Zkamenělá krev
Johan Theorin
https://www.databazeknih.cz/img/books/13_/137412/bmid_oland-zkamenela-krev-6ib-137412.jpg
4
418
418
Vápencem na pobřeží Ölandu probíhá krvavá žíla, sytě rudá vrstva, o níž se dříve tvrdilo, že je zkamenělou krví, jež byla prolita v boji mezi skalními troly a vílami z planin. Všechny tyto pověsti zná také Per Mörner, který přijíždí do Stenviku oslavit se svými dětmi Velikonoce. Proti svým původním plánům sem nakonec přiveze i svého problematického otce Jerryho, který je později zavražděn. Zdá se, že ho zabil někdo, koho znal. Kdo ho ale mohl tak strašlivě nenávidět? Pera Mörnera nenechává tato otázka v klidu. A to, co vypátrá, jím naprosto otřese? Třetí, netrpělivě očekávaný román z ostrova Öland od nositele prestižních literárních cen, víc než důstojného pokračovatele Stiega Larssona!... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi
Vydáno: 2012 , MOBA (Moravská bastei)Originální název:
Blodläge, 2010
více info...
Přidat komentář
Kniha se mi náhodou dostala do rukou a na krátkou dovolenou se celkem hodila. Nicméně nijak zvlášť mě neoslovila - je to takový propletenec několika paralelních příběhů, které spolu souvisí a zapadají do sebe. Tento styl nemám zrovna rád, ale tady to kupodivu moc nevadí, protože kapitoly nejsou dlouhé a tak se nestíhá zapomenout předchozí děj v každém příběhu. Detektivku to moc nepřipomíná, víl je tu trochu moc (a na konec se stejně ukáže, že to s nimi není tak horké), některé postavy jsou notně nesympatické.
Na zabití času dobré, na pobavení slabé.
Několik příběhů vzájemně propletených až to není příliš přehledné, ale to vlastně nevadí. Autorovi se totiž povedlo smíchat mystérii ostrova Öland tak, aby bylo vše uvěřitelné a poutavé a až někdy skoro poetické (jsme krátkou písní, co rozléhá se pod nebem, smíchem ve větru, který končí povzdechem). Dramatické scény se sice vyskytují až na konci, ale napínavé je to stále. Děj se točí okolo porno průmyslu a víl. Také jsme často v nemocnici a zažíváme rozchody i nové lásky. Dobře se to četlo přes všechnu tu složitost.
Autor pokračuje ve stylu větší část knihy nic a pak strhující závěr. I v této knize 3/4 knihy detektivku moc nepřipomíná, pak se začínají objevovat první náznaky a vše se vyřeší a vysvětlí na několika posledních stránkách. Knihu si ale přečtěte.
Výborné čtení. Autorův styl psaní se mi moc líbí, stejně tak postavy na nichž je příběh založen a téma. I když jsem se zpočátku trochu zděsila jakéhosi spirituálního tajemna, tak v důsledku tato dějová linka byla spíše příjemným odlehčením příběhu. A navíc se vysvětlila téměř uvěřitelným vyústěním. Proložení kapitol deníkovými zápisky je opět velmi zajímavým prvkem. Doporučuji a dávám nejvyšší hodnocení.
Víl a trollů zde bylo o něco více než v předchozích dílech série, ale zas ne tolik, aby nebylo možno knihu označit za severskou detektivku. Příběh byl tentokrát možná slabší, ale opět jsem měl pocit, že na Ölandu jsem.
Theorin je pan vypravěč. Umí krásně vyprávět a přiblížit čtenářovi prostředí, ve kterém se děj odehrává. Theorinovy knihy jsou pro ty, kteří nespěchají, pro ty, kteří se nechtějí zběsile řítit dějem, ale chtějí se jím nechat unášet.
V předchozích dílech vykresloval autor prostředí děje a atmosféru tak plasticky, že jsem mívala pocit, jako bych tam byla (nebo se alespoň dívala na film ve 3D brýlích). Třetí díl byl v tomto trochu umírněnější (1. díl mlhy, 2. sněhové bouře). V počínajícím jaře živly asi přece jenom tolik neřádí. Zato mám pocit, že bylo naopak zastoupeno více dialogů.
Sečteno, podtrženo, 4* z 5. A ani ta linka s vílami mi nevadila. Bylo to tak krásně naivně roztomilé.
Knihy Johana Theorina nebudou pro každého kdo se pachtí po drsných severských thrillerech či detektivkách. To zde nenajdete. Theorin umí vyprávět. Umí krásně vytvořit atmosféru a vykreslit ve vaší fantazii prostředí ostrova Öland tak, jako by jste tam byli. Naprosto přirozeným stylem vyprávění Vás vtáhne do svých příběhů, do příběhů lidí žijících na tomto ostrově a ještě přidá bonus tajemna. Já si knihu užil a těším se na další příběh z ostrova Öland.
Na začiatku som sa ťažko dostávala do deja, myslela som chvíľami, že knihu odložím. Ale nakoniec jej dávam 4*, lebo druha polovica ma tak zaujala, že som sa nevedela odtrhnúť. :)
Zase trochu duchařina, ale proč ne? Příjemné odpočinkové čtení, i když přiznávám, že první knihy ze série mě zaujaly více. Čtenářsky atraktivní prostředí ostrova pořád boduje, a proto mírně přidávám a hodnotím čtyřmi hvězdami.
(SPOILER) Príjemná oddychová kniha, prečítaná jedným dychom. Jednoduché čítanie. Som veľmi rada, že to malo racionálny záver.
Dobré čtení, opět současnost se prolíná s minulostí, zápletek hned několik, servírovani příběhů autorovi jde skvěle.Tedy jediná piha na krase jsou pro mě ty víly...Konec trochu zrychlený. No ještě, že mají na ostrově Gerlofa:-)
Tak jsem se teď dočetla, že Gerlof je hrdinou celé série. I kdyby nebyl, jednoznačně mě z celé knihy zaujal nejvíc právě on. Jinak slušné čtení.
Asi nejslabší díl série. Příběh samotný byl zajímavý, ale autor z něj ani zdaleka nevytěžil maximum, postavy byly málo propracované, závěr odbytý na pár stranách, víly otravné a nadbytečné. Ale opět nezklamala příjemná severská atmosféra.
Tato kniha byla pro mně příjemným překvapením. Autor vypráví příběhy několika lidí, kteří zdánlivě nemají nic společného až na to, že bydlí na ostrově Ölandu, ale vše je jinak.
Tento díl mi zase sedl. Jednotlivé příběhy (minulost a přítomnost) do sebe tak jemně zapadaly, až vytvořily krásný příběh. Povídání o vílách tomu vytvořilo, krásný mystický dojem, i když to bylo na konci logicky vysvětleno.
Poklidná detektivka-nedetektivka, ze které čiší trošku tajuplná atmosféra severského ostrova, opředeného pověstmi místních o vílách a trolech. Ideální četba na léto v houpací síti ve stínu lísky... Ale obsah asi brzo zapomenu. Zkusím ještě čtvrtou knihu série.
Ač pomalejší tempo mělo tohle vyšetřování, baví mě detektivky Johana Theorina z prostředí švédského Õlandu. Je to zručný napsané, jednotlivé kousky pomalu zapadají do sebe a hlavnímu hrdinovi se nedá nic jiného než fandit. Děkuji.