Opilý prales
Gerald Durrell
https://www.databazeknih.cz/img/books/12_/12067/mid_opily-prales-wok-12067.png
4
170
170
Strastiplná výprava za zvířaty Tato knížka vypráví o půlroční cestě, kterou podnikl Gerald Durrell s manželkou v roce 1954 do jižní Ameriky. Chtěli získat sbírku zvláštních zvířat a ptáků žijících v těchto končinách a dopravit své exempláře živé do zoologických zahrad v Anglii. Výprava se jim bohužel nepodařila, protože všechny jejich plány se vzhledem k různým nepředvídaným okolnostem zhatily. Chtěli se vypravit na nejjižnější výběžek kontinentu, do Ohňové země a pak do Paraguye. Ale plány jim překazily prázdniny a politické nepokoje. Takže z výpravy nakonec byl jen výlet.... celý text
Literatura naučná Cestopisy a místopisy Příroda, zvířata
Vydáno: 2009 , BB artOriginální název:
The Drunken Forest, 1956
více info...
Přidat komentář
Tak vám nevím, sice se mi to líbilo, ale na druhou stranu mám dojem, že autor předvedl i lepší věci.
Spíš než typická humoristická práce je kniha cestopisem, takže jsem se u ní nasmála výrazně méně, než u jiných Durrellových románů. Přesto se stále jedná o velice svižně a s nadsázkou napsanou práci z dob, kdy se ještě přírůstky do zoologických zahrad pořizovaly odchytem v přírodě.
Pěkná kniha, stejně jako ostatní od Durrella. Miluju jeho popisy, hlavně zvířat, ale i lidí a situací. Líbilo se mi, že dokázal psát i o cestě, která se nevyvedla podle jeho představ.
Začátek trochu vlažný, ale pak se to rozjede. Je to už několikátá knížka od Durrella, která se mi dostala do ruky a všechny mají svůj standard. Ale stejně mám nejradši příhody z Korfu. Každopádně i toto je velmi podařené.
Klasický Durrell. Vyprávění má správný spád i vtip a vyzařuje z něj skutečná láska ke zvířatům.
Tuto knihu jsem si vybrala pro letošní výzvu a nelituji. Velmi dobře se mi cestovalo s Geraldem Durrellem a jeho manželkou po Jižní Americe touto knihou, bylo to velice příjemné, ale i naučné čtení. V knize je velmi čtivě popsána příroda a zvířata, která v podstatě ani neznáme, Zajímavé a zábavné čtení.
Bezva kniha se spoustou úžasných popisů zvířat. Myslím, že to byla má 1. kniha od G.D. :-* (jen mám zase nějaké jiné vydání, obal). Čte se dobře, jsou tam hezké obrázky - ocenila bych i více, ale zase si je alespoň se synem vyhledáváme a je to zábava. Škoda jen ten smutný skoro-konec, ale je to prostě ze života. Synovi se nejvíc od GD zatím líbí kniha Zvířata mi straší ve věži ;-), rovněž tedy doporučujeme. Gerald Durrell byl ale bezva človíček a všechny jeho knihy o zvířatech jsou bezva ;-)
Poslední dobou chce starší syn před spaním číst jen knížky Geralda Durrella, tak přišla řada i na tuhle (naštěstí je jich po knihovnách a antikvariátech dost :-)). Nezklamala, jen místy mi připadala trochu rozvláčnější než ty, co jsme přečetli doposud (možná proto, že je v ní docela dost popisů krajiny, byť bezesporu zajímavé). Kromě toho by se k takové knížce hodily i ilustrace živočichů, o nichž se v ní píše (ale abych nekřivdil, asi 10 jich tam bylo).
Opilý prales to má těžké. Má jen malou šanci, že bude „první Durrellovkou“, kterou čtenář přečte a tak se nevyhne porovnání s knihami, které bývají těmi prvními, jako je „O mé rodině a jiné zvířeně“, se kterou srovnání snese málokterá Durrellova kniha, nebo dokonce „Mluvící balík“ se kterým srovnání snese málokterá kniha vůbec… Prostě je v porovnání s nimi o trošičku slabší….
