Omlouvám se za svou nepřítomnost
Jiřina Šiklová
https://www.databazeknih.cz/img/books/25_/253451/bmid_omlouvam-se-za-svou-nepritomnost-Om2-253451.jpg
4
17
17
Podtitul: Dopisy z Ruzyně 1981–1982 V dopisech psaných po svém zatčení za podvracení republiky v květnu 1981 se Jiřina Šiklová obrací především ke svým dětem a mamince či dlouholetému příteli Milanu Machovcovi a zprostředkovaně též k dalším blízkým. Činorodost, humor a zájem o druhé, jež jsou jí vlastní, se ve vazbě stávají strategií, jak nejen přežít, ale i co nejlépe využít tento „odcizený čas“ – dceři na dálku pomáhá s přípravami svatby, se synem probírá výběr povolání, kolegům z gerontologie posílá instrukce k rozpracovanému výzkumu, pro přátele z disentu sepisuje rady pro případ, že by je potkal stejný osud… A zároveň ve své jedinečné dvojroli „muklice“ a socioložky glosuje dění kolem sebe, exotický ruzyňský svět a jeho obyvatele.... celý text
Přidat komentář
Paní Šiklové si moc vážím. Její knihy Matky po e-mailu a Deník staré paní mi moc pomohly nejen při studiu gerontologie, ale hlavně jsem v mnohém pochopila své stárnoucí rodiče. Díky této knize jsem se utvrdila, že paní Šiklová je velmi charakterní žena, neohne páteř. A ač ve vězení prožívala těžkou dobu (ono, která není), kdy se její dcera vdávala, syn si volil povolání....Naštestí nebyl pobyt ve vězení až tak dlouhý, přesto prožívat tyto chvíle a udržet si nadhled, to zvládne jen silná osobsnost. Klobouk dolů.
Paní Šiklová je úžasná, vzdělaná a inspirující dáma, její Dopisy vnučce a Matky po e-mailu byly vynikající, ale tady se to moc nepovedlo. Některé úvahy a vyprávění jsou zajímavé a vtipné, ale v knize je velké množství povídání, omáčky, hodně jsem pak v textu musela přeskakovat. Paní Šiklové si vážím a velice obdivuji její optimismus.
Kniha plná inspirace, J. Šiklová je socioložkou do morku kostí. Obdivuji její houževnatost, se kterou s prostředím vězení vyrovnává. Nejvíce na knize oceňuji propojení s úvahami autorky v druhé části, které nabízí zajímavý vhled a dokreslení každodenní "rutiny" vězňů.
Neskutečně pozitivní čtení, vzhledem k tomu, že dopisy jsou z vězení. Činorodost, humor a zájem o druhé se ve vazbě stávají strategií jak nejen přežít, ale co nejlépe využít ztracený čas.
Štítky knihy
korespondence vězení, věznice osudy lidí osobnosti
Autorovy další knížky
| 2003 |  Deník staré paní |
| 2009 |  Matky po e-mailu |
| 2007 | Dopisy vnučce |
| 2013 | Vyhoštěná smrt |
| 2012 | Intelektuál ve veřejném prostoru |
Poslouchala jsem na Vltavě v luxusně laskavém provedení Zuzany Stivínové. Děkuji za velice intimní nahlédnutí do nitra statečné ženy a mámy. Teď si jí vážím ještě o trochu víc, byla to fakt svým způsobem noblesní dáma se zralým srdcem!