Legie hromu
Stan Nicholls
https://www.databazeknih.cz/img/books/10_/10327/bmid_orci-prvni-krev-legie-hromu.jpg
4
40
40
Orci - První krev série
< 2. díl >
Druhý díl skvělé trilogie o orcích, kteří byli zrozeni k boji a jejich osudem bylo přinést mír všem. Jmenuji se Stryke. Ork. Odpadlík. Zrůda. Provedl jsem svoji jednotku krví a ohněm. Bojoval jsem na straně Jennesty ve válkách, které rozervaly Maras-Dantii na kusy. A zabil jsem vás, lidí, víc, než kolik bych dokázal spočítat. Ale vyslechněte mě. Existuje i jiná cesta, místo, kde mohou žít orci, trpaslíci, elfové, a dokonce i lidé pohromadě. Viděl jsem náš osud. A nenechám si ho uniknout, i když mě štvete jako divokou zvěř a mí válečníci jeden po druhém umírají. Musím přežít, protože se blíží válka, která nás všechny zničí. Buď jste se mnou, nebo jste proti mně. A pokud se mi chcete postavit, dávejte si dobrý pozor. zdroj: legie.info... celý text
Literatura světová Romány Fantasy
Vydáno: 2005 , Fantom PrintOriginální název:
Legion of Thunder, 1999
více info...
Přidat komentář
Celá "trilogie" je jeden román rozdělený do tří svazků, který není tak rozsáhlý, abych mu věnovala tři samostatné komentáře. Okomentuji Orky dohromady jako jeden celek.
Celou dobu jsem váhala mezi 2 a 3 ˙hvězdičkami a přikláněla jsem se spíš ke třem, ale závěr mě dost zklamal. Úplný konec příběhu je zbytečně uspěchaný a přišel mi i neuspokojivě otevřený. Nedozvíme se, co se s kým vlastně nakonec stalo. Uvítala bych aspoň krátké a klidně i patetické vylíčení "šťastného konce". Dala jsem tedy jen 2 hvězdy.
Příběh jako takový pěkně odsýpá. Je to taková obstojně napsaná generická fantasy, která mírně paroduje generickou fantasy, ale tak převelice nenápadně, že by ani nebylo lehké to přehlédnout a myslet si, že to autor všechno bral smrtelně vážně.
Postavy jsou vcelku černobílé, od začátku je jasné, že Rosomáci jsou oddíl kladných orků bez bázně a hany. Zlé královny jsou zlá a zlejší, hodná královna je dívka v nesnázích. Artefakty jsou nejmagičtější, záporáci nejodpornější, fanatici nejfanatičtější...
Prostě to nemá úplně čím překvapit, ale stejně čtete dál, protože je to celkem zábava a chcete vědět, k čemu to tedy všechno bude. Kdybych knihu mohla považovat za dětskou, tak bych jí ty 3 hvězdičky dala. Jenže vzhledem k sexuálním excesům zlé královny, jde spíš o knihu pro dospělého čtenáře. Kdyby se vyškrtly, doporučila bych Orky dětem mezi 10 a 15 lety, ale takto se pro děti vůbec nehodí a pro dospělé je příběh příliš přímočarý. Tak nevím, na jakou skupinu čtenářů autor vlastně cílil.
Kdo má rád bitvy a souboje tak tuto trilogii , která je jimi doslova prošpikována s nadšením uvítá . Setkáme se zde - i když někdy jen okrajově snad s všemi známějšími rasami fantasy světů . Ať již jde o samotné orky o kterých trilogie právě je . Z dalších jmenuji trpaslíky , skřety , koboldy , gnómy , víly ( které prý výborně chutnají ) nebo najády a další . Trilogie mně tak nadchla , že jsem ji přečetl téměř na jeden zátah :-D a pro uživatelku " lanusinka " - fantasy , slovo nereálné nezná :-)
Stále zábavné pokračování v pure fantasy stylu, pouze s netradičním nastavením ras... Hvězda dolů za nereálné popisy soubojů...
Myslím, že ačkoliv jsou všechny tři pokračování této trilogie tak nějak nastejno, druhé pokračování je ze všech nejslabší. I tak však musím dát (jako všem zbylým) čtyři hvězdičky, protože takhle dobrou knihu jsem četl jen málo kdy!
Z bojové jednotky orků královny Jannesty se stali odpadlíci a dezertéři, pátrající na vlastní pěst po jednotlivých dílech tajemného magického artefaktu, jenž by měl mít moc zastavit chaos, ničící Maras-Dantii. Stan Nicholls pokračuje ve svém vyprávění přesně tam, kde skončili Strážci blesku. Velitel Stryke vede své Rosomáky napříč tímhle tím podivuhodným světem a jde z jednoho dobrodružství do druhého. Jen vyřeší jednu lapálii, už má na krku tři další a v patách hordy krvežíznivců, toužících po odplatě. Byť se toho tady děje spousta, Nichollsovo tempo je v lepším případě rozvážné a puntičkářské, v horším pak ospalé a utahané. Je neoddiskutovatelnou skutečností, že na člověka padá při čtení Legie hromu chandra a přistihnout se, že už nějakou chvíli máte zavřené oči, není vůbec nic těžkého. Na druhou stranu Nicholls má i své dobré stránky: jeho text není nezáživný a prodírá se vpřed s jasně danou vizí. Že je opentlena fáborky mu odpustíte, protože se vpravdě ani chvíli nenudíte. Legie hromu má tendenci vás uspat, ale současně vás nenechá dát knihu z ruky. Pro co z toho se rozhodnete, záleží jen na vás.