Opilé banány
Petr Šabach
https://www.databazeknih.cz/img/books/42_/424010/bmid_opile-banany-gXp-424010.jpg
4
642
642
Tři frajeři, co žijou naplno a pivo pijou na ex, i když je jim teprve šestnáct. Svět je pro ně jevištěm, na který je potřeba vtrhnout a ukrást si představení pro sebe. Když už je jim v pražským rybníčku těsno, rozhodnou se vydat k moři. Stačí vzít rodičům auto, mačkat všechny páčky u volantu a cestou jemně nabrat poldu na kapotu a zadara ho svézt tam, kam nechtěl. O zábavu se stará hlavně Honza Břečka, kterej umí nasadit výraz vzorně vychovanýho chlapce, aby proti sobě vzápětí poštval celou vesnickou zábavu, hluchoněmej Víťa, na kterýho musíte bliknout, protože zvonek neslyší a je věčně zaneprázdněnej samohanou, a taky otčím Bedřich, kterej pije potmě, aby neviděl, kolik chlastu mu zbývá na dně. Opilé banány připomínají jízdu ukradeným Populárem, kterému nefungují brzdy. Chvíli se tu řinčí smíchy, ale taky trne strachy z toho, kde tenhle sen o cestě z komunistickýho Československa k moři skončí. Novela je předobrazem filmu Pupendo.... celý text
Přidat komentář
Jak člověk vezme jakoukoli knihu od pana Šabacha tak prostě nemůže být zklamán.
Poslech této knihy mě opravdu rozesmál a na Bedřicha a Fáberu se budu muset znovu podívat v jejich filmové podobě.
Takhle jsem se už dlouho nezasmál. Někdy mi i slza ukápla, jak jsem se řehtal. Úryvky z filmu Pupendo jsou v celé knížce. Tuto knížku musím doporučit. A dodatečně poděkovat panu Šabachovi.
Kniha ve které mnozí čtenáři najdou střípky mozaiky svého dospívání. Je zajímavé přečíst i předlohu k tak kvalitnímu filmu, jako je Pupendo. Ta hláška s opilými banány nemá chybu...
Doporučuji jako vhodné čtení v dnešní náročné době.
Absolutní pecka. Zase jsem se půl hodiny válel smíchy a nemohl číst dál. Doporučuji.
Chlast a lotrovinky existují v každém věku, době i regionu. Tahle Šabachova kombinace je vděčná a spolehlivě mě místy rozesmála nahlas.
Já si tedy tohle autorovo vzpomínání moc neužil.Jen párkrát jsem se pousmál.60%.
Petr Šabach je autor, kterého jsem dlouhou dobu míjela. Jeho knihy nyní vychází v krásné reedici, o jejíž grafickou podobu se postaral syn Jan a zcela povrchně bylo možná právě to impulzem, proč jsem po Opilých banánech sáhla. Novela je předobrazem filmu Pupendo, objevuje se v něm však pouze několik vybraných pasáží. Do stránek jsem se začítala s představou ryze humorného díla, které schroupu za pár chvilek a tato představa byla do jisté míry taky naplněna. Šabach však nebrnká pouze na vtipnou notu, kniha jako celek působí spíše hořkosladce a poukazuje i na temnou stránku Československa v čase komunismu. Rovněž život party puberťáků je vykreslen docela bezútěšně, ač oni sami své činy (a možnou budoucnost, kterou si tím prošlapávají) nedohlíží. Upínají se, jak tomu ostatně v této životní fázi bývá, k přítomnému okamžiku a jedinou vzdálenější vidinou je vyhecovaná cesta k moři. Vše prostupujícím tématem je i vliv alkoholu spojený zejména s postavou vypravěčova nevlastního otce Bedřicha. Jako celek mě Opilé banány vlastně mile překvapily svou hloubkou schovanou pod slupku humorného odpočinkového dílka. Další Šabachově tvorbě dám proto do budoucna jistě šanci.
Je zvláštní, že když někdo umí podat naprosto smutné a šílené věci s humorem, tak se každý baví. I já se při četbě velmi bavila a smála na celé kolo. Ale proč vlastně. Hlavní hrdina šťastný vlastně vůbec nebyl, jeho rodina také ne a vůbec celková doba, byla dost na draka...
Skvěle popsané dospívání v osmdesátkách. Vtipně, zábavně, lidsky. Z pěti mnou přečtených knih od Šabacha zatím ta nejlepší. Jdu si pustit Pupendo.
90 % (aktuálně 468 hodnotících s průměrem 83 %).
...
Strávil sem ten čas přemejšlením o svým životě, kterej furt jaksi nechápu. Ale, říkal sem si, možná že to je právě to pravý znamení. Protože jak se pozná chytrá knížka od normální? To je celkem jednoduchý. Chytrou knížku já poznám tak, že ji většinou nepochopím. Stejně tak jako velmi dobrou báseň. Nasliním si prst, obrátím list a hele! Dál už nic není… Teda je, ale to už je další kousek. Takže zpátky a znova, a když tomu nerozumím ani napodruhý, tak sem si na beton jistej, že držím v ruce skvost, kterej patří do první řady knihovničky. V životě si nikdo nedovolil říct o knížce, kterou nepochopil, že je blbá. Což mě vede k úvaze, že i můj život je asi velmi kvalitní, když mi pořád uniká jeho smysl.
...
