Operácia Medový motúz
Ian McEwan
Serena Fromová, dcéra anglikánskeho biskupa, zažije počas posledného ročníka štúdia v Cambridgei krátky ľúbostný románik so starším profesorom. Ten ju zasväcuje nielen do britskej histórie, ale aj do súčasnej politickej situácie a pripraví ju na prijatie do spravodajskej služby známej ako MI5. Píše sa rok 1972 a Británia prežíva ropnú krízu, zmieta sa v hospodárskych problémoch, sociálnych nepokojoch a terorizme, vyvolanom konfliktmi v Severnom Írsku. Studená vojna vstupuje do štádia, keď sa stáva predovšetkým ideologickým bojom a odohráva sa najmä v oblasti kultúry. Serena, ktorá proti svojej vôli študovala matematiku, si lásku k literatúre vyvažuje vášnivým čítaním kníh. Pre jej vzťah k literatúre ju nový zamestnávateľ – MI5 – poverí úlohou v rámci operácie Medový motúz. Jej cieľom je finančne podporiť začínajúcich spisovateľov, novinárov či vedcov a tak nepriamo získať ich politickú lojalitu. Serena má v mene krycej nadácie ponúknuť štipendium mladému spisovateľovi Tomovi Haleymu. Jej obdiv k jeho tvorbe sa po čase mení na lásku, čím, pravdaže, porušuje základné pravidlá spravodajskej služby. Haley si postupne vydobyje literárne uznanie, ale v okamihu, keď získava Cenu Jane Austenovej, odhalí sa zdroj financií nadácie, ktorá mu poskytovala štipendium. Spisovateľ sa stáva objektom verejného škandálu. Ani postavenie Sereny neostáva utajené a vyúsťuje do neočakávaného záveru.... celý text
Přidat komentář
Mlsoun mě chytl od samého začátku a považuji ho za mistrovský kus páně McEwana. Ten závěr byl nečekaný, dechberoucí a... toužebně zaváněl happyendem, ačkoli kdo ví. Tom byl génius.!
Propracovaný příběh, kterému se rýsuje konec plný zrady a deziluze, ovšem dopadne to úplně jinak a já jsem takovou velikost tedy nečekala! Paráda!
Na první čtvrtku padl měsíc a na zbytek den. Ve chvíli, kdy podlehneme těm svůdně vystavěným větám, už se můžeme nechat jen vláčet ..i přes ostré kamínky marné a zbytečné umanutosti. Stejně mu (i nám) nakonec zbudou jen mistrně popsané vztahy a dušezpyt.
Na špionážním podkladu vystavěný příběh ze vztahů, jejichž společným tématem je důvěra a zrada důvěry. Každý z aktérů sleduje nějakou agendu osobní nebo k níž se zavázal a ve výsledku má každý nějaké tajemství a hraje s druhým nějakou hru. Příběh jako takový by fungoval i kdyby se aplikoval do jiného prostředí (např. byznysu nebo vědy) ale prostředí "tajných služeb" zde funguje i jako metafora. Každý má nějaké své "pověření", jedná jako "agent" v zájmu nějakého svého "úkolu", sleduje nějaké cíle a podle nich "konspiruje" - rozdíl je jen v tom, kam je kdo schopen zajít a jaké vše má nakonec pro každého důsledky.
Celkově velmi dovedně prokombinováno.
Sice jsem velkou část knihy bojovala s pocitem, že klíčová "operace Mlsoun" je neefektivní za vlasy přitažená konstrukce a že to není od autora nejlepší nápad, ale závěr knihy veškerou moji skepsi rozmetal na prach. Nebudu spojlerovat, ale ta pointa a to, jak do sebe všechno zaklaplo, mě naprosto dostalo.
Smekám.
Nevěděla.jsem co mám od této knihy očekávat a byla jsem velice příjemně překvapena. Knihu.jsem precwtla takrikajic jednim dechem. Libila se mi neobvykla zapletka i autorovo vykresleni postav.
Velmi podařená záležitost, dalo by se říct, že je to totálně dotažené Pokání (myšleno samozřejmě výstavbou příběhu). Atmosféra předthatcherovské Anglie je vykreslena perfektně, depresivní město, depresívní práce, depresívní poslání. Konec mile překvapil, postavy působily věrohodně a skutečně.
McEwan je jasný mistr svého řemesla. Kromě vypravěčského talentu vlastní téměř absolutní vhled do lidských srdcí a pohnutek jejich chování. Se čtenářem si často hraje jako kočka s myší.
V Mlsounovi rozehrává hru nedůvěry, strachu, manipulace, přetvářky, dvojích životů, ale i kariérních ambicí v kulisách britské studené války. V určité chvíli jsem nevěřila téměř nikomu. Atmosféra 70. let je velmi živá a plastická. Serena se mu klasicky velice povedla a je asi jediným, co udrželo mou pozornost až do konce. Autor používá vztahy mužů v jejím okolí ke svému záměru, který je geniální.
Kdyby našel odvahu knihu tak o sto stran zeštíhlit, mohlo vzniknout živější a působivější poselství o možnostech a zákoutích přetvářky a upřímnosti ve vztazích i společnosti!
