje ve svých knihách Oland tak krásně , že má čtenář chuť tento ostrov prozkoumat i když neholduje Severskému počasí .
Dle mého názoru velmi kvalitní a tematicky zajímavá detektivka, která se ledasčím od současné „severské krimi“, která plní naše knižní pulty, liší. Především vypravěčské tempo je nadmíru vláčné a plyne stejně pomalu (ale jistě), jako se rozlézá mlha po Ölandu.
Kniha je zajímavá už způsobem, jakým je psaná. Opět se zde prolínají dvě linie. Linie mapující současnost, kde se Gerlof, artritidou trpící důchodce, který stále čerpá síly z minulosti, kdy plul po mořích jako námořní kapitán, a jeho dcera Julia snaží přijít na kloub záhadě, která je trápí už dvacet let – co se stalo s chlapcem Jensem, Juliiným synem, který ve věku 6 let záhadně zmizel a už jej nikdy nikdo neviděl. Zajímavostí ale je, že ačkoliv se v knižní anotaci pořád píše o Julii, která se snaží rozplétat tuto záhadu, mně osobně se zdálo, že až na pár Juliiných vyšetřovatelských výstřelků neustále jenom řeší tamního policistu a to, kolik skleniček vína si ještě dát. Skutečný „vyšetřovatel“ je podle mě právě Gerlof, což vzhledem k jeho věku, artritidě a ubykaci v domově důchodců, je celkem netradiční hrdina :).
Druhou dějovou linií je sledování životních osudů a činů muže jménem Nils Kant, který ke konci 2. světové války (mimo jiné) zastřelil dva uprchlé německé vojáky a během svého útěku z ostrova i oblastního komisaře, čímž se zapsal mezi vrahy a odpadlíky tamní oblasti. Gerlof je přesvědčen, že právě tento vrah má na svědomí jeho vnuka a že tělo, které byla posláno na Öland z Jižní Ameriky v uzavřené rakvi několik let před tím, než Jens zmizel, nebyla Kantova mrtvola a že tento člověk stále někde běhá s cizí identitou po své domovině.
Ono na všem je něco pravdy, ale skutečná pravda je nakonec úplně někde jinde. Jak jsem už psala na začátku, vypravěčské tempo je opravdu velmi vláčné, autor nás nešokuje přemírou dalších a dalších mrtvol bestiálně připravených o život, ale naopak, příběh je postaven na psychologii a na řešení dávných křivd minulosti postupným a pomalým tempem, což může opravdu řadu čtenářů odradit. I když už je dotyčný přesvědčen, že ví, jak to tehdy vlastně bylo, věřte, že autor vás dokáže šoknout ještě i na posledních pár stranách. I přesto na mě ale příběh působí zcela logicky, pravděpodobně a nepřekombinovaně, i když nějaká ta skulinka by se asi našla. Ale i přes to všechno je to dle mého názoru opravdu zajímavá kniha s překvapivým a smutným koncem.
Miluji severské detektivky a románem Mlhy Olandu se k mým oblíbeným "seveřanům" přiřadil i Johan Theorin. Výborně napsaná kniha je spíše psychologickou s detektivní zápletkou. V mrazivé atmosféře je odhalováno dávné tajemství, které nikdy nemělo vyplout na povrch.... jednoznačně dávám pět *.
Konec mě překvapil, opravdu jsem to nečekala, ale jinak to byl dost průměr. Moc tam toho pátrání nebylo. Nebýt druhého vyprávění o životě Nilse Kanta, tak by to byla opravdu nuda. Ale zaujalo mě jak autor střídal časy, přítomnost psal v minulém času a vzpomínky na minulost v přítomné čase, zajímavý nápad.
Tahle detektivka je zase úplně jiná než ostatní. Není tu žádný hlavní detektiv ani plno akce. Kniha je spíše psychologická a má pozvolna plynoucí děj s překvapivým koncem. Je tu perfektně vykreslená atmosféra a prostředí ostrova. Při čtení jsem měl pocit jako bych na Ölandu opravdu byl. Přesto mi tato kniha, bohužel, moc nepohltila.