A Břečka mu ze strnulý ruky vykroutil mikrofon a řek do něj: „Tohle je hovno! Já sem totiž z Prahy!“
Sáhnul po rádiovce toho obrovskýho člověka, kterej seděl přímo pod pódiem, a strhnul mu ji z hlavy tak bleskurychle, že to vypadalo, jako by mu ji smet vichr.
„Posuďte sami!“ volal jasným a pevným hlasem Břečka a pak si tu usmolenou čepici narazil na hlavu. „Teď sem buran!“ zahulákal a náhle rádiovku smekl a na všechny se andělsky usmál: „A teď jsem z Prahy!“ A to všechno eště několikrát: „Teď sem buran! Teď jsem z Prahy! Teď sem buran! Teď jsem z Prahy!“
Teprve po několika dlouhejch vteřinách se všichni probrali z šoku, jenže to už byl Břečka u dveří a Víťa dokonce až na návsi, takže já zdrhal jako obyčejně poslední…
Knížka Petra Šabacha, ze které trochu čerpá film Pupendo. Stejně jako u Občanského průkazu je hlavní hrdina klučina, který prožívá mládí v komunistické době a snaží si co nejvíc užít tu náročnou dobu, v níž vám kdejaký kádrovák mohl zničit nebo alespoň pěkně znepříjemnit život.
V Opilých banánech se ale tolik politika neřeší. Nevidíme tu tolik konfliktů s esenbáky či dokonce tajnou policií, ale vidíme především různé "klukoviny" hlavní party. A upřímně řečeno jde v mých očích často i o těžký kalibr, když třeba kluci děsí lidi předstíranými rvačkami či utíkají z hospod bez zaplacení. Taky se v knize pořádně chlastá, především táta hlavního hrdinu je těžký alkoholik, který se každou chvíli ocitá v protialkoholické léčebně a je schopný prochlastat peníze na dovolenou v Chorvatsku.
Opilé banány jsou ale hlavně sbírkou různých příhod a historek posbíraných od Šabachových kamarádů, a protože jsou i velmi dobře napsaný, dobře se knížka čte a mnohokrát jsem se u ní dobře pobavil. Možná bych ale uvítal silnější děj a asi i o něco sympatičtější postavy.
Sedm prochlastaných let z deseti.
Jsem rád, že se film neztotožňuje s literární předlohou, protože nevěřím, že by šel tak výborně natočit, jak je napsána tato kniha.
Po dlouhé době návrat k Šabachovi. Už si nepamatuju, jak se mi líbil tehdá, ale teď můžu hodnotit objektivně. Četlo se to vcelku dobře, ale zas taková pecka to nebyla. Prostě příhody kluků, co chodí za školu a vymýšlejí různé lumpárny. Některé pasáže byly použity ve filmu, ale předloha je celkem jiná. Možná, kdybych byla kluk v jejich letech, bavilo by víc.
Při čekání na novou knížku jsem si dopřála návrat, se zvědavostí, jak obstojí po letech a o čem že to vlastně bylo. Mám pro pana Šabacha slabost, píše o věcech, které mi v reálu vadí a jsou mi vlastně odporné, on tam však přidá takovou zvláštní něžnou přísadu, že si to čtení užívám a nepřemýšlím, nehrozím se... Jeho klukovský hrdina-vypravěč mě baví znovu a zas, i když jinak, než při prvním čtení.
Miluju filmy jako Pelíšky, Pupendo a další inspirované Šabachovými knihami. Jsou to moje srdcovky, tak jsem si řekla, že si musím přečíst i toho Šabacha. :) A je to rozhodně klenot český literatury. Jsem vždycky nadšená, když objevím nějakého českého autora (i klasika, ke kterému jsem se zatím nedostala) a můžu si říct, jak je ta čeština nádherná a jak fantastický smysl pro humor máme. To, že se příběh odehrává za minulého režimu jsou jen další body navíc. Rozhodně pět hvězdiček.
Vynikající, vtipné.
Moje druhá kniha od pana Šabacha a už se těším na další.
Jen tou mincí tam nikdo nikoho nemlátil, jako v Pupendu :o)
Příběh o rodince ze které bychom si asi brát příklad neměli, ale celá knížka se díky ní výborně četla.
Pupendo jsem nijak zvlášť pozorně neviděl, ale kniha je skvělá, lidé okolo nevěřícně kroutili hlavami, když jsem se smál nahlas. A pořád. Sice je to taková pivní, Hrabal byl jen jeden, ale Šabach je svůj.
Tak u této knihy jsem si pořádně prodloužila život! :-D Takhle jsem se dlouho nezasmála!! Parádní :-)
Štítky knihy
humor zfilmováno humoristické romány
Autorovy další knížky
| 2005 |  Hovno hoří |
| 2006 |  Občanský průkaz |
| 2010 | Opilé banány |
| 2012 |  Království za story |
| 2009 | Babičky |
Petr Šabach zkrátka nenapsal špatnou knihu. I tento příběh dospívajících kluků z osmdesátých let minulého století je povedený a my, kteří jsme onu dobu prožili v podobném věku jako hlavní hrdinové, si můžeme zavzpomínat a porovnat naše zážitky s těmi literárními.
Za mě osobně spokojenost, tato mozaika různých událostí ze života dospívajících kluků a holek se zkrátka povedla. Petr Šabach netlačil na pilu a lehkou rukou stvořil pohodové letní čtení, které pod vrchní slupkou skrývá další vrstvy k zamyšlení.