Opona
Ondřej Hübl
https://www.databazeknih.cz/img/books/48_/488174/bmid_opona-l6G-488174.jpg
4
154
154
Román Opona je existenciální dystopií s prvky mysteriózního thrilleru. Hlavní hrdina — úspěšný majitel firmy zabývající se umělou inteligencí — si objedná rodinný zájezd do doby nejtužšího stalinismu, aby svou dceru vyléčil z jejího levičáctví. Pořádající agentura slibuje zažít 50. léta, tedy politické procesy, kolektivizaci zemědělství, otrockou dřinu v dolech i budovatelské divadelní hry. Enkláva diktatury leží v městečku kdesi na východě, obydleném pouze najatými herci a komparsisty. Hra na minulost se však postupně vyostřuje a z městečka se stává past. Vyprávění plné absurdity, sarkasmu a zvratů vyvolává otázky: Kam je člověk ochoten totalitě ustoupit? Co je schopen obětovat pro vlastní přežití? A nakolik vůbec touží po svobodě? Opona v sobě spojuje silný příběh se závažným tématem a kořením je jemně dávkovaný vtip. Opona je druhou knihou Ondřeje Hübla. Debutoval povídkami Hod mrtvou labutí (2018) s originálními příběhy i smyslem pro černý humor.... celý text
Přidat komentář
Místy jsem měla problém s různými návaznosti a uvěřitelností celého příběhu, na druhou stranu několikrát jsem byla překvapená dějovým vývojem. Myslela jsem, ze kniha bude spíš čistá dystopie, místy ale měla kniha komediální prvky, které mě v příběhu spíš rušily.
Příběh byl čtivý a po lehce slabším rozjezdu jsem se do knížky s nadšením začetla, ke konci jsem se ale i trochu těšila, až to budu mít za sebou.
Námět to ale mělo skvělý a velmi neotřelý. Dokážu si představit, že by z toho byla skvělá minisérie
Jsem naprosto uchvácena. Knihy nelze jentak odložit a nechat nedočtenou, nenechá vás. Tak strhující příběh jsem už dlouho nečetla a po přečtení jsem se rozbrečela.. jednak tím, že příběh skončil a JAK skončil. Není to “jen “ nějaký příběh, ale opravdu mě donutil nad vším přemýšlet, moc doporučuji.
„Mladá aktivistická novinářka se převlékala za dělnici a byla překvapena, že v novém století ještě někdo musí pracovat, místo aby si jednoduše vyplnil grant.“
Ondřej Hübl jakoby nevěděl, zda chce psát komediální sci-fi, společenskou satiru, nebo thriller z atypického prostředí. Začne tím prvním, zvolna změní na druhé a zavře třetím. Naneštěstí kombinace různých žánrů příběhu spíše uškodila. Ačkoliv je humor příznačně sžíravý, logika zápletky hapruje v důležitých momentech a ne vždy se nad tím dá mávnout rukou se slovy, že „u fantasmagorie se to neřeší“. Škoda, protože nápadů má autor na rozdávání a základní premisa Opony je perfektní. Navíc, když jde o navážení se do komunistů a lidské hlouposti, je na pana Hübla spolehnutí, že úderně trefí hřebíček do hlavičky. Jenže jakmile dojde na klíčové zvraty, děj ztratí dech. Následný vývoj působí zmatečně, třebaže v některých momentech překvapí novým směrem vývoje událostí. Šance však zůstávají nevyužity a původní záměr se vytratí do prázdna.
Kniha mě zaujala už podle anotace, která zněla extrémně zajímavě. Hned jsem ji předobjednala a po doručení dostala přednost před všemi dalšími knihami. :D Má krásnou obálku, pevnou vazbu bez přebalu, to miluju. Velmi zajímavá kniha s promyšleným koncem. Rozhodně stojí za přečtení.
Kniha mě od začátku chytla a nepustila. Poslouchala jsem výborně načtenou audioknihu. Bavil mě způsob, jak se postupně odkrývalo, o co vlastně jde. Některé zápletky už mi možná připadaly přehnané, ale jako celek mi to dohromady dávalo smysl.
Trochu mě udeřilo semtam nějaké slovní spojení… Nejvíc „zavolám déle“ ve smyslu později. Jinak ale můžu doporučit.
Mám ráda knížky, o kterých musíte přemýšlet i po dočtení, a tato je bezpochyby jednou z takových.
Děsivé pro mě bylo i to, že můj muž zrovna nedávno vyfasoval auto s virtuální asistentkou. Ta mě děsila už předtím, ale po přečtení Opony mě děsí ještě o to víc.
Oponu jsem poslouchala jako audioknihu a tuto cestu doporučuji. Knížku bych možná už na začátku odložila, protože Josef mi lezl od první minuty na nervy a taky linku ze současnosti jako by napsal Viewegh v nejhorší formě (ne zápletkou, jazykem). Díky audiu jsem se tím ale probrodila až k zájezdu a od té doby, co za rodinkou zaklapla železná opona, jsem se bavila až do konce. V knížce podobného typu nehledám stoprocentně sedící reálie, vždyť jeli vlastně do takového "zábavního parku". Chci příběh, klidně mírně absurdní, jen když dává trochu smysl a udrží zájem, místy pobaví, místy překvapí. A to jsem od Opony dostala. Slabší hodnocení jen kvůli začátku a taky trošku kvůli konci. Maličko.
Kniha se mi četl dobře, proti tomu žádná, nicméně počáteční nadšení vystřídaly jisté rozpaky.
