Opuštěná panenka
Josef Bor
https://www.databazeknih.cz/img/books/23_/23344/bmid_opustena-panenka-65cfafbe97603.jpg
4
26
26
Přijdete-li do Osvětimi, spatříte velkou hromadu opuštěných panenek. Každá z nich je mlčícím svědkem osudu jedné rodiny. Někde hluboko uprostřed, kam oko nedohlédne, leží i panenka malé Haničky... Kniha je dokumentem o otřesných životních podmínkách panujících v koncentračním táboře Osvětim. Je psána pravdivě a přesto lidsky a citlivě, vybírá to nejpodstatnější co se týká charakteru doby. Kniha není pouhým dokumentem, ale vychází z nejhlubší podstaty příčin a následků.... celý text
Přidat komentář
Knihu bych doporučila těm co se chtějí dozvědět něco víc o Terezínu. Ostatní knihy s touhle tematikou jsou přece jen většinou dějem z velkých koncentračních táboru, tato kniha velmi dobře přiblíží Terezín a život lidí v něm.
Hodně dojemná kniha, četla jsem jí v šestnácti letech a objevila jsem ji ve školní knihovně , nečetla jsem nic tak autentického a dojemného, některé stránky se musely vyloženě obrečet a řekla bych že kniha je srovnatelná se vzpomínkami pana Vrby (Utekl jsem z Osvětimi) .. nicméně musím dodat že je pouze pro "milovníky" holocaustu a že je místy opravdu hodně syrová až bezbranná , zoufalá ...
Jsem ráda, že jsem tady na tuto knihu narazila. Je to jedna z těch velmi kvalitně zpracovaných, které se vlastně nedá vůbec nic vytknout. Je tu dokonale přiblížen život v terezínském ghettu se všemi jeho aspekty. Přes veškerou hrůzu, nemoci, všudypřítomný hlad a útisk se v ghettu postupně probouzel společenský a kulturní život, který úspěšně bojoval s odlidšťováním uvězněných. To však končí po transportu do opravdového pekla - Birkenau. Kniha dokonale ukazuje proměnu člověka v bytost bez vůle a vzdoru, poté co ztratil smysl celého dosavadního života.
Perfektní kniha. Skvěle napsáno. Změna konkrétního člověka v číslo a zase zpět. Popsané rozdíly mezi ghettem a koncentračním táborem. Velice dobře vykresleny některé postavy, ne každý SS je ten zlý a ne každý žid byl ten hodný.
Možná, že kdyby mi knihu nedoporučila jedna z profesorek, k jejímu čtení bych se neodhodlala. A to by byla jednoznačně škoda. Kniha byla krásná. Krásná v tom smyslu, jak jen může válečná literatura krásná být.... Téma mi bylo velmi blízké, jako rodačku z Kutné Hory mě osudy kutnohorských a kolínských židů velmi zajímaly. Zaujalo mě také, jak je v knize popisována smrt - jako věc běžná, jako součást života - a tak to zřejmě bylo a asi by i mělo být. Moderní společnost se tématu smrti vyhýbá, ale v dobách II. světové války byla smrt tak všudypřítomná, že se zkrátka stala každodenní součástí života. Tyhle myšlenky byly promítnuty i do knihy. Opuštěnou panenku byste si měli přečíst nejen, pokud jste z Kolína nebo Kutné Hory. Měli byste si ji přečíst, i pokud vás válka nezajímá, i pokud se válečné literatuře vyhýbáte - přečtěte si ji, protože vás osloví.
Tak tato kniha představuje můj velmi tvrdý vstup do světa literatury. Po pohádkách jsem kdysi sáhla po tomto titulu, nevěda, co mě čeká. Byla jsem šokovaná, zaražená, zhnusená, ale četla jsem jedním dechem a potláčela husí kůži a odpor nad informacemi, které jsem se jako zcela neznalá věci dovídala. Dnes, když mám vlastní rodinu, už bych tuto krutě reálnou knihu nedala, ale pro ostatní musím říct, že je opravdu psaná s citem a když si ji přečtete, z paměti ji už nevypudíte.
V románu Opuštěná panenka je v příběhu mnohačlenné rodiny postižen tragický úděl Židů v terezínském ghettu a v koncentračních táborech.
Tuto knihu jsem náhodou objevil ve své knihovně, ani jsem nevěděl, že ji vlastním. Velice dobrá kniha, dobře a detailně popisuje co se dělo v Terezíně v této ne moc veselé době.