Organizace znalostí: klíčová témata
Helena Kučerová
Za informační zdroje, jak nazýváme zaznamenané znalosti, už zdaleka nejsou považovány jen sbírky knihoven a archivů. Patří k nim i znalostní báze, bibliografické databáze, autoritní báze, tezaury a další pomůcky k vyhledávání, e-knihy, elektronické časopisy, emailové archivy, dokumenty vygenerované pomocí kancelářských balíků, záznamy v transakčních databázích a datových skladech podnikových informačních systémů či studijních informačních systémů a četné další zdroje. V souvislosti s tím vyvstává řada otázek: Je organizace znalostí vůbec možná? Neboli – lze uspořádat něco, co vzniká zcela spontánně? Nelze-li ovlivnit proces vytvoření znalosti, jaká je šance, že se podaří zorganizovat jeho produkty? A pokud je organizace znalostí možná, je i nutná? Tedy – je vůbec v éře Googlu třeba organizovat informace (resp. jejich zdroje)? A pokud ano