Opustíš-li mne
Zdeněk Pluhař
Román líčí osudy poúnorové emigrace na Západě na postavách tří mladých Čechů, kteří ilegálně překročili československou hranici a dostávají se do sběrného tábora v NSR.
Přidat komentář
Toto je skutečně dobrá kniha. Autor dokáže až neuvěřitelně popisovat prostředí, vnitřní rozpoložení postav, nebo třeba i jejich fyzický stav tak dokonale, že úplně při četbě sami cítíte, jak se potí, je jim zima, jak trpí, mají hlad, touží po lásce, po domově. Když třeba popisuje místa, uplně se vžijete, jako byste tam sami byli. Vystihuje jednotlivé detaily tak barvitě i slovy která nejsou obvyklá a jako celek odstavec při četbě zapůsobí hluboce a intenzivně. Knihu Opustíš-li mne jsem našel v knihobudce, obvykle tam knihy po přečtení opět vracím, ale tuhle si ponechám. Hodlám se vracet k ní...
Zajímavá kniha, něco jako "dějiny píšou vítězové". Popisuje barvitě emigraci, takovým způsobem aby nikdo emigrovat nechtěl. Každá pěknější dívka skončí jako prostitutka, každý muž končí jako vrah, oběť vraždy, sebevrah, nebo nejlíp v legii. V celé knize je jen jedna jediná výjimka a i ten vlastně ani neví proč emigroval. Jinak ale dobře řemeslně zpracované.
Opravdu pusobivy a i po tolika letech nezapomenutelny pribeh kamaradu , kteri se rozhodli opustit domovinu ,aby objevili svet.Vydali se ovsem tehda spatnym smerem. Uprchli Gottwaldovo posluchum na Zapad.Urcite je treba porozumnet politickemu podnebi ve kterm byla kniha tvotrena a je nesporne, ze pribehem lomcuje komunisticka propaganda . Vzdy je treba divat se z jisteho uhlu odstupu doby do ktereho nas nemilosrdne vrha pritomnost . Zdenek Pluhar urcite sepsal bezvadny a napinavy pribeh a jen tezko budete ukladat knizku zpet do knihovny.
Román je napsán velmi sugestivně, člověk při jeho čtení opravdu pocítí tíseň a beznaděj. Na první pohled se mohlo zdát, že je román napsán tak , aby byl poplatný režimu, ale je napsán opravdu mistrovsky a pravdivě.
Příběh o najivních , postupně se hroutících představách dobrodružné cesty za čáru v době komunismu. Tvrdé prozření v depresivním prostředí sběrného lágru, popsal Pluhař dokonale, jak je pro jeho styl typické. Opravdu na člověka padá tísen' a nemyslím si, že by šlo o nějaké bůhvíjaké přehánění poplatné tehdejšímu režimu. Nakonec čas nám ukázal, že demokracie má mnoho podob a že nikomu pečení holubi do úst sami nelétají.
Autor ukazuje život emigrantů v Německu.Myslím,že to byla tehdy naprostá realita a proto se jich řada odhodlala k návratu domů,jako k jedinému východisku.Znal jsem osobně jednu rodinu,která tohle všechno absolvovala a jejich vyprávění nebyla žádná propaganda a naopak byli velmi rádi,že se mohli vrátit zpátky domů.
Štítky knihy
Autorovy další knížky
1960 | Opustíš-li mne |
1966 | Kříže rostou k Pacifiku |
1981 | Bar U ztracené kotvy |
1979 | Ať hodí kamenem |
1976 | Minutu ticha za mé lásky |
Výborná kniha, která rozhodně stojí za přečtení.