Opička na gumě
Eva Střihavková
Za vším hledej tetřeva. Třicátník Viktor míří do Beskyd za vysněnou prací a čerstvým vzduchem. Místo toho na něj čeká všudypřítomný smrad a tetřevna, kde ho terorizuje důchodce Johan, praštěná brigádnice Adéla i její strýc, který útočiště pro ohrožené ptactvo využívá ke svým záletům. V tomto kraji to není vůbec jednoduché – zábavu obstarává opuštěné fotbalové hřiště, zaplivaná putyka nebo domácí hazardní večírky. A jen vyvolený si může na pouti vystřelit opičku na gumě... Druhý román Evy Střihavkové vezme čtenáře na výpravu do Beskyd. Příliš klidu si tam ale neužijí. Opičky na gumě už se nevyrábějí. Potomci jisté rodiny vzdali pouťový byznys a vydali se jinou cestou. A stejně to má třicátník Viktor, který odmítá převzít rodinný vinohrad. Jasno má jen v tom, že chce být co nejdál od své matky. Naplnění životních tužeb hledá v Beskydech, na místě, kde by je hledal asi málokdo. Ovšem jeho představa o nenáročné práci bere rychle za své. Přestože mu ženy padají k nohám, nic není tak, jak by chtěl. Vzdát se ale nehodlá. Eva Střihavková vystudovala mezinárodní vztahy a dějiny umění. Deset let v nejrůznějších médiích jako editorka a redaktorka zpracovávala širokou škálu témat, od vaření přes mezinárodní konflikty po sociální problematiku. Pobývala v Grónsku a Gruzii, druhá zmiňovaná země patří mezi její nejoblíbenější země, a to hlavně díky milým lidem a dobrému jídlu. Debutovala v roce 2020 novelou Vzácná návštěva (Dauphin) a v témže roce jí v nakladatelství Motto vyšel také román Můj grónský rok.... celý text
Přidat komentář
Když mi Katka, moje sestra, tuhle knihu dopočula, dočítala jsem zrovna nezáživné texty do školy. O to víc jsem si tuhle knihu o mladém klukovi, který utíká do Beskdy před svou rodinou, nudou a tím, že neví, jak dál, užila!
Knihu jsem si vyhledala poté, co jsem přečetla autorčinu prvotinu. Nedívala jsem na anotaci, abych nevěděla, co mě čeká a byla jsem mile překvapená. Ten náhled do mužského přemýšlení mi možná pár událostí z mého života vysvětlil. A taky jsem se dozvědala něco o tetřevech, o kterých bych si normálně nic nepřečetla, ale teď bych to všem doporučila, protože jsou zajímaví, stejně jako tato kniha.
Knížku jsem dostala jako dárek a byla jsem moc zvědavá, co mne čeká. Čekalo mne příjemné čtení o mladíkovi, co se vydá na druhou stranu Moravy pečovat o tetřevy a možná i najít, co se sebou. Potkává obyčejné místní lidi, kteří jsou vlastně svým způsobem neobyčejní a o sobě samém zjišťuje nečekané. Výrazně jsem se posunula ve znalostech o tetřevech, mimochodem na beskydském vrchu Travný skutečně jejich odchovna sídlí. A co se týká opičky na gumě, jako malá jsem jednu takovou taky měla. :-) PS. Asi se podívám po další knížce autorky Můj gronský rok
Skvěle napsaný hrdina, kterého nebaví ufňukané nány, který se snaží najít tu pravou - nejen ženu, ale i práci a životní balanc.
Mě kniha moc nezaujala. Možná mi jen nesedla Viktorova povaha a nějak jsem nerozuměla jeho chování.
