Opona: Poslední případ Hercula Poirota
Agatha Christie
https://www.databazeknih.cz/img/books/44_/446354/bmid_opona-jX6-446354.jpeg
5
560
560
Hercule Poirot série
< 37. díl
Kapitán Hastings, Hercule Poirot a zámek Styles – tam ti dva poprvé vyrazili na lov vraha tehdejší majitelky. A tam se také po letech setkávají, aby společně odhalili dalšího mimořádně nebezpečného zločince. Styles už dávno patří někomu jinému, stal se z něj penzion manželů Luttrellových, obývaný různorodou směsicí hostů. Je mezi nimi i Hastingsova dcera Judith, oddaná pomocnice doktora Franklina, zkoumajícího tropické nemoci. Je zde také místní donchuán Allerton, nadšený amatérský ornitolog Norton či tak trochu záhadná slečna Coleová. Na první pohled mírumilovná společnost – Poirot však tvrdí, že se mezi nimi pohybuje vrah. A že udeří. Ale jak mu v tom zabránit? Slavný detektiv, sužovaný stářím a chorobou, se za pomoci svých malých šedých buněk a svého věrného přítele naposledy pouští do souboje se zlem v lidské podobě – výhru si však tentokrát vybere nejen spravedlnost (byť ve zcela nečekané podobě), ale i smrt… Ač napsaná už ve 40. letech minulého století, vyšla Opona coby poslední detektivka s Poirotem až v roce 1975. Rok poté, co nechala Agatha Christie zmizet ze světa zločinu svého nejslavnějšího hrdinu, opustila i ona svět pozemský – a oba v nich zanechali jedinečnou a nesmazatelnou stopu.... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi Romány
Vydáno:
2015
,
Knižní klub
Originální název:
Curtain: Poirot's Last Case, 1975
více info...
Přidat komentář
U posledního případu Hercula Poirota jsem si poplakala. Kniha se mi ale líbila jako všechny předchozí od Královny detektivek.
(SPOILER) Zápletka je zajímavá. Číst si, jak je vlastně jednoduché manipulovat s druhými... Ale nelíbí se mi, že nakonec Agatha udělala s Hercule Poirota vraha...
Hodně jiná poirotovka... a mně se tou jinakostí o to víc líbila. Celý poirotovský příběh je krásně uzavřen, vlastně končí tam, kde kdysi začal, jen všichni aktéři jsou o desítky let starší, zkušenější, ale v něčem vlastně pořád stejní... Je v tom obrovská nostalgie a víc než detektivní rysy jsem v tom vnímala motivy lidské, psychologické... úvahy o přátelství, rodičovství, péči a svobodě, životě a smrti. Fascinující dílo. Ale ani detektivní linka za tím nijak nekulhá (upřímně řečeno, to rozuzlení mi dosti vyrazilo dech, čekala jsem leccos, ale tohle ne... hoodně jsem si vzpomněla na Hříchy pro pátera Knoxe, respektive pravidla). Já osobně se přiznám, že jsem paní Agathě zblajzla návnadu i s navijákem a myslela jsem si to, co by si byl býval myslel i chudák Hastings. A nakonec z toho byl vlastně happyend, i když velice hořkej. Takovej ten happyend, kterej snese i takovej cynik jako já.
Plná palba a obrovskej dík. Za mě asi nejlepší poirotovka a zlatej výběr od paní Agathy.
Tradiční detektivka Agathy Christie s netradičním koncem. Hodně prostoru je věnováno vztahu kapitána Hastingse s dcerou. Zápletka je zajímavá.
Jiná díla se mi líbila víc, proto ubírám jednu hvězdičku. O vrahovi jsem měla jasno skoro po celou knihu, ale opět jsem byla na hony vzdálená pravdě. Ale tentokrát takový rozpačitý pocit z toho rozuzlení.
(SPOILER)
Nemyslím si, že je konec napsán moc dobře. Porážka Poirota, proč? Myslím, že mnohem lepší by bylo nějaké extra-velké vítězství
P.S.: Pro znalce Hercula: Je tohle první kniha vyprávěna Hastingsem?
Velké finále velkého detektiva. I když jde vlastně spíš o hodně komorní záležitost s pár postavami na jednom místě, musí se nechat, že Poirotův finální šachmat je opravdu dobrý a jak se čtenáři tak i s hlavním padouchem solidně vydrbal, byť za vysokou cenu. Napsat cokoliv víc by byl už velký spoiler. Škoda jen, že Agatha píše poněkud chladně a s odstupem, trocha toho patosu a více emocí by zrovna tomuhle příběhu rozhodně neuškodilo. Zvlášť když je to naposledy.
Souhlasím s komentářem od 85098211, bylo to po celou dobu velmi napínavé. Dokonce bych řekl, že je to jedna z nejlepších knih, které jsem četl. A ke všemu konec byl hodně napínavý. Podle mě Agatha Christie byla a pořád je jedna z nejlepších spisovatelek všech dob.
