Opičí král
Wu Čcheng-en
Klasický román čínské fantastické literatury o putování mnicha Tripitaky pro posvátná buddhistická písma. Na nebezpečné cestě jej doprovází opičí král Sun, znalý čar a kouzel, a pomáhá mu překonávat nástrahy, které mu kladou zlá božstva. Nadpozemská dobrodružství a boje s démony milují celé generace čtenářů.
Literatura světová Dobrodružné Pro děti a mládež
Vydáno:
2011
,
Apostrof
Originální název:
Si-jou-ťi ku-š
více info...
Přidat komentář
Opičí král je jedním z příběhů mého dětství. Poprvé jsem se s ním seznámil v jeho seriálové podobě z roku 1986. Byl to sice kýč až běda, ale jako dítě jsem ho prostě miloval. Hlavně díky postavě neohroženého opičího krále Suna.
O mnoho let později jsem zjistil, že předlohou k tomuto seriálu byla stejnojmenná kniha, která byla vydána v českém jazyce. Dlouho jsem neotálel a knihu si vypůjčil v knihovně. A světě div se, četla se moc dobře. Až tak dobře, že jsem Opičího krále uchoval ve svých vzpomínkách a po letech se k němu vrátil se svými dětmi.
A opět to byla trefa do černého. Společně jsme se zasmáli nad příhodami opičáka Suna a jeho společníků a prožili jejich útrapy při cestě za posvátnými svitky do západního ráje. Mazanost a prostořekost opičáka Suna je doslova legendární a právě díky těmto vlastnostem si získal srdce mne a mých synů.
Knihu doporučuji všem fanouškům opičáka Suna a jejich dětem. :-)
Poznámka: V čestině vyšla rovněž kniha Opičák Sun, jejímž autorem je francouzský spisovatel Frédérick Tristan. Jedná se o tentýž příběh, ale převyprávěný trochu jinak. Tuto knihu mohu rovněž doporučit.
Poslechnuta její audioverze ve výborném podání (Martin Dejdar, Jiří Lábus, Marek Eben, Jiří Schmitzer, Naďa Konvalinková, Arnošt Goldflam), kterou jsem si užila opravdu spíš jako poslech těchto hlasů a vysoké hodnocení dávám opravdu spíše tomuto podání. Samotná pohádka by mi sedla v dětském věku, ale tehdy jsem o východních pohádkách neměla ani tušení, kromě jediné, z které jsem se dozvěděla, že existují nějaké mandarinky.
Škoda, že se mi nedostala do rukou, když mi bylo deset... I tak jsem si ve zralém věku početla. Někdejší TV seriál byl taky fajn, možná víc akční, co se Písečného mnicha a Čuníka týče. Aspoň co si pamatuju, je to přece jen nějaký ten pátek.
Tuhle knihu opravdu miluji a čtu ji opakovaně. Líbí se mi také čínské seriálové zpracování z osmdesátých let. A knihou inspirovaný japonský animovaný seriál Dragon ball, pro ten mám rovněž slabost.
(SPOILER) "Slyšte!" křičel Opičí král. ,,Po všech potížích, které jsme snášeli, abychom sem přišli z Číny a když jste přesně nařídil, aby nám byly vydány spisy, Ánanda a Kasyapa nám předali podvodné zboží. Dali nám jen nepopsané svitky. Ptám se vás, zdali jsou nám k něčemu?" ,,Nemusíš hned křičet," pravil Buddha s úsměvem. ,,Ve skutečnosti takové prázdné svitky jsou pravé spisy. Vidím však, že čínský lid je příliš hloupý a nevědomý, než aby tomu věřil. Nelze tedy dát jim svitky popsané."
Bichle, kterou bych dětem určitě nečetla. Je tam moc násilí, a toho je tam dost i na mě, natož pro mrňata. Jestli tohle bylo normální předčítat dětem v 16. Století budiž, nedivím se potom tedy, že ve starověku odhazovaly děcka v lázních do jam. Pomalu se ten přístup k výchově mění, jsem za to ráda.