V knihách severských autorov je veľmi dobre zachytená atmosféra prostredia, príroda, spôsob života obyvateľov.
Dej sa mi zdal prekombinovaný a chaotický, vrah bol stále krok pred dobrovoľnými detektívmi (čo robili 20 rokov, keď ešte boli mobilnejší?)
Číta sa dobre, najmä príbeh ženy chytí za srdce a nepustí do konca knihy.
Nemá to takový spád jako některé jiné detektivky, ale pěkně se to čte a nenásilně vás to vtáhne do děje a jste překvapení, jak to celé bylo.
Výborná detektivka. Mrazivá jako prostředí, ve kterém se odehrává. Od několika kapitol jsem se nemohla odtrhnout, u několika kapitol jsem byla natolik vtažena do děje, že jsem prožívala i strach. Zajímavé zakončení. Po vrahovi jsem v mysli pátrala stejně intenzivně, jako hlavní hrdinka. Proto jsem na závěr byla překvapená. Dávám pět hvězdiček.
Mlhy Ölandu, propagované jako "nový Larsson", z mého pohledu larssonovské směřování nenaplnily a jsou tak jenom dalším nijak zvlášť výjimečným zástupcem takzvané severské krimi.
Kniha je spíše psychologicky zaměřená, plyne od začátku do konce stále stejně nevzrušivým poklidným a pro mě naprosto neutrálním tempem. Už na prvních stranách padne jméno domnělého vraha a celý následný děj pak spíše jen vysvětluje, co a jak se vlastně tehy stalo. I když - závěr je překvapivý (nic není tak, jak se zdálo)..
Další ze švédských autorů, který absolutně nezklamal. Dílo je čtivé a chvílema mrazivé, jako sever samotný. Závěr je strhující.
Tato kniha byla skvela moc se mi libil děj a to jak to bylo napsane !!!určite to neni posledni kniha od tohoto autora!
Mlhy Ölandu skrývají silný příběh. Vystupují z nich dávné obrazy nejednoho zmařeného života, zoufalých činů a klamných nadějí. Nezaujaté a zdánlivě nevzrušené vyprávění je právě o to působivější a jen umocňuje onen smutek a beznaděj. Nečekejte zběsilou akci, dějová salta ani potoky krve. Tento příběh vás dostane jinak: vkrádá se pomalu, nenápadně, až vás cele obestoupí a chladně obejme. Jako mlha ...
Severské autory mám moc ráda, Johan Theorin není výjimkou. Na příběhu se mi líbilo, že se prostě mohl stát, není překombinovaný, děj plyne příjemným tempem, postavy jsou dobře vykreslené - působí "živě".
Tahle kniha není žádný modní krvák, přesto se mi četla docela dobře, je v ní pěkně zachycena severská přírodní atmosféra s nádechem ... napadá mne mystika, jak o ní mluví Munthe - je to ale nepřesné.
Pokud se vám kniha líbila, umocněte si prožitek z ní pohledem na moře a ostrovy - i když to pochopitelně není Öland
Představovala jsem si něco trošku jiného, Theorin je dobrý autor a příběh se mi líbil. O to víc mě překvapil jeho konec, který me opravdu rozesmutněl. Jsou zde dobré postavy, Gerlof je super chlap a Julia taky není k zahozeni, Nils patří k záporákům, které bych nemohla mít ráda.
