Opátstvo Northanger
Jane Austen
https://www.databazeknih.cz/img/books/35_/35978/bmid_opatstvo-northanger-lp1-35978.jpg
4
1186
1186
Módne kúpeľné mestečko Bath pred dvesto rokmi: sem si chodili anglickí otcovia liečiť v horúcich prameňoch kĺby trápené dnou a spolu s manželkami uvádzať dcéry do spoločnosti s cieľom upútať záujem vyhliadnutých ženíchov. Hrdinky príbehu, úprimná, naivná mladučká Catherine a jej prefíkaná priateľka Isabella, si toto svoje poslanie spestrujú čítaním v tých časoch veľmi obľúbených hororových gotických románov a ich rekvizity vidia na každom kroku. Takáto situácia dáva Jane Austen výbornú príležitosť rozohrať svoj typický zmysel pre humor a ironický vtip.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2009 , Slovart (SK)Originální název:
Northanger Abbey, 1818
více info...
Přidat komentář
Za mě jedna z těch slabších knih od J.Austen, ale stále skvěle napsaná, byť se mi tento příbeh nelíbil tolik jako jiné
Dříve, než jsem se pustila do knížky, jsem shlédla film a moc se mi líbil. A kniha mě taktéž nezklamala. Miluju Jane Austen a její příběhy o lásce❤
Opatství Northanger jsem si užila hodně. Byť už uplynulo od vydání hodně vody (201 let!), je zde stále aktuální téma a za tu dobu se lidé charakterově nijak nezměnili. Čte se to s úplnou lehkostí a do děje jsem se krásně vcítila. A velké pozitivum je, že autorka komunikuje přímo se čtenářem. Co však si asi v knihách nikdy neoblíbím, jsou sáhodlouhé popisy přírody apod. A těch tu bylo opravdu hodně. Také malé mínus za hodně utlý a rychlý konec. Hlavní hrdinka byla sympatická, ale mé srdce si získal pan Tilney.
Když jsem vzala knížku do ruky, nečekala jsem, že v průběhu čtení budu vést rozhovory s autorkou ve svojí hlavě. Škoda, že Jane Austen nežije dnes, moc ráda bych se s ní seznámila. Úplně mě dostává ta její - ne zas až tak skrytá - ironie. Upozorňuje na pošetilost a povrchnost žen a často i můžu. A skrz velice zajímavou postavu Catherine a i pana Tilneyho se dá o tehdejších problémech střední třídy ve viktoriánské době mnoho dozvědět. Občas jsem nemohla z milého srdéčka Catherine, která mě svými myšlenkami a činy přiváděla k šílenství už jen tím, že ji bylo stejně let jako mi teď. A tak trochu chápu některé duševní pohnutky. Ovšem nad některými jejími ,, hlubokými " myšlenkami jsem se smála dlouho. Zvláště ze začátku. Teď na konci mně fascinuje charakteristická schopnost Austenové vždy tak nedetailně popsat to, jak se vlastně postavy dají dohromady. Což mi docela vadí, ale už je to tak jasné v jejich dílech, že by to bez toho nebylo ono.
Ach, stará dobrá Anglie na počátku 19. století, dámy v honosných šatech, pánové v žaketech a lázeňské a velmi snobské město Bath, které celé knize z větší části dominuje.
Autorčin styl je poplatný době, místy je kniha napsána naprosto svižně, z větší části nás ovšem autorka ubíjí jak svými naprosto úmornými popisy budov, míst, tak spoustou vedlejších zápletek, které se ve finále ukáží jako bezpředmětné. Jde i například o fantazii hlavní hrdinky, která jí podléhá více, než je zdrávo, vydedukuje si hrůzostrašné věci, které se ale nestaly. A čtenář si pak připadá jak zhrzená milenka, těšil se, přišla vlna očekávání, která je ihned poté vystřídána obrovskou vlnou zklamání.
Stručně řečeno jde v podstatě o uvedení mladé slečny s bujnou fantazií do snobské společnosti, aneb jak „Majdalenka ke štěstí přišla“. V případě Austenové je 200 stran na toto téma naprosto trýznící, postačující by byla krátká a svižná povídka, ale to už bych chtěla moc.
Tak. Je to jednoduché počtení, ale zajímavé tím, že J.A. kolikrát oslovuje čtenáře a připíše si tam něco svého, názor na věc, někdy to ani nemá s příběhem nic společného. To tu ještě nebylo.
Každé z děl je něčím jiné, hlavní hrdinky jsou jiné, jiné povahy apod. Tahleta je 17ti letá kolikrát se chovající na 12. Ale charaktery jsou to aspoň vždy opravdové, skutečné a možné.
No a dílo se mi zdálo přímé a upřímné - v jiných dílech jde hlavně o slovní hříčky mezi postavami, naznačování v rámci společenských norem, tady šlo o něco zcela jiného, až na dvorské komplimenty kapitána T. se mládež a ostatní postavy mezi sebou bavili zcela otevřeně.
Thorpovi - no větší otravné hajzlíky jsem nepoznala.
Kapitán Tilney - tak přísný, neosobní, fuj
První polovina knihy, odehravájící se v Bathu, se mi líbila více.
4 hvězdy za onu "jinakost" a zajímavé rozuzlení.
