Opilé banány
Petr Šabach
Tři frajeři, co žijou naplno a pivo pijou na ex, i když je jim teprve šestnáct. Svět je pro ně jevištěm, na který je potřeba vtrhnout a ukrást si představení pro sebe. Když už je jim v pražským rybníčku těsno, rozhodnou se vydat k moři. Stačí vzít rodičům auto, mačkat všechny páčky u volantu a cestou jemně nabrat poldu na kapotu a zadara ho svézt tam, kam nechtěl. O zábavu se stará hlavně Honza Břečka, kterej umí nasadit výraz vzorně vychovanýho chlapce, aby proti sobě vzápětí poštval celou vesnickou zábavu, hluchoněmej Víťa, na kterýho musíte bliknout, protože zvonek neslyší a je věčně zaneprázdněnej samohanou, a taky otčím Bedřich, kterej pije potmě, aby neviděl, kolik chlastu mu zbývá na dně. Opilé banány připomínají jízdu ukradeným Populárem, kterému nefungují brzdy. Chvíli se tu řinčí smíchy, ale taky trne strachy z toho, kde tenhle sen o cestě z komunistickýho Československa k moři skončí. Novela je předobrazem filmu Pupendo.... celý text
Přidat komentář
Jsem přesvědčená o tom, že Šabach je jedním z autorů, které prověří čas a nezapadne. Dobu, o níž píše, jsem sice nezažila, přesto mě jeho knihy zasáhly a když si jdu přečíst Šabacha, předem tak nějak vím, že se budu dobře bavit. Zkrátka je to taková ta sázka na jistotu.
"Chytrou knížku já poznám tak, že ji většinou nepochopím (...) V životě si nikdo nedovolil říct o knížce, kterou nepochopil, že je blbá. Což mě vede k úvaze, že i můj život je asi velmi kvalitní, když mi pořád uniká jeho smysl."
Viděla jsem film Pupendo, který vznikl na námět této knihy. A tak jsem si při čtení často představovala skvělé výkony našich herců Bolka Polívky, Evy Holubové, Vilmy Cibulkové, Jaroslava Duška, Jiřího Pechy a mnohých dalších. Stejně jako u filmu, tak i u čtení Opilých banánů na mě dýchla atmosféra té doby. Opravdu (jak se v anotaci píše) byla to šedivá doba. Dobře, že už zmizela v propadlišti dějin.
Ale pro nás, kteří jsme v ní vyrůstali a dospívali, měla svůj půvab a své kouzlo, protože my máme s touto dobou spojeny naše první lásky, rozchody, úspěchy, radosti, průšvihy, trápení, starosti… A dnes na to všechno můžeme už jenom s nostalgií vzpomínat.
Moje druhá knížka od Šabacha a nutno podotknout, že mě bavila mnohem víc, než Babičky. Ale možná to je tím, že se mi hodně líbilo i samotné Pupendo :) Dobrá odpočinková četba, hořce úsměvný příběh určený k přímé konzumaci.
Tohle v jiné cizojazyčné literatuře nenajdete, český humor kořeněný sladkotrpkokyselým životem.
Doporučuji všem puberťákům i dospělým, vtipné pojednání zážitků náctiletých. Člověk se dozví, jak kluci dokážou snad všechno, my holky se asi víc bojíme něco provést. Zasmějete snad u každé stránky, vytahne vás to z reality. Výborně psané až na to, že mi na začátku vadil pravopis ....jsme - sme, ale zvyknete si.
Úsměvná kniha z let 80. minulého století, kdy u nás vládl komunistický režim a tak někteří lidé měli problémy, způsobené odlišnými názory, které samozřejmě nesměli říkat nahlas. Kdo tak učinil, byl v lepším případě jen dán na černou listinu, v horším si užil "pohostinnosti" některého z komunistických kriminálů.