To co se zprvu jevilo jako skvělý nápad, bylo skvěle vybudované, literárně zpracované, postupem naráželo na moji ochotu "uvěřit" příběhu. Počáteční originální myšlenka se zvrhla v závěr, kterému jsem nebyl schopen s ohledem na počátek knihy přijít na chuť.
Tak jak příběh rostl a já o něm přemýšlel, vybudoval jsem si asi jinou představu o jeho vyústění, které nebylo možno konfrontovat s autorovým zpracováním.
Ale jak říkám, zajímavá myšlenka, která byla celkem poutavě zpracovaná. Někteří hrdinové si najdou cestu k Vašemu srdci, jiní Vám budou již od začátku nesympatiční, příběh má spád a napětí, ale.... S postupem času jsem některé věci začal vnímat až příliš nereálné, což působilo rušivě, a uvolňovalo mé pouto s knihou.
Mně se kniha líbila moc, nesouhlasím s místními kritiky - že neseděly historické detaily (kniha nikoho do historie nedovedla, dovezla je do "divadla"), že na konci to byl James Bond (to by přece byla nuda, kdyby tam nebylo nějaké napětí). No a konec - v podstatě autor si mohl vybrat ze dvou konců - dobrý - špatný. Vybral si, který chtěl on. Ondřeje Hubla mám ráda, má skvělé nápady, vyhovuje mi i jeho styl psaní. Takže za mě plný počet bodíků. Ondřeji, prosím pište.
Nápadité, zajímavé, zábavné, upřímné, dobře vymyšlené. Vůbec bych se nesoustředil na karikaturu komunistického režimu. To je jen rekvizita k vyprávění příběhu. Ale ten konec... kde je?
Půjdu asi proti většině, ale kniha mě nebavila a vyloženě jsem se těšila, až ji dočtu a odložím (přitom nápad se “zájezdem” do 50tých let mi přišel zajímavý).
Poslední dobou mám čtenářskou krizi, ale tuhle knihu jsem začala číst a četla tak dlouho, dokud jsem ji nedočetla. Přečteno za pár hodin. Strašně mě zajímalo, jak to všechno skončí.
Nápad byl zajímavý. Jenom je pravda, že z konce se stal James Bond. Ale i tak to řešení bylo opravdu nápadité.
Musím říct, že nemám ráda hodnocení na hvězdičky, přijde mi strašně neobjektivní. Třeba nějaká červená knihovna má hodnocení devadesát dva procent, tak si řeknu super jdu do toho a u čtení mlátím hlavou o stůl, protože si říkám, jaká je to blbost a proč jsem se vlastně nechala nalákat.
Tahle kniha nemá ani červené hodnocení a určitě jsem se u čtení nenudila. Ale je pravda, že po přečtení jsem nemohla usnout :) .
Asi před dvěma dny jsem si říkala, jestli by nebyla zajímavá nějaká hra (únikovka nebo něco na ten způsob) na téma komunismus, a musím říct, že tato kniha mi ukázala, že s komunismem se nemá ani žertovat.
Jo, Opona je opravdu vydařený román. Doslova jsem ho zhltal. K závěru je to občas až crazy. Těšil jsem se na konec ála návrat Edmonda Dantése, ale to si může čtenář jen sám vymyslet, co by Josefovi Kraalovi přál. Knihou čtenáře doprovází humor a vynikající imaginativní jazyk. Ze spousty myšlenek a tezí, které v knize zazní musí dnešním levičákům praskat cévky. A to je příjemný bonus, kvůli kterému dávám plný počet hvězd :-)
Výborný nápad. Cestování “v čase” ale ne jako scifi příběh, nýbrž poměrně reálný a uvěřitelný román ze současnosti. Kniha se mi v některých místech hůř četla a sice kvůli nelogickým úsekům v přítomném čase (přičemž celá kniha je psána v minulém) a také některé pasáže psané kurzívou mi přišly násilné. Jinak ale děj i způsob vyprávění zajímavý, poutavý a přidáme-li k tomu opravdu výborný námět, tak kniha byla skvělým překvapením. Od pana Hübla jsem zatím nic nečetla, toto ale zcela jistě nebude poslední věc… pokud něco dalšího napíše, přečtu si.
Čtivé, napínavé, zábavné. Kombinace Hry, reálsocialismu a neradostných dnešků. Přečteno na jeden zátah, na důslednou logiku rezignováno. Díky.
Za mě super, 5 . Kdo neví, co mu má kniha přinést, ať si přečte Listopád od A. Mornštejnové, stejný děs o životě v nesvobodě. Podle mého názoru jsou zde 50.leta slabým odvárkem toho, co lidé zažili. Dost dobrá kniha.
na knize bylo znat, ze jde o prepracovany scenar. napadite, zabavne, misty poeticke a nostalgicke, jen ty postavy a zpusob jejich uvazovani znam uz z predchozich povidek. jakoby autor obsazoval stejne herce.
Bezva kniha. Taková jiná realita, aspoň doufám. Četla jsem a četla až do půlnoci.
Velká výzva v současnosti vyjet si na dovolenou do socialistického skanzenu pro poučení dnešní mládeže, která tíhne k levicovým myšlenkám. Úsměvný příběh s drsností tehdejší reality. Dávám plný počet, čekal jsem jak se bude příběh vyvíjet než je uvedeno v anotaci a velmi se mi to líbilo a dávám do doporučených.
Kniha patří mezi ty lepší, doporučuji k přečtení, ale úplný skvost to není. Pročtěte se k neuvěřitelnému závěru. Neotřele zpracované téma 50. let