Příběh není tak propracovaný jako u jiných románů Jane Austenové, ale i tuto knihu jsem si náležitě vychutnala.
Kniha, ktorá si doslova žiada moderné prepracovanie. Mladá, milá a neskutočne naivná hrdinka, ktorá príliš prežíva romantické príbehy a tajomstvá z kníh je hodená do obyčajného (a niekedy až nudného) života...
Austenová je strašný zvíře! Opatství Northanger je oproti slavnější Pýše a předsudku spíše oddychovější čtení, taková bokovečka. Nejde tak do hloubky, netváří se tak seriózně, postavy nejsou tak propracované a košaté. Catherine je naivní až na hranici blbosti, Henry příliš kousavý bez zjemňujících chvilek, které nakonec z Darcyho udělaly muže snů, a vlastně mi nějak uteklo, proč je to k sobě tak táhne. Faktem ale je, že nad tímhle moc nepřemýšlíte. Opatství je psáno pro radost ze psaní a pro radost ze čtení. A to plní i přes všechny zkratky na jedničku. Navíc tady má Austenová říz čerstvě nabroušeného skalpelu a nebojí se dloubnout jednou sem, po druhé tam. Škodolibě se tak smějete, že to od ní zase někdo pěkně schytal, až to najednou za něco schytáváte i vy sami. Takový terminátor v sukních, který místo střelné zbraně používá slova a nosí krajky. Já tu ženskou prostě miluji!
(A navíc tam tak dlouho a vytrvale básnili o Záhadách Udolfa od Radcliffové, až to mám v tabletu. Jane, doufám, že tvá doporučení nezklamou! Edit: Ok, Jane, můj život je příliš krátký na to, abych přečetla byť jen jediný další odstavec popisující hory. Třikrát proklatý romantismus!)
Jedno z těch lepších děl od Austenové, kde nechala vyniknout svému smyslu pro ironii. Lehký humor, trefná kritika a opět silná milostná linka, klasická Austenová.
Rozhodně čtivá záležitost, ale nezdá se mi, že byla nějak třeskutě originální oproti jiným autorčiným dílům.
Jane Austenová mne opět nezklamala. Nádherná romantická kniha plná ironie a kritiky společnosti. Je pravda, že styl psaní se od jejích ostatních románů liší, ale to mu na kvalitě vůbec neubírá. Catherine s Henrym jsem si zamilovala. Musím ale ubrat jednu hvězdičku za velmi předvídatelnou dějovou linii. Nepřekvapilo mě tam vlastně nic, ale bylo to velmi pěkné odpočinkové a zábavné čtení.
Kdo četl typickou Pýchu a předsudek nebo Rozum a cit, bude překvapen. Mám dojem, že tohle psala zcela jiná autorka. Ze dvou důvodů:
1. Styl psaní je tolik odlišný a přesto stále velmi čtivý a mnohem vtipnější. Kniha je interaktivnější vůči čtenáři, protože autorka ho často oslovuje (=jedna ze změn oproti jejím starším knihám)
2. námět a zápletka - zcela upřímně můžu říct, že knížka není tak přímočará. A hlavní hrdinka nehledá za vším jen námluvy a svatbu. Vlastně o tom ani moc nepřemýšlí.
Určitě si tuto knihu přečtěte. Je vidět, že i autoři zrají a jsou lepší a lepší. ♥
Díky krásnému popisnému jazyku, lehkému příběhu i občasným vstupům autorky do příběhu (jak by asi měla vypadat tato románová hrdinka?), se dílo čte velmi hezky. Není to žádný dechberoucí příběh nebo složitá zápletka, ale příjemně oddechové čtení, které Vás přenese zpět do minulosti
Catherine je milá inteligentní dívka, pouze ke svému věku ještě dost nezralá, důvěřivá až naivní- také je to její první odjezd z domova. Ovšem sourozenci Thorpovi - John a Isabella mi lezli na nervy od samého začátku. Tolik falše, namyšlenosti a podlosti- ano lidé s čistým srdcem, jsou vůči takovýmto zprvu bezbranní, než si uvědomí co jsou zač. Líbí se mi, že Austenová, nemá pouze sebejisté a průbojné hrdinky, takových zase tak moc v reálu není a už vůbec né tehdy. Příběh je milý, poutavý, příjemný a opět končí ,,a žili šťastně”. :)
Trochu jiné než nejznámější romány Jane Austen. Příběh jednodušší, ale psaný hlavně ze začátku víc ironicky a občas možná až trochu jedovatě. Fakt je, že lidské povahy uměla Austenová popsat dokonale. Určitě stojí za přečtení.
Štítky knihy
láska zfilmováno anglická literatura romantika lázně georgiánská Anglie gotické romány regentská Anglie klasická literatura
Autorovy další knížky
| 2007 |  Emma |
| 1996 | Rozum a cit |
| 2007 | Opatství Northanger |
| 2009 | Sanditon |
| 2006 |  Mansfieldské panství |
Hrozná limonáda. Aby se tam něco dělo, tak si to musí hlavní hrdinka vymyslet. Jinak ale docela příjemně napsané, takže jako letní oddechovka může určitě dobře posloužit. A jsem teď vážně v pokušení přečíst si Záhady Udolfa.