Líbí se mi, jak je každá kniha této autorky jiná. Zatímco příběh z Grónska zachycoval vývoj mladé ženy daleko od domova a v nevyhovujícím vztahu, Opička na gumě je příběhem o mladíkovi, který má zajímavou práce a je obklopen řadou zajímavých postaviček. Nejvíc se mi líbil podivínský Johan, pochopení jsem měla i pro Záviše s moc se mi líbil pohled na nás ženy a na sebereflexi v tom, jak občas dokážeme být otravné, tenhle typ žen tady zastávala Adéla. Příběh je plný absurdit. Líbil se mi.
Kniha mě zklamala. Můj grónský rok byl skvělý, tohle mě vyloženě nebavilo. Asi nejsem správná cílová skupina. Hlavní hrdina mi byl nesympatický, kniha mi přišla nudná, ten příběh byl zkrátka divný, divné postavy, divný nijaký konec. V podstatě se tam celou dobu nic moc nedělo, bylo to takové ... jakože pořád jsem čekala, co se tam teda začne dít a ono nezačlo... a skončilo to. Ale podle komentářů dole jsem spíš výjimka a zřejmě toto není můj šálek kávy.
Knihu jsem dostal k Vánocům a podle anotace jsem nevěděl, co čekat. Stalo se toho v ní ale tolik... Líbily se mi postavy starých fotbalistů, lelkování na hřišti i úvahy o smyslu uzavírání hor. V mnohém je text aktuální.
Docela jízda. Myslim, že takhle to v životě je. Nevíte, co přesně chcete, ale osud vás zavane na překvapivá místa a ukáže vám ten správný směr i když to chvíli trvá. Líbil se mi ten náhled do budoucnosti na konci, který to všechno pěkně uzavřel a pohled do života tetřevů? Skvělý.
Vždycky, když jsem si myslel, že tuším, kudy se bude příběh ubírat, nastala nová situace nebo se objevila nová postava, která děj rozvinula nebo zavála o kus dál než jsem předpokládal. Líbilo se mi vystavění příběhu, vykreslení postav i přemýšlení hlavního hrdiny, které podle mě odpovídá přemýšlení mladíka, který neví kudy kam. Celkově mě to bavilo a určitě knihu doporučuji.
Příjemné překvapení, skvělý název knihy a ani obsah nezklamal. Uvěřitelný příběh, věrohodné byly pro mě emoce, myšlení i představy hlavního hrdiny - muže třicátníka, aspoň teda pokud si to jako žena jiného věku umím představit (minimálně mám teda podobnou představu o mužském uvažování jako autorka), navíc příběh se odehrával v nádherném prostředí Beskyd a přinesl i sondu do života tetřevů. Trošku mi to sice pokazil konec knihy, který mi přišel poněkud bezradný, ale i tak to bylo fajn čtení.
Několik odlišných lidí, několik pohledů na svět a do toho krásné kulisy Beskyd a nakonec i Frýdku a Ostravy. Kniha mě moc bavila.
Neměla jsem ponětí, že se někde chovají tetřevi, ani jsem nevěděla, jak ti ptáci vypadají. Ale o tom ta kniha není, zabývá se několika docela těžkými tématy, ale místy jsem se i nasmála, třeba když na tetřevně pobíhaly prostitutky. Rozuzlení, kdo může za požár mě překvapilo a několik věcí dojalo.
Je to kniha netypická svým tématem, ale zpracování se mi moc líbilo.
Nejdřív to vypadalo jako sranda, ve druhé části už to sranda nebyla. A bylo to dobrý čtení.
Autorovy další knížky
2023 | Dýchej za mě |
2020 | Můj grónský rok |
2021 | Opička na gumě |
2020 | Vzácná návštěva |
2024 | Seznam Evelíny B. |
K textu jsem si musela najít cestu. Nejdřív to vypadalo, že budu číst o pachtění se nějakého třicátníka, což by možná samo o sobě stačilo, ale já jsem vděčná i za tu linku o přírodě, smysluplnosti její ochrany, lobbingu a podobně. Taky se mi líbily jednotlivé postavy, možná spíš postavičky zdobící děj.