Takhle jsou slovy doslovu: "příběhy velice komplikovaně propojené, různě se řetězí a pohlcují a vytváří tak složitý labyrint, že by se za něj nemusela stydět ani tajná služba." Celek hodnotím 3*, ale za nečekaný závěr si rozhodně zaslouží jednu navíc:)
Méně známá kniha od McEwana, ale pro mě naprosto nedoceněný poklad. Knihu jsem přečetla dvakrát a znova mě bavila snad ještě víc. Skvělý motiv byl samozřejmě "kniha v knize" a také uvedení povídek jedné z postav.
k všemu, co tu již bylo řečeno, bych rád vyzdvihl výborně promyšlenou, skutečně originální kompozici vyprávění, dokonalou postmoderní metaliterární hru - i když vlastně... tak trochu snad i parodii na ni
Do knihy jsem nešel s nějakým očekáváním ,nebot' špionážní příběhy mi nikdy moc nesedli. Řekl jsem si ,že od mého oblíbeného autora ho zkusím ,ale s lítostí musím říci, že mě kniha nebavila. Zbytečně roztahané,nezáživné a ztrácel jsem se v ději. Snad další knihy autora ,budou už lepší.
Úvod knihy bol výborný, záver celkom zaujímavý a všetko medzi úvodom a záverom bolo rozťahané a nudné. Hlavná postava celý čas rozoberala svoje vnútorné pocity a pohnútky a celé to bolo skombinované s akousi zmesou teórie literatúry.
Postmoderní román s mimikry tradičního realistického vyprávění. Prostředí špionážní služby v MI5 s programy tajných vládních podpor vůči komunistické levici kritickým umělcům je vyprávěné dívkou, jejíž matematické nadání je pro ni zátěží, která jí brání oddávat se své poměrně naivní a přímočaré čtenářské vášni. Hned několik témat, kterým se dostane dosti zajímavých obrysů: 1. společenská kritika, v jejímž rámci je žena sice zdánlivě osvobozená (např. r. 72 MI5 blahosklonně přijímá i ženy), ale reálně je její role do značné míry pevně předurčená, její možnosti omezené a v posledku se nelze divit, že i přes patrnou inteligenci se nakonec chová do značné míry jako slepice, za níž ji většina mužů považuje; 2. zajímavě řešený konflikt mezi tradičním románem a literárním experimentem; 3. propast mezi exaktním (matematika) a humanitním vzděláním – rozdílné myšlení, předsudky, zdánlivé přemostění v podobě hrdinky či „jejího“ spisovatele naopak ukazuje některé hlubší rozdíly; 4. zajímavý a vlastně docela zábavný pohled na Monty Hallovu úlohu…
Musím se přiznat, že když jsem knihu četla, hodněkrát jsem se dostala do situace, kdy jsem se musela nutit číst podrobně - týkalo se to hlavně popisování politických událostí, atentátů, stávek atd. Nejsem v tomhle ohledu zrovna znalá. Posledních cca 120 stránek knížky jsem přečetla jedním dechem téměř bez přestávky. Ten konec člověka prostě dostane a zároveň ho to nutí vracet se v myšlenkách zpátky do předchozího děje, což je vytvořeno naprosto geniálním způsobem.. A ten závěr... UF! Skvělý.
Další skvělá kniha tohoto autora. Četla se výborně a příběh je velmi originální v tom, jak se jakoby v závěru svým způsobem vrací na počátek. Velmi překvapivé a vtipné.
Najprv som myslela, že dám 4, ale koniec ma dosť dostal, takže dávam 5. McEwan opäť nesklamal.
Autor patrí medzi mojich obľúbených, ale v tomto prípade som bola zmätená. Kniha mi príde rozťahaná, opisy príliš dlhé a nudné, postavy nesympatické a nezaujímavé, téma rovnako. Nevedela som sa začítať, dej ma nepohltil ako inokedy, skôr som čítala len zo zotrvačnosti, ale s malou štipkou nádeje, že sa niečo stane a môj názor sa zmení. Od polovice sa kniha začala zlepšovať a záver je už typický "mcewanovský"'. Škoda toho zdĺhavého úvodu, pre ktorý sa mnohí čitatelia nedostanú až k vydarenému koncu.
Obsah díla či jeho zasazení do kontextu celé autorovy tvorby zde komentují ostatní, já bych jen upozornil na nenápadné, ale o to zajímavější pozadí děje. Autor dovedně evokuje depresivní postimperiální náladu Velké Británie v 70. letech ... stávky, střídající se neschopné vlády, úpadek na všech frontách...
McEwan sa v tejto knihe chytá do vlastnej pasce a utopil vo vlastnom opisnom slohu. Kým Serena vyčíta svojmu spisovateľovi, že nie je potrebné aby opisoval zbytočné detaily, paradoxne sa sami dozvedáme, čo mali na obed, nehovoriac o niekedy zbytočných opisoch okolitého sveta. Celú knihu koncipoval k rozuzleniu v poslednej kapitole, (ku ktorej sa polovica nedostane). Kto sa dostane povie fajn, myšlienka a prínos knihy sa zlepšil, no prehrýzť sa cez tie strany bolo niekedy naozaj utrpením.
Aj keď autor píše o znudenej dievke výborne a jej opis až čitateľa nudí, zlá je téma a spisovateľ výborný - utrpí však čitateľ. Pri fyzikovi v Solari to bolo o stupeň lepšie.
Ked som sa po asi 150 stranach zmierila s tym, ze bud to pod McEwanovym menom napisal niekto iny alebo sa proste McEwan sam kamsi inam posunul, tak ma pribeh zacal velmi zaujimat a zaver ma dokonca aj mierne znepokojil a moje citatelske poziadavky boli naplnene.
Ale ten McEwan, ktoreho mame radi pre jeho typicky styl, to nie je. Preto by som touto knihou pri objavovani jeho tvorby nezacinala.
Štítky knihy
anglická literatura britské tajné služby
Autorovy další knížky
2008 | Pokání |
2007 | Na Chesilské pláži |
2015 | Myslete na děti! |
2020 | Betonová zahrada |
2021 | Stroje jako já |
Tuto knihu jsem přečetl jedním dechem moc se mi líbila