Smutné loučení s velkým Herculem. Trochu jinak pojaté, ale pořád stejně dobré, Až na ten konec, ach jo.
Jak mohla být Agatha TAKHLE dokonalá? Ne, fakt jsem to nečekala. Věděla jsem, že je to poslední díl s Poirotem, takže to musí být něco extra, ale TAKHLE extra? Wow, smekám. Opona je jeden z mála dílů, na které jsem se nedívala v seriálové podobě, protože... já vlastně ani nevím. A do toho úžasný Jaromír Meduna. A kapitán Hastings. Ach, brzy se zase do nějakého musím pustit. ♥
Od Agathy dávám přednost jiným titulům. Tato kniha mě ani neurazila, ani nenadchla.
Přišlo mi, že od A.CH. je nejtemnější a nejdrsnější Vražda v Orient Expresu, ovšem Opona to překonala. Od časů, kdy se svěží uprchlík z okupované Belgie napěchovaný zuřivými šedými buňkami, elánem a raketovým pohonem, octnul na zámku Styles poprvé, uteklo už hodně vody. Je tu zas a loví zločince jinak, ale pořád stejně nesmiřitelně. Drsný příběh.
Tak Poirot to opět (a naposledy) dokázal. I když jinak než byste si asi představovali.
Je to nádherné, čtivé, smutné a geniální.
Díky, Agatho!
Opona je sice Posledním případem Hercula Poirota, ale zároveň je to i případ nejsmutnější a nejděsivější. Poprvé tu máme u Agathy Christie vraha, kterého nemá Hercule Poirot šanci dostat na šibenici. Má tu jednoho ze svých nejtěžších protivníků - psychologického vraha. Je to také jedna z mála knih, kdy autorka sází hlavně na nostalgii čtenářů. A daří se jí to. Rozhovory Hercula Poirota a kapitána Hastingse jsou dokonalé a svým způsobem i dojemné. Případ sice není složité rozluštit, ale je krásné ho číst. Musím připomenout i herkulovský výkon Davida Sucheta ve filmové verzi tohoto případu. Poirotův skon zahrál skvěle. Jedna z mých nejoblíbenějších poirotovek.
Kapitán Hastings, mon ami, mě v tomto posledním Poirotově výstupu hodně pobavil. Myslím, že Lady Agatha se u toho taktéž bavila, nepochybně.
Promyšlené, originální, matoucí, překvapivé. Věřím, že i ten, kdo toho má přečteno s Poirotem dost a dost, neodhalí vraha včas. A kterého vlastně? Agatha zde není troškař a jednotlivé postavy se s tím taky nemazlí. Téměř nikdo není takový, jaký se jeví, téměř všichni mají své tajemství a cíl, za kterým míří. I přes mrtvoly.
Agatha má promyšlené detektivky. Nikdy bych nevěřila, že mě takto budou bavit. Zajímavé postavy, osudy, situace. Určitě doporučuji a už se těším až uvidím některou z Agathiných příběhů jako divadelní hru. :)
No, no, no ...
Tohle je hodně jiné než jiní Poirotové. Ale je to pořád výborná Agata Ch. Hezká detektivka, pohodové čtení, spousta prohřešků proti "dobré detektivce" ale výborné oddechové čtení.
Na můj vkus tam bylo málo Poirota a moc kapitána Hastingse, jehož myšlenkové pochody mi občas daly zabrat. Ale doposlouchal jsem a to se počítá (y)
Štítky knihy
sebevražda vraždy detektivní a krimi romány tajemství Hercule Poirot
Autorovy další knížky
| 2017 |  Deset malých černoušků |
| 2003 | Vražda v Orient-expresu |
| 2004 | Smrt na Nilu |
| 2001 | Záhada na zámku Styles |
| 2016 | Neočekávaný host |
(SPOILER) V posledný deň roku 2021 som dočítal posledný príbeh s Hercule Poirotom a popravde nebol som z neho nadšený, skôr mierne rozčarovaný. Niežeby bol zlý, to vôbec, ani to, že prvá vražda sa takmer na stranu presne stane po prečítaní dvoch tretín knihy, ani záverečné vysvetlenie, ale ako celok to akosi nebolo ono. Napríklad ma rozčuľovala Hastingsova krátkozrakosť (ako otcovi dcéry to zas nemožno vyčítať), no to, že ju chvíľu považoval za podozrivú (mala dvadsaťjeden rokov a niektoré vraždy záhadného X sa stali keď bola malým dievčatkom), ma vyslovene iritovalo. Ono to celkovo bola iná "poirotovka", je cítiť, že Agatha túto svoju literárnu postavu nemala v obľube a bola takrečeno rada, že sa jej zbavila a sňala z nej háv nepoškvrnenosti tým, že ju zámerne poškvrnila. Za mňa sa tak príbeh konca jednej legendy nestretol s pochopením, mám radšej iné detektívky s fúzatým belgičanom - sú pre mňa lepšími.