Nemohu souhlasit s většinou názorů na tuto knihu, že příběh nedokáže čtenáře upoutat a děj je příliš dlouhý. Naopak jsem přesvědčena, že Mlhy Ölandu patří k těm lepším severským krimi (styl autora mi hodně připomíná knihy skvělé švédské spisovatelky Ä. Larsson). Kniha skutečně nenabízí divoké přestřelky a nález nové mrtvoly na každé stránce, ale zaměřuje se více na psychologickou stránku příběhu, myšlení a jednání jednotlivých postav, které kontrastují se skvělými popisy úchvatné a zároveň drsné severské krajiny. Mě tato pomalá linie příběhu vyhovovala a dokázala mě i naplno pohltit a především samotný závěr mě velice překvapil a rozhodně jsem ho neočekávala.
Simon Beckett řekl, že je to kniha plná silných obrazů a hrůzy, která se s každou stranou stupňuje.
Až tak bych to zase nenadhodnocovala. Silné obrazy a nějaká vyslovená hrůza tam totiž opravdu nejsou. Jakmile se vám povede začíst se, odsýpá stránka za stránkou, ale děsivé ani dechberoucí to není.
Zajímavý krimi příběh zasazený do úžasného prostředí Ölandu, o kterém se vždycky krásně čte, i když se tam kolem válí ne jedna mrtvola, to ano, ale nic víc. Zároveň vás Mlhy Ölandu ale vůbec nezklamou, knížka pěkná, charaktery postav zvládnuty perfektně, nudit se nebudete, ale Theorin to jednoznačně umí líp.
Kniha mě velmi zklamala, začátek byl velmi zdlouhavý a nudný, do stránky 80 se vyjma prologu nedělo vůbec nic. Dalších 150 stránek se začal příběh pomaloučku rozjíždět, ale, že by mě to bavilo, se říci nedá. Pak konečně přišla jedna dobrá scénka a poté se příběh opět vrátil do klidných vln. Až konec to trošičku rozhýbal, ale to už bylo pozdě...
Hlavní postavy mně také moc nesedly, podle mě často jednaly více než nelogicky a pak je náhle něco "geniálního" napadlo. Často jsem přemýšlel, jestli je senilní dědeček zmizelého chlapce nebo já. Nechápal jsem, jaký měl tento důchodce plán, ale každopádně, kdyby valnou většinu toho, co udělal, neudělal, kniha by nabrala na dramatičnosti a měla větší spád. Co naopak musím pochválit, je skvělé popsání divoké severské přírody.
Jak to všechno dopadne, jsem odhadl poměrně brzy, a přestože se většinou netrefím, tentokrát jsem mířil do černého.
Celkové hodnocení: Jelikož jsem u této knihy v prvních 150 stránkách několikrát usnul a tři čtvrtě knihy jsem se dost nudil, dávám cca 50%.
Kniha me zaujala od prvnich radku. Pribeh matky, ktera ztrati sveho syna, ja sama mam tri... takze trochu citove zaangazovanosti hned na uvod... Krasne obrazy severske krajiny, drsne, stejne jako lidi, kteri v ni ziji, to Theorin umi. Podle me ale kniha nebyla tak strhujici jako Smrst, proto "jen" 80%.
Jedno z nejpříjemnějších překvapení, které jsem v poslední době mezi knihami zažil...většinou je to tak, že knížka má super PR, všude jsou na ni upoutávky atd...člověk si ji koupí a pak zjistí, že to žádný velký skvost není (viz. knihy v edice ´Světový bestseller´). Tato knížka je pravý opak...tváří se nenápadně, v poličce ji měl už nějaký ten měsíc, ale nějak se mi do ní nechtělo...a autor nějaký neznámý....no ale nakonec jsem po ní přeci jen sáhnul a musím říct, že super...příběh se rozbíhá možná trošku pomaleji, ale časem nabírá grády a závěr je super....v některých knihách dříve či později odhadnete pachatele či motiv, ale tady jsem opravdu do poslední chvíle netušil...o to větší zážitek ze závěru knihy jsem měl. Všem doporučuji....pro mne možná o chlup lepší i než slavný Nesbo.... Ale jedna vlaštovka jaro nedělá a tak se dávám do další knihy tohoto autora a jsem zvědavý, zda moje nadšení nebude ztlumeno...