Naštěstí je ale i přesto kniha přesně taková jako její autor: laskavá a milá, plná lásky a obdivu ke světu a touze nacházet krásné všude kolem sebe. I všední zážitky jsou podávány s humorem a nadšením a, pro obyčejného člověka, nebezpečné a mimořádné události jsou naopak podávány bez zbytečného patosu a s příjemným nadhledem a pokorou. Durrell si byl velmi dobře vědom, že ve skutečnosti všechny okamžiky jsou výjimečné a stojí za to si je stejně užít, stejně jako i ta nejobyčejnější zvířata jsou ve skutečnosti mimořádným zázrakem a nemají být přehlížena.
Milé a zábavné čtení na léto, které lze všem doporučit.
Kniha je pěkná. Na této knize se mi hlavně líbili živočichové (bylo jich dost), které v ní vystupovali a zážitky s nimi. Celkově je čtivá, zajímavá a zábavná, ale víc se mi líbila kniha O mé rodině a jiné zvířeně.
Typická Durrellovka, byť trochu jiného typu, než příhody malého Gerryho z Korfu. Člověk se dozví ledacos o daleké zemi a zvířatech a nasměje se do syta.
Ale jo, ty čtyři hvězdičky dám.... JIné knihy od Durrella se mi líbily mnohem více. Tato je slabší, místy trochu nezáživná. rozhodně nepatří mezi klasické durrellovky, u nichž se čtenář začne po prvních třech větách smát až k slzám a smích přejde po dočtení knihy. Na druhou stranu, špatná také není.
Durrella mám rád, tuhle knihu jsem našel ve výměnné knihobudce a s chutí přečetl. Autor nezklamal, i když má i lepší knihy.
Opět velmi zajímavé zážitky z Durrellových cest s poněkud netradičním smutným koncem. Ne vždy se všechno podaří jak bychom chtěli.
Jako bych seděla v křesle a poslouchala vyprávění starého scestovalého muže. Nenudila jsem se a kniha splnila svůj účel.
Štítky knihy
ptáci, ptactvo humor příroda zvířata, fauna odchyt zvěře
Autorovy další knížky
| 1983 |  Mluvící balík |
| 1986 | O mé rodině a jiné zvířeně |
| 2008 | Ptáci, zvířata a moji příbuzní |
| 1996 | Zahrada bohů |
| 1988 | Ostrov v nebezpečí |
(SPOILER) Rozhodně patřím do týmu botanika, nikoli zoologie. Zvířata jsou pro mě otravní tvorové, kteří zničí záclony a rozkoušou krásně kvetoucí spathiphyllum. Přesto se mi autorovy biografické romány z Korfu moc líbí a zařadila jsem je do osobního zlatého fondu humoristické literatury.
Tuto knihu jsem dostala, o své vůli bych po ní asi nesáhla. A jak jsem očekávala, je úplně celá věnována zvířatům a historkám spojeným s jejich odchytem či chovem. Zábavné příhody příbuzných scházely.
Na autorově literárním stylu jsem nepozorovala žádné změny, jedná se především o geniálního vypravěče historek, méně už o spisovatele tvořícího vrstvená souvětí a složité myšlenkové konstrukce. Ovšem v jedné věci je Durrell úplně geniální. Jeho popisy přírody, krajiny, počasí, zvířat a i rostlin je tak poetický a barvitý, že se člověk mrknutím oka přenese do argentinské pampy. Ohledně postav, bez ohledu na mou lásku k Gerrymu, tentokrát vítězí osobitá a laskavá Bebita. Jo a paní Durrellová musí mít svatozář, že sotva projde dveřmi.
Nakonec se mi to moc líbilo. Obstarávání zvířat do zoologické zahrady přineslo množství neuvěřitelných zážitků, počínaje situací dnes už prakticky nemyslitelnou, a sice že výprava nesehnala letenky do Ohňové země. Povstání v Paraguayi, které přimělo Gerryho pracně vybudovanou sbírku zvířat vypustit zpět na svobodu, je prostě zapeklitý zásah lidské zlovolnosti. A taky se mi líbila ukázka toho, jak strašně trpí zvířata v zajetí, pokud se o ně stará někdo, kdo je tak bezmezně miluje, že si raději nechá ukousnout palec, než by poškodil křehké čelisti zákeřného tvorečka.
A jo, taky jsem se od srdce zasmála, tomu se u Gerryho knih nedá zabránit.
Nejsem fanynkou ilustrací v knihách, ale tady se mi líbily, hezky dokreslovaly beletristicky podané odborné popisy.
Líbilo, doporučuji.