Příběh je popisován očima středoškoláka Petra, který žije se svou matkou - architektkou a otčímem Béďou, který je sochař, machr na hlavy, ale nyní, právě díky režimu, notorický alkoholik. Petrovými nejlepšími kamarády jsou průšvihář Břečka a hluchoněmý Víťa. Petr vypráví o společném záškoláctví, popíjení po pražských hospodách, o svých prvních opicích, o černém taxikaření a havárii, o soudním přelíčení, lásce k Daniele, o "céčkománii" a malém Aleškovi, o soše generála Rybalka, o neuskutečněné cestě k moři a spoustě dalších věcí.
Pokud vám jsou některé výše zmíněné věci povědomé, tak není divu, neboť tato kniha posloužila jako námět k filmu Pupendo. Film je samozřejmě upraven, ale kdo viděl nejdříve film a pak četl knihu, tak neunikne tomu, že mu před očima ožívají hrdinové v podání našich umělců. Při zmínce o opilci Béďovi jsem měl před očima okamžitě Bolka Polívku, akademiku Fáberovi už nikdo neodpáře tvář Jiřího Pechy, mamka bude už jen Eva Holubová, atd.
Kdo žil aspoň chvíli v té době pochopí, kdo ne, ať se zeptá rodičů a pak snad pochopí. Skvělé čtení.
Je to jako číst si něčí deníček. Chvílemi jsem se u toho opravdu smál jako blbej a vyloženě se v tom uplně viděl. Měl jsem také tu čest propít svojí pubertu s partou průserářů než jsem se trochu vybouřil. Krom těch historek je z toho ale i cítit taková ta atmosféra strachu a naprostý marnosti, typická pro tehdejší dobu. I tak pohoda převážila nad nepohodou:-)
Tahle knížka mě fakt příjemně překvapila. První knížka z povinné četby, která mi nevadila. Dokonce jsem se u ní několikrát zasmála!
Po dlouhé době humorná knížka, u které jsem neměla chuť si podřezat žíly, vypíchat oči, spáchat harakiri... přečteno s klidem, příjemné čtení na záchod, do autobusu i před spaním. Žádné veledílo, které bych nutně musela ukazovat dalším generacím, u některých pasáží jsem ale doopravdy od srdce smála. Snad to byl účel.
Skoro bych řekla, že je to popis života minulých, současných i budoucích puberťáků. Každý si tam určitě najde něco, co mu připomene jeho mládí. Je to prostě nadčasová kniha.
Čekala jsem víc, nez jen na sebe skoro nenavazující soubor krátkých povídek. Byly sice vtipné, ale nejak se zapomnělo na příběh. Prostě zábavná pubertální jednohubka.
No tak jo. Přečetl jsem to.
Nevím, co jsem čekal, ale řeknu, co jsem dostal. 190 stran, co se celkem dobře četly, ale kdybych je nečetl, o nic bych nepřišel. Vlastně ano. O pár slušných vtipných situací (scény v autě, sekaná, soud, Jirka Ptáčník a jeho historky...). Jinak vážně o nic.
Filmy čerpající z Šabachových knih jsou o třídu lepší. A to nemusí být zákonitě vtipnější, o to mi nejde. Tak nějak si líp našly atmosféru doby a postavy jsou živější.
Ale zase nebýt Šabachových knih, tak nejsou ty filmy. Tak ti vám nevím....
Sice jsem nepřečetla celou Šabachovu tvorbu, ale tohle je jistě jedno z jeho nejlepších děl. Mimořádně humorné. Ovšem méně se možná pobaví ten, kdo by měl tendenci porovnávat s filmy, které byly natočeny na základě Šabochových povídek. To je ošemetné.
Štítky knihy
humor zfilmováno humoristické romány
Autorovy další knížky
2005 | Hovno hoří |
2006 | Občanský průkaz |
2010 | Opilé banány |
2012 | Království za story |
2009 | Babičky |
Šabach mě prostě baví! V závěru mi potvrdil to co jsem už delší dobu tušila: inspiraci sbíral u piva:o)