Op Oloop
Juan Filloy
Román Op Oloop (1934) je tragédií rozumu. Hlavní hrdina, původem Fin, je statistik žijící v Buenos Aires, pro kterého se věda stala způsobem života: metodicky rozplánoval svůj čas a přisoudil v něm pevné místo práci, hygieně i sexuálním potřebám. Román zachycuje poslední den a noc tohoto muže, jehož přísná matematická rovnováha se začne rozpadat působením až mladicky výbušného citu. Op Oloop se osudově zamiluje a chystá zásnuby, zároveň jej ale čeká i honosný banket, který v luxusním hotelu uspořádal pro nejužší okruh svých přátel u příležitosti tisící návštěvy místního nevěstince. Během dne však Op Oloop postupně ztrácí rovnováhu a jeho život se vychyluje nečekaným směrem. Přísný řád, geometrická vášeň, statistika citu selhávají a přenechávají místo chaosu a zoufalství.... celý text
Přidat komentář
Bom dia, Váš literární Miloš Zeman je zpět s další recenzí. Tentokrát se podíváme na zoubek Op Oloopovi. Op Oloop je hlavní hrdina týhle valby, která se odehrává v Argentině, zemi, kde jsou jen fotbalisti a dluhy. Jižní Amerika je obecně něco jako moja vesnice natáhnutá na celej kontinent. Ale to je fuk! Nerad bych odbočoval, nejsem totiž v autě a nemám sebou blinkr.
Op je Fin, tudíž kdyby se objevil ve francouzském filmu, byl by s ním hned konec! HAHAHA! Ale tady ne, tady si chodí po ulici i v domech a všude možně, jak to už Finové, kteří nejsou na vozíčku, dělají. V tomhle jsou dost podobní třeba i Čechům, kteří mají nohy. Na začátku tedy sledujeme jeho klasický skedžule, kdy jde do sauny, kam jinam. Při tom mohutně filozofuje, což je ještě umocněné faktem, že je statistik, takže je to dost hutná valba a já se těšil na pořádný lebeční bublifuk. Jenže po sauně se nasadí brzda a děj se přesune na párty, kde je několik postarších džentlemanů a jak je v takovýhle knížce skupinka lidí co mají koňak a cigára, je jasné, že tady se do Duplexu nepude!! Naopak, začne pořádné dada patrasová! Dialogy se vedou prakticky o všem, Op Oloop si mentálně odchází ulevit do mozkomíšního laloku, kde se potkává se svojí láskou Franciškou a ty kámo jestli na tohle nepřistoupíš, tak umřeš. To si piš. Chvílemi mi to dost připomínalo Nadsamce, který se tady na prvním řádku tvářil jako normální kniha, ale druhý řádek řekl "tak todle teda ne."
Já dávám za kabaret lingvistických smyků 8/10, bohužel v knize nebyl ani tank, ani Jirka Krampol, proto nemohu jít výše.
Velká paráda. Citové stavy, vyšinutí mysli, jeden den a jeden pomanutý Fin v Argentině. Krásný jazyk, který musel dát spoustu práce. Vtipné, hravé, tragické. Víc osvětlí rozhovor s překladatelem https://radiozurnal.rozhlas.cz/prekladatel-musi-byt-zvedavejsi-nez-bezny-ctenar-musi-hledat-skryte-vyznamy-8599396
Opět netradiční román plný jazykových hříček a absrudních nebo zdánlivě absurdních rozhovorů. Blázen nebo šašek nám nakonec ve svém bláznění a šaškovství ukazuje život ve své nahotě. Op Oloop je statistik co se zblázní a jeho mysl v jeho posledním dni osciluje na hranici mezi příčetností a šílenstvím. Op Oloop je stroj, který se zasekne a snaží se vše (svůj život) totálně zracionalizovat a zkatalogizovat ale zároveň se z těchto "mříží" vymanit. Jeho touha ale naráží na samotnou iracionalitu takového počínání, zvláště v očích ostatních protagonistů. Místy to působí jak scénky z Felliniho nebo Buňuelových filmů. Dávám plný počet, hlavně za překlad a za tu odvahu nakladatelství přicházet z takovýmito "špeky".
Kdybych měl hodnotit samotnou četbu a jak mě Op Oloop bavil, pak bych šel asi na 3 možná na 3 a půl hvězdy. Na mě to bylo místy trochu moc zběsilé a dada. Ale jinak smekám paruku a doporučuji.
Bombové! Fín Op Oloop padá do čierneho jazera svojho vnútra. Znepokojujúce, vtipné, a jazyk to podkul perfektne.
Štítky knihy
hledání smyslu života psychologické romány svatba Argentina argentinská literatura chaos nevěstince Cena Josefa Jungmanna hispanoamerická literatura Buenos Aires
Jazyková vytříbenost. Ubírám hvězdičku za menší spád příběhu.