Opatova protivenství
Pavel Hrdlička
https://www.databazeknih.cz/img/books/42_/423069/bmid_opatovo-protivenstvi-mMm-423069.jpg
4
69
69
Koncem 12. století nastává v Čechách a na Moravě období plné zvratů, na knížecím stolci se vystřídá šest panovníků a rivalita Přemyslovců téměř zaviní rozvrácení státu. Je to opravdový boj o trůny. V Palestině je dobyt Jeruzalém a postupně se celá Evropa zúčastní křížových výprav. Málokdo se z takového dobrodružství vrátí. Na pozadí těchto událostí vzniká v málo osídlených jižních Čechách velký premonstrátský klášter. Mladý milevský opat Jarloch se ze všech sil snaží zvládnout svůj náročný úkol.... celý text
Přidat komentář
Znám historii založení kláštera premonstrátů v Teplé, ale o založení kláštera v Milevsku jsem nevěděla nic, znalosti doplněny, příběh také zajímavý...
Příběh mladého opata a jeho pána kteří mají stejný cíl a tím je stavba kláštera v odlehlé jihočeské krajině. V porovnání se sérií o podrychtáři Václavovi působí příběh slabším dojmem. Každopádně má tato historická freska mnohé klady a líčí příběh působivě, jen je potřeba se oprostit od zajetých postav Hrdličkovi série. Mě se příběh moc líbil, rozhodně jsem se dozvěděl zajímavosti nejen ohledně stavby kláštera, ale také křižáckých výprav a středověkého drancování, kterým se obohacoval donátor stavby a spoluzakladatel Milevského Kláštera. I zde se našlo pár humorných postaviček a místy se člověk uculoval u dílčích příhod opata a ostatních duchovních. Rozhodně kniha stojí za přečtení. Bohužel se na konec neubráním srovnání - Hrdličkova série s Václavem má výraznější osobnosti a pro mě i zajímavější pozadí středověké Prahy. Oproti tomu Opatova protivenství jsou dílkem venkovským. Poctivé 4* si určitě zaslouží, dal bych i půlku navíc kdyby to šlo :-)
Dívala jsem se na obálku knihy a říkám si - jé, to vypadá jako klášter v Milevsku... a je to klášter v Milevsku. Mě blízký. Přečetla a potěšila se
Milevský klášter svým způsobem znám, ale nic o něm nevím.
Proto jsem rád, že jsem si tuhle knihu o zakladateli panu Jiřím a opatu Jarlochovi mohl přečíst.
Zakládání kláštera nebylo zrovna snadné např. získávání kvalitní hlíny na cihly a střešní tašky, potíže se správcem.
Taky je zde hezky je zde vykreslen život na usedlosti, zvyky vesničanů, dobová jídla i řemesla a zavedení trojpolního systému.
Velice ráda jsem si přečetla příběh o založení Milevského kláštera, nejstaršího kláštera v Jižních Čechách, o zakladateli panu Jiřím a opatu Jarlochovi - věru, nebyly to vůbec lehké začátky a obdivuji nadšení, nasazení a v neposlední řadě víru, které nakonec vedly tyto muže s jejich pomocníky ke zdárnému konci. Oceňuji přiblížení práce na stavbě a řemesel v tehdejších dobách - to je pro mě vždy interesantní téma. Zajímavá byla také linka českých, evropských i světových dějin - čtenář se lépe orientuje v čase. Celkově se mi kniha četla docela dobře, akorát těch jmen mimo hlavní proud příběhu na mě bylo moc.
Jsem zklamaná. Děje málo, postavy nepropracované, ploché. Chybí pořádný příběh.
Oceňuji poctivou přípravu i fabulací na základě krátkého přípisu opata Gerlacha do kroniky. Tajemná historie byla asi vložena pro větší čtivost, ale bohužel mě moc nezaujala, proto ubírám jednu hvězdu. Jinak se mi kniha četla dobře, možná i proto, že sdílím autorovu fascinaci historií.
S obdivem k zálibě autora pátrat v literárně nezveřejných dějinných událostech a vytvořit z jedné nedopsané věty v kronice příběh, co se zapíše do dějin města Milevska hrdým počinem stavby jednoho z nejstarších klášterů u nás.
Zviditelnit historii města, literárním skutkem je snem kronikářů.
Mnozí jiní mohou závidět.
Netradičně pojaté dějinné události.
Tak jsem z celé knihy nějaká rozpačitá. Pavla Hrdličku mám ráda, sérii s podrychtářem Václavem mám celou přečtenou a těšila jsem se i na tuto knihu. Bohužel z ní mám smíšené pocity. Pasáže o založení Milevského kláštera jsou místy rozvláčné, nějaký ucelený příběh mi tam ale chybí. Žádný pořádný děj, žádný vývoj... Pasáže jak z učebnice dějepisu o bojích v celé Evropě mi neseděly a skákání z této linie na děj v samotném klášteře mě vyloženě rušilo. Škoda. V Milevském klášteře jsem byla, je opravdu nádherný. Vřele doporučuji prohlídku :-)
Každý český autor historických knih, který se vyhne Lucemburkům, má u mě automaticky * navíc. Tady navíc jsou solidní historické reálie a i pěkně popsané propojení Čechy - říše. Bohužel na rozdíl od spisovatelů, kteří nacpou do knihy spousty vaty, tady to vzal autor spíš kronikářským způsobem. Tahle kniha by si zasloužila minimálně dvoj či spíš trojnásobný rozsah. Už vzhledem k popisovanému strašně zajímavému období našich dějin. Autor má obrovské znalosti a je škoda, že je hlouběji nerozvedl a nepřidal nějaký nosnější příběh. Rozhodně se mi ale tato kniha líbí víc než to přetahování s Bauerem , kdo má lepšího rychtáře.
