Opeřené slunce - Kapitoly ze života prérijních Indiánů
Frithjof Schuon
Opeřené slunce je pocta Indiánům. Jedná se o soubor textů nabízejících vhled do těch nejzajímavějších aspektů tradic prérijních indiánů doplněných autorovými obrazy a zápisky z cest po indiánských rezervacích v letech 1952 a 1963. Schuonovy eseje však nejsou v žádném případě pouhým popisem obřadů, to by nebyl Schuon. Jeho pronikavý intelekt podniká cesty překračující a spojující kontinenty a náboženství – srovnáváním indiánských tradic s hinduismem, šintoismem, islámem, buddhismem a v neposlední řadě i s křesťanstvím dospívá k překvapivým závěrům. Neklouže však po povrchu, jeho teze nejsou laciné, naopak: jeho psaní je naplněno pokorou a hlubokým pochopením toho nejzákladnějšího božského principu. Čtenář brzy pochopí, že Schuon nebyl jen srovnávacím religionistou, ale mystikem v pravém slova smyslu.... celý text
Přidat komentář
Následující dva, po sobě jdoucí, komentáře, popisují zcela rozdílné knihy, ale jedno mají společné - Městskou knihovnu v Praze.
Má fascinace touto institucí je známá, a stále se mi potvrzuje nejen její aktuálnost v nabídce nejnovějších titulů, ale i možnost "osahat si důvěrněji" určité tituly, o nichž mám často pocit, že je musím mít doma.
Ten druhý případ se přesně týká této knihy - již jsem ji držel v ruce, hle, nová indiánská kniha, autor švýcar, analytik, adoptovaný Lakoty, Tanec Slunce, mystika, docela pěkné ilustrace.
A chyba lávky; nuda šeď šeď, ještě že zůstala na pultu knihkupectví a díky knihovně za ušetřené peníze.
Ona to není špatná kniha, je vcelku dobře napsaná, ale kdo četl Chromého nebo Černého Jelena, už toto zná a nové souvislosti kniha nenabízí.
Oné adopci z anotace se věnuje dvěma větami, Tanec slunce popisuje stylem fotbalového zápasu a navíc neustále hovoří o kostýmech, jako kdyby se jednalo o nějaký karneval. (Omlouvám se, pokud se jedná pouze o chybný překlad.)
Ale i takové knihy je potřeba číst, člověk si uvědomí hodnotu těch významnějších, které mu dávno přirostly k srdci.
Autorovy další knížky
2021 | Opeřené slunce - Kapitoly ze života prérijních Indiánů |
2020 | O transcendentnej jednote náboženstiev |
Velmi evropské zpracování indiánské filozofie a náboženství, názory dobré, ale nemohu říci, že by mě kniha více oslovila. Může za to styl psaní, opakování řečeného a především zbytečně složitě popsané (filozoficky obkecané) základní pilíře indiánského života, což tak trochu popírá podstatu a odklání pozornost (moji tedy určitě). Autor evropského filozofa nezapře, především v první popisné části.
Druhá a třetí část knihy - tedy úryvky z deníků a dopisů - je stručnější a tedy zajímavější. Obrázky autora se mi líbí, vystihují barevnost a symboliku indiánského světa více než text.
"... Subjekt dokáže pochopit svou vlastní podstatu jen tím, že ji rozpozná v objektu, a tím objeví objekt v sobě, v subjektu, který je zvnitřněný objekt, stejně jako objekt je subjekt zvenku. (...) Ve splynutí transcendentního Objektu a čisté subjektivity se uskutečňuje poznání subjektu, subjektu, který jako takový zjevuje rozměr Objektu, tedy vědomí..." - úvod z kapitoly Tanec slunce.