Ozveny mŕtvych
Johan Theorin
Severské zimomriavky na ostrove Öland Štyri ročné obdobia na záhadnom ostrove Na nehostinnom ostrove zmizne dieťa… Júlii sa pred dvadsiatimi rokmi stratil päťročný syn. Chlapec zmizol bez stopy na švédskom ostrove Öland. Jedného dňa jeho otec dostane poštou synovu topánku. Temná minulosť sa bolestivo vráti. Júlia sa rozhodne odhaliť tajomstvo na vlastnú päsť, no čoskoro zistí, že niekto jej v tom chce za každú cenu zabrániť. Hrozba je oveľa bližšie, ako sa zdalo. Muž, ktorý mal byť už dávno mŕtvy, blúdi po pustatinách ostrova, keď nastane hodina tieňov a počuť ozveny mŕtvych...... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi
Vydáno: 2011 , Marenčin PTOriginální název:
Skumtimmen
více info...
Přidat komentář
Téměř celá kniha se tváří, že se nic téměř neděje, pomalu ubíhá klidný život na "vylidněném" ostrově, ale v žádném případě nenudí.
Byla jsem vtažena do děje ani nevím jak a hlavní hrdiny si rychle oblíbila.
Knížka pro mě byla docela překvapení a zaujala mě víc, než jsem čekala.
Moje první od Theorina, ale určitě ne poslední.
Skandinávci prostě píší nejlepší detektivky a Johan Theorin je jedním z nich. Kniha se čte sama, ponurost ostrova dává příběhu tu správnou atmosféru a na konci nečekané rozuzlení.
Od pulky jsem byla presvedcena,ze dam 5hvezdicek, konec byl hodne prekvapivy, a "zklamanim"-prala jsem hlavni hrdince neco jineho...ale to nic nemeni na tom, ze bych knihu prirovnala k me milovane Skale a ostrovu Lewis-podobne posana atmosfera, lehce strasidelne, tajemne, zajimavy pribeh i motivy lidi. Tesim se na dalsi dily!
Kniha je sice tak trochu zdlouhavá, ale i poutavá a napínavá. Její začátek je klidný a ponurý. Ale úžasně popsaná atmosféra ostrova dodává knize na tajuplnosti a celý příběh postupně získává na dynamičnosti - navíc i odhalené skutečnosti čtenáře (aspoň podle mého názoru) nejen překvapí, ale zároveň i uchvátí do té míry, že se chce za každou cenu dozvědět, jak se všechno odehrálo ve skutečnosti. No a potom se od knihy dá opravdu už jen těžko odpoutat ;-).
Výborně napsaná, atmosféra ostrova je cítit na stránkách, mlha je přímo hmatatelná...a konec? Kdo by to byl řekl? Překvapivý.
jako všechny severské krimi je trochu delší, na dlouhou zimu. Kniha z půlkou dostane větší spád a rozuzlení mě překvapilo. určitě si přečtu další pokračování.
První kniha, kterou jsem od autora četla a nezklamala. Jsem nadšená. Určitě se pustím do jeho dalších.
Měla jsem trochu problém se do knihy začíst, úplně mi nesedl styl vyprávění. Ale konec byl docela zajímavý, i když mi bylo Julie docela líto, vypadalo to, že už bude relativně šťastná a nakonec docela zklamání. Každopádně znám lepší severské detektivky.
Možná kdybych knihu nečetla po, pro mě skvělých, detektivkách tak by dopadla lépe. První dvě třetiny zdlouhavé a nudné, ale ta poslední super.
Mám ráda knihy odehrávající se na ostrově a tato nezklamala. Líbí se mi styl psaní J. Theorina, protože v jeho knihách není krimi zápletka středobodem, je spíš na pozadí a uvádí do chodu běh dalších událostí. A atmosféra Ölandu je kouzelná :-)
Přiznám se, že knihu jsem otevřela hlavně kvůli čtenářské výzvě - a zklamaná rozhodně nejsem. Líbilo se mi prolínání minulosti a současnosti a úplně mě "bolelo u srdce", když autor popisoval smutný osud ostrova a některých jeho obyvatel.
Konečně jsem přečetla i první díl této série. Všechny ostatní už mám přečtené a zařazené v knihovně. Moc ráda se vracím na ostrov, který mi učaroval.
Po téhle knize jsem sáhla, protože jsem začala Mlýny osudu a byla tam malá poznámka o tom, jak se hlavní hrdina podívá na vraha svého vnuka a v klidu si s ním povídá. Tak jsem chtěla vědět, kdo mu toho vnuka zabil a jak to, že si s ním dokáže tak v klidu povídat. A teď musím přečíst další knihy, abych zjistila, jak to, že tento nepohyblivý stařec na umření z Mlh je o 4 knihy dál junák, co si honí vrahy a nechává na sebe padat mlýn.
Jo a ke knize mlhy Ölandu: neurazí. Stejně jako v Mlýnech osudu jsou nejzajímavější části z minulosti, ale i tak se mi to hezky četlo.
Autor se vyžívá ve zdlouhavých popisech, kniha je ale i tak zajímavá: jednak díky osudům klíčových postav a hlavně díky atmosféře ostrova. Theorin také umí krásně vyjádřit nostalgii po starých časech: venkov se vylidňuje a fungování ostrovní infrastruktury zajišťuje už jen cestovní ruch. Pointa je šokující.
75 % (486 hodnotících je aktuálně na průměru 82 %).
Ponurá, mlžná atmosféra, kousek země, kde každý každého zná. Lidské osudy, které se vlastně klidně mohly stát. Doporučuji.
Začátek knihy je opravdu hodně zdlouhavý. Spousta věcí by se dala vyškrtat. Po půlce už jsem se začínala vcelku nudit, ale konec už byl o něco lepší.
Kniha se mi líbila. Byla pro mě zajímavá prostředím, ve kterém se odehrává, prolínáním minulosti a současnosti i vlastním rozuzlením.
Moje první severská detektivka. Zajímavé, nečekané rozuzlení na konci, od půlky knihy jsem se konečně začetla a těším se další.