Omerta
Mario Puzo
Tradiční mafie jako organizace se rozpadá. Silné osobnosti v čele "rodin" na Sicílii a v Americe odcházejí na odpočinek či umírají. FBI slaví úspěchy a nikdo neví, co bude dál. Najdou mocní a neúprosní mafiánští bossové svoje následníky? Objeví se někdo, kdo bude ctít dávné tradice omerty, zákona mlčení, a nesmlouvavě se vyrovná s nepřáteli? Don Raymonde Aprile nashromáždil obrovské jmění, úspěšně se vyhnul velkému zátahu FBI, a když odešel do důchodu, dal si záležet na tom, aby zajistil syny, dceru a synovce Astorra a měl klidné stáří. Tři roky si spokojeně žil v ústraní, důstojně, v blahobytu a bezpečí. A pak jednoho nedělního rána vyšel z kostela a uviděl, jak u chodníku zastavuje vůz a vyskakují z něj ozbrojení muži… Pozůstalí se musí vypořádat s dědictvím a celou řadou otázek. Kdo dona Aprila zabil a proč? Jde o vyřizování starých účtů? Je to komplot FBI nebo něco jiného? Myslel Don na budoucnost a vychoval si následníka? Dokáže nový boss převzít odpovědnost za rodinu i majetek? Mario Puzo ve svém posledním románu opět nahlédl do prostředí, které zná nejlépe - do americko-italského podsvětí a tajů organizovaného zločinu. Násilná a nepochopitelná smrt mocného kmotra na odpočinku dovoluje autorovi rozehrát napínavý příběh, v němž vrahy i toho, kdo je najal, hledá zvláštní agent FBI, ale zároveň i jeden člen Aprilovy rodiny, klanu spoutaného ještě starými sicilskými zvyky.... celý text
Přidat komentář
Takže jasně vede Kmotr pak Poslední kmotr pak Omerta a Sicilian to podle mne uzavírá.Nádherné čtení jen škoda že jich Puzo s touto tematikou nenapsal více...
Příběh není marný, ale rozhodně mě nevtáhl jako Kmotr. Sem tam jsem se musela přemlouvat, abych vůbec četla dál.
Ďalšie podarené dielko Maria Puza. Najzaujímavejšie mi príde vykreslenie postáv u ktorých dokonca príbehy neviete či sú vlastne tí dobrá alebo zlí.
Za mě skoro stejně kvalitní jako Kmotr. Záměrně říkám skoro. Děj byl sympatický a mafiánské prostředí zavedené k dokonalosti! Kvalitní dílo!
Po prečítaní knihy z mojej strany spokojnosť,zaujímavý dej do ktorého som sa vedela vžiť aj preto som knihu mala prečítanú veľmi rýchlo.
Je to naprostá klasika. Možná jsem od ní čekal ale až příliš. Dávám před ní Posledního kmotra, takže u mě na třetím místě u Puza...
Výborná kniha, dobře se čte, má spád, poutavý děj a konec je perfektní. Po Kmotrovi moje nejoblíbenější kniha od Puza.
Slabší bráška Kmotra, ale pořád dobrá kniha. Puzo o mafii uměl psát poutavě a dokázal upoutat zajímavými zvraty.
Nerad bych porovnával s Kmotrem, ale mé obavy, že po jeho přečtení se už v žádné knize Mario ani v nejmenším nepřiblíží k jeho úrovni se ukázaly být zcela liché. A pokud někdo tento spis považuje za "nejslabší" ze všech autorových děl, tak o to víc se těším, až si přečtu něco dalšího.
Omertu jsem cetl dvakrat a mam urcite v planu precist si dalsi dilo tohoto spisovatele, porad nemam dost :) Knihy od Puza se ctou skoro sami, sice bych mel mensi vyhrady, ale to je spise muj problem neb Puzo si sam nastavil latku Kmotrem a i kdyz se mozna nesnazi jej predcit, clovek ma potrebu knihy (podvedome) stale porovnavat.
Mario Puzo pořád sází na jednu kartu, na jedno téma. Vím že to umí. Ale nemohu se zbavit pocitu ohranosti jeho díla a taky toho, že mu dochází dech. Podle mě nejde psát pořád dokola na "jedno brdo" se skvělými výsledky.
Od této knížky jsem čekala víc, ze začátku byla dost čtivá, ale závěr mě naprosto zklamal. Asi jsem zhýčkaná z kmotra, kde je vše propracované a promyšlené daleko lépe. Každopádně kniha stojí za přečtení, zvlášť pokud máte rádi styl psaní Maria Puza.
Atorre možná nedosahuje geniality Dona Corleoneho z legendárního Kmotra, přesto je kniha velice čtivá a rozhodně jsem nebyl zklamán. To ostatně u Puza ani snad nejde.