Kniha působí jako povinná školní četba pro děti a mládež. Je z ní výrazně cítit autorova snaha o poctivou přípravu a seznámení se s dobou raného středověku včetně přežívajících předkřesťanských rituálů u prostých lidí, nicméně příslušné historické vzdělání není snadné krátkým samostudiem dohnat. Vzniklé mezery v přehledu o počátcích Milevska jsou potom v kontrastu s pracemi např. Pavla Břicháčka nebo Pavly Zelenkové o dějinách kláštera. A nejenom to, i obyčejné věci, jako třeba "ocelová" radlice pluhu či "pytlovinová" zástěra ukazují na nedostatečné znalosti daného období. Bazilika nebyla stavěna "na zeleném drnu", předcházela jí na stejném místě dřevěná sakrální stavba následovaná drobným kamenným románským kostelíkem, později ještě zřejmě rozšířeným, teprve následně převrstveným výstavbou románské baziliky, která také probíhala v několika fázích. Stavebně-historický vývoj je v tomto místě poměrně složitý, jak prozradily dosavadní archeologické výzkumy. Také pohnutky velmože Jiřího k založení kláštera byly nejenom duchovně daleko hlubší, než je fabulováno v knize, ale vedla k tomu i výhodná poloha na důležité křižovatce cest a snaha o kolonizační podnikání v dosud řídce obydleném území. Na několika místech knihy se opakují některé věty (což je spíše chyba editora), v závěru příběhu chybí ukončení osudů pana Jiřího (i když nejasným, naposledy je zmiňován v roce 1216). Nicméně jako literaturu pro mládež z Milevska a okolí lze knihu doporučit.
V knize mi chyběl silnější příběh , jednalo se spíš o popisný děj. Ještě zkusím nějakou starší autorovu knihu , ale tato mě vůbec nenadchla.
Po dlouhé době jsem se vrátil k tuzemské knize, a to z prostředí mému srdci nejbližší - z mého bydliště. Musím říct, že jsem od krátkého příběhu mnoho nečekal, takže jsem byl nakonec velmi mile překvapen - především svěžím a stručným dějem a celkem zajímavými zvraty. Dokonce i k postavám jsem dokázal najít vztah, především k opatu Jarlochovi a Gumprechtovi aka věčně nespokojenému řemeslníkovi. Škoda jen, že kniha byla tak krátká a polovina z ní je neúčelně vyplněna historickými fakty o křižáckých výpravách a Českých škatulatách na královském trůnu - nemělo to na děj téměř žádný vliv a jen to rušilo.
Možná je dobře, že má kniha jen něco málo přes 100 stránek. Pokud by autor psal dál, asi bych se začal nudit.
Milevsko je pro mě geograficky nejbližší město, takže jsem se těšila, jak si počtu originální podání o založení kláštera. Čtení to bylo poklidné , zasazovala jsem si to rovnou do místní krajiny a taky se šla podívat, kdeže to byla ta hliniště a dělala si do textu poznámky. V poslední třetině jsem vynechávala pasáže z křížové výpravy a soustředila se pouze na klášter a Milevsko a užívala jsem si to.
Po roce jsem knihu otevřel a opětovně přečetl, jaké bylo překvapení , že jsem si ji daleko více užil a moc se mi líbila. Bude to tím ,že jsem již od ní neočekával to co posledně a naopak jsem očekával zklamání ale to se nedostavilo- naopak uspokojení. Opětovně dokazuje ,že Pavel Hrdlička je talentovaný spisovatel na historické témata.
Ve srovnání s příběhy podrychtáře Václava je děj tohoto románu takovou tichou řekou. Klidný běh času v Milevsku a překotné události v říši a při křížových výpravách byly tím kontrastem domácích a evropských dějin. Knížka se mi líbila, nevadí mi číst příběhy. Na plný počet hvězd to ale není, dávám tři a půl, tak to zaokrouhluji na čtyři.
Zajímavé vyprávění o budování milevského kláštera,popis řemesel a života mnichů.Kniha byla útlá,trochu více rozvinout příběh by nebylo na škodu.
Autorovy další knížky
| 2012 |  Smrt nosí rudé škorně |
| 2014 | Kdo s ohněm zachází |
| 2015 | Žebrákova pomsta |
| 2018 | Pouť oběšenců |
| 2021 | Komu to prospívá |
Zajímavý příběh, nebo tak trochu kronika. Není na škodu dozvědět něco z našich dějin. Ke všemu psaných tímhle bezva stylem. Aspoň mě se to líbilo. :-)