Oltár bohyne víťazstva
Valerij Jakovlevič Brjusov
V senáte starého Ríma stála stáročia socha bohyne Víťazstva. Rímski senátori pri jej oltári prisahali, že budú zachovávať zákony impéria. Ale roku 394 ju na príkaz cisára Gratiana odstránili ako pohanskú modlu. Tento čin sa stal symbolom zániku antického Ríma a východiskom historického románu Valerija Briusova. Autor zaujme čitateľov pútavým opisom starorímskych čias, životným príbehom hlavného hrdinu, ktorý sa zaľúbi do prekrásnej manželky senátora. Neskúsený, citlivý Junius neskoro pochopí, že je v Hesperiných rukách iba nástrojom. Žena, ktorú nazýval bohyňou, je podlá bytosť - ide za svojím cieľom cez mŕtvoly. Vzdáva sa viery otcov, len aby sa dostala na trón. V knihe defiluje história rozpadu veľkej ríše cez osudy ľudí, cez opis ľudských vášní, krásy i nerestí, v scénach v palácoch, nevestincoch, v orgiách príslušníkov tajnej sekty. Z ruského originálu preložil a vysvetlivky spracoval Ivan Izakovič. Verše z latinských originálov preložil Ignác Šafár.... celý text
Literatura světová Romány Historické romány
Vydáno: 2007 , Odeon , Ikar (SK)Originální název:
Altar pobědy, 1913
více info...
Přidat komentář
Autorovy další knížky
1976 | Pieseň lásky |
1987 | Na křídlech revoluce |
1978 | Ohnivý anděl |
1970 | Oltář vítězství |
2004 | V zrcadle |
Obvykle se ruským spisovatelům z dob komunismu vyhýbám obloukem, ale tentokrát jsem udělal vyjímku. Temný román z konce 4.století n.l., plný vášnivé lásky, tajemného spiknutí a sektářského násilí, poměrně reálně vykresluje stav společnosti v okamžiku rozpadu západořímského impéria. O to víc, že autor se drží historických faktů a většina postav jsou reálné osoby. Já jsem četl vydání z roku 1931, to má 550 stran + 100 stran historických poznámek, a naštěstí neobsahuje žádnou bolševickou propagandu.
"Barbarus heu cineres insistet victor et Urbem. Eques sonante verberabit ungula."