Opona přehled
Ondřej Hübl
https://www.databazeknih.cz/img/books/48_/488174/bmid_opona-l6G-488174.jpg
4
151
151
Román Opona je existenciální dystopií s prvky mysteriózního thrilleru. Hlavní hrdina — úspěšný majitel firmy zabývající se umělou inteligencí — si objedná rodinný zájezd do doby nejtužšího stalinismu, aby svou dceru vyléčil z jejího levičáctví. Pořádající agentura slibuje zažít 50. léta, tedy politické procesy, kolektivizaci zemědělství, otrockou dřinu v dolech i budovatelské divadelní hry. Enkláva diktatury leží v městečku kdesi na východě, obydleném pouze najatými herci a komparsisty. Hra na minulost se však postupně vyostřuje a z městečka se stává past. Vyprávění plné absurdity, sarkasmu a zvratů vyvolává otázky: Kam je člověk ochoten totalitě ustoupit? Co je schopen obětovat pro vlastní přežití? A nakolik vůbec touží po svobodě? Opona v sobě spojuje silný příběh se závažným tématem a kořením je jemně dávkovaný vtip. Opona je druhou knihou Ondřeje Hübla. Debutoval povídkami Hod mrtvou labutí (2018) s originálními příběhy i smyslem pro černý humor.... celý text
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Opona. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (55)
Jsem docela překvapený, jak se mi ta komunistická estráda líbila. Člověk se musí pozastavit nad tím, že opravdu se takto žilo a v jistých zemích stále žije. Úplně mi to evokovalo film "Probudím se včera". Výborně napsané, pár vtipných narážek a hlášek, ale za ten konec jednu hvězdu přeci jen uberu. Vcelku spokojenost. 80%
Paráda! Knihu jsem zhltla za dva večery. Napínavé, velmi originální, inteligentní čtení, hrozně mne to bavilo. Když teď přemýšlím nad stylem textu, nic mne nenapadá, za celou dobu mne nic nevyrušilo, což se mi u čtení málokdy stane. Prostě čistá práce.
Grafika knihy je velmi trefná, včetně těch krvavě rudých prokladů, taková trošku "retro".
edit: Ta nástěnková odpadající písmenka na obálce! Na knize se to ztrácí, ale takto na monitoru mne to opravdu posunulo v čase. :-)) Naštěstí v zápětí zase zpět.
Související novinky (1)
Poslední Mona Lisa a další knižní novinky (12. týden)
21.03.2022
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Opona v seznamech
| v Právě čtených | 2x |
| v Přečtených | 186x |
| ve Čtenářské výzvě | 20x |
| v Doporučených | 10x |
| v Knihotéce | 62x |
| v Chystám se číst | 84x |
| v Chci si koupit | 17x |
| v dalších seznamech | 1x |
(SPOILER) Z anotace knihy a štítků zde jsem si myslel, že půjde o cestování v čase ve smyslu skutečného cestování v čase, byl jsem hodně zvědavý na způsob nakládání s časovým paradoxem, což bývá kamenem úrazu mnoha příběhů, které s cestováním v čase pracují, ale bylo to přece jen trochu jinak.
Josef Ká(rl), věrný své - alespoň z mého pohledu - předloze Josefa K., měl všechno ve svých rukách, až do osudného rozhodnutí, které nebylo tak úplně svobodné. A pak se to začalo sypat jako domeček z karet. Všudypřítomná korupce, nucená kolektivizace a divadlo politických procesů braly volant řízení vlastního života z jeho rukou, až mu byl vytržen úplně. Po chvíli vláčení ale, na rozdíl od Josefa K., získal možnost převzít řízení zpět do svých rukou.
Celý příběh byl vystavený srozumitelně a v rámci možností logicky. Polemizoval bych s tím, že by si někdo dobrovolně vybral žít v jednom z nejšílenějších obdobích 20. století, kterými si tahle země prošla. Na druhou stranu je fakt, že lidí, kteří se svobody podvědomě bojí a mnohem raději se nechají vést, jen aby nemuseli přebírat zodpovědnost za svůj život, je - jak je vidět na volebních výsledcích - dost. Jen mi zkrátka nějak neseděla kohabitace herců, komparsu a "hráčů hry", ať už dobrovolných nebo ne. Slova Stanfordský experiment jsem měl v hlavě už od první scény v JZD a nakonec na něj došlo i explicitně, ale vysvětlit fungování takového habitatu jen tímto (navíc mnohde zpochybňovaným) experimentem mi přišlo dost málo.
Ocenil jsem narážky třeba na instagramové prodejce hrnců a soft prostitut(k)y, na radikální levici, na povrchnost a pokrytectví i lehké varování před tím, že technologickým pokrokem možná těžce vydobytou svobodu zase krok po kroku a zase dobrovolně někomu odevzdáváme.
Co mi vadilo, byly rozpracované, ale nedopovězené motivy - vzkaz v holínce schovaný do kapsy k pozdějšímu přečtení, které nebylo, cikánský amulet, trochu ve vzduchu visící Markétino šílenství a další. Působilo to na mě takovým uspěchaným dojmem.
Hüblova kniha mě bavila, velmi. Vůbec by mi nevadilo, kdyby byla delší, a konec... ten byl skvělý! Tak nějak se totiž nemůžu zbavit dojmu, že příběh nemusel skončit poslední stranou, ale prologem.