Opera: Průvodce operní tvorbou
Anna Hostomská
3. vydání Spolupracovali: Lubomír Dorážka, dr. Emil Ludvík a dr. Jarmila Brožovská Úvodní studie napsal dr. Mirko Očadlík
Přidat komentář
Tato kniha je jednou z prvních v Evropě, která provází čtenáře světovou operou. Tomu odpovídá i celkový rozsah (skoro 900 stránek). Autorka měla úžasnou schopnost rozmlouvat s posluchači po celé zemi, tedy i v místech, kde byl možný poslech rádia.
Nedovedu si představit, že by v současné době mohla vyjít v nákladu přes 40.000 výtisků. To vše je zásluha malého kolektivu vedeného Annou Hostomskou.
V létech 1950-1962 (tedy až odchodem do důchodu) ovlivňovala paní Hostomská vkus posluchačů Čs.rozhlasu. Touto knihou jim ještě otevřela vrátka k detailnímu pochopení konkrétní opery, kde se občas (nyní častěji) zpívalo v jiné řeči, zejména v italštině. V současné době jsou divadla provozující opery vybaveny čtecími zařízeními. Zásluhou autorky to před více než 60-ti roky nebylo třeba. Odvedla vynikající a nezapomenutelné dílo.
Tato kniha je pro mě ''bible,, opery. Když potřebuji jakoukoliv informaci o opeře, otevřu knihu a už jsem zase o něco chytřejší. Pro mě jakožto milovníka opery a člověka, který zpívá klasiku je opravdu tato kniha nepostradatelnou součástí mé sbírky knih.
Neocenitelný pomocník protřelého milovníka opery i posluchače začátečníka, kterého zajímá \"o čem to vlastně je\".
Tak tato kniha je základem pro každého, kdo miluje operu, nebo s ní nějak spolupracuje. Není sice vyčerpávající, ale to snad ani nemůže být, vzhledem k době vzniku. Pokud ovšem potřebujete informaci o ději nějaké konkrétní opery, není lepší volba než tato kniha. Paní Hostomská umí vyprávět.
Štítky knihy
umění divadlo klasická hudba opery a operety hudební skladatelé
Autorovy další knížky
1982 | Příběhy, pověsti a pohádky paní Hudby |
1956 | Opera: průvodce operní tvorbou |
1993 | Průvodce operní tvorbou |
1960 | Kouzelný svět. Vyprávění o světové opeře |
1967 | Labyrint hudby, ráj srdce |
Nostalgické vzpomínky na dětství a mého tatínka, který mi v rámci „domácí hudební výchovy“ nejdříve dal přečíst právě z téhle knihy obsah opery, pak mi pouštěl (tenkrát z desek nebo magnetofonu) nejznámější árie a teprve pak jsem byla hodna vyslechnout operu celou. Asi dobrý postup, aby i dítě skouslo operu, která, přiznejme si to, bývá pro dítě dost statická a nezáživná…
Pamatuju si, že takto jsem měla přípravu např. na Rusalku, V studni a tehdy asi mou nejoblíbenější - Dvořákova Jakobína.
Znalec oper se ze mě v dospělosti sice nestal, ale díky tatínkovi mám vážnou hudbu ráda, a i dnes jsem schopná si operu užít, i když spíš výjimečně. Knihu jsem nedávno objevila v knihovně mezi knížkami poděděnými po tatínkovi, listovala v ní s jistým dojetím a vzpomínáním, a říkala si, určitě se ještě bude hodit, skvělá pomůcka…