Jak je ta má paměť krátká, když mi ve vzpomínkách utkvěl „skvělý“ seriál Opičí král… Jedna z mých nejdéle čtených knih, spolu s několika vynucenými přestávkami. Celkem 2,5 roku návratů a odkladů této knihy. Kniha na základě pověstí, legend, bájí a částečné historie o budhismu a Číně Vás buď vtáhne nebo ji budete nenávidět. Některé kapitoly mi připadaly až nesrozumitelné a knihu jsem četl „násilím“, jindy mě nadchlo několik kapitol naráz. Určitě bych knihu nedoporučil dětem, některé pasáže o „řádění“ Sun Wu-Kchunga byly neobyčejně drsné. V celku je příběh zajímavý, ale díky všem postavám, které se v knize objevují, je kniha místy až nepřehledná, nečitelná.
Před mnoha lety jsem tohle putování bájnou Čínou četl pořád znovu a znovu. Opičák Sun žil dlouho v mé fantazii a ještě dnes se mi matně vybavují některé příhody. Kniha už dávno odpočívá někde ve sklepě, ale stále na ní s láskou vzpomínám.
Nesmrtelný příběh, viděla jsem ho nejprve jako seriál, knížka byla ještě lepší.
Existuje jen hrstka knih, které by byly na světě již půl tisíciletí a stále se těšily velké přízni čtenářů nejen v zemi původu, ale vyloženě po celém světě od východu po západ. A právě o tom tato kniha vlastně je, o putování mnicha Tripitaky z východní Tchangské říše do západního ráje za nejvyšším Buddhou pro posvátná písma. Hlavním hrdinou je pochopitelně nezkrotný, lstivý a nebojácný opičí král Sun Wu-kchung ovládající dvaasedmdesát proměn a mnoho jiných kouzel. Kniha je i po tolika staletích velmi zajímavá a dobrodružná. O to větší je škoda, že do české verze nikdy nebyla přeložena zdaleka celá, nýbrž pouze asi jen čtvrtina původního rozsáhlého románu. Více příběhů o putování čtveřice mnichů můžeme sledovat alespoň v nádherném seriálu Opičí král z roku 1986, který se na začátku 90. let dostal i na naše obrazovky a nyní je kompletní v češtině ke shlédnutí na Youtube.
https://www.csfd.cz/film/198942-opici-kral
https://www.youtube.com/watch?v=8hNtXayQbac&;list=PLedyWA9BJKtdLdRrziRsguAMraLGp8ojR
Je to jako dnes kdy jsem pod stromečkem našel Opičího krále. Knihu mi donesl děda, milovník literatury a člověk, ke kterému vzhlížím a je to můj veliký vzor.
Ale vraťme se ke knize, která mi očarovala a to hned třikrát.
Do čtení jsem se pustil ihned ráno a postavy společně s příběhem byli natolik zajímavé, že 370 stránek se přečetlo během mžiku. Pamatuji si, že budík jsem si nařizoval o půl hodinky dříve, abych předtím než zasednu do lavice stihl přečíst jednu až dvě kapitoly.
K Opičímu králi jsem se vrátil ještě dvakrát. I v pokročilém věku (21 let) jsem byl tím úžasným světem pohlcen. Je to jedna z mála knih, kterou jsem přečetl vícekrát a také jedna z nejoblíbenějších. Dnes zaujímá Opičí král hrdé místo v mé knihovně a už teď se těším až se do něho za pár let zase pustím.
Doporučuji pro malé, ale i velké čtenáře!
Naposledy jsem tuto knihu četla v dětství, od té doby jsem ji nikde nemohla sehnat. Před pár týdny jsem ji konečně získala a hned se do ní začetla. Byla jsem až překvapená, jak mě zase příběh od začátku chytil a nechtěl pustit. Určitě bude patřit mezi mé klenoty.
Tuto knihu mám rád neb jsem ji dostal k 11 narozeninám i s věnováním od rodičů
Štítky knihy
čínská literatura fantasy pro děti poslední kniha autora dobrodružné romány čínské rományAutorovy další knížky
| 1997 |  Opičí král |
| 2010 | Opičí král Zdeňka Sklenáře |
Knihu jsem jako kluk přečetl skoro na jeden zátah...ne, že by mě to až tak bavilo, ale bylo to psané čtivě, jednoduše, bez složitých popisů, bez složitých odboček...prostě děj se pořád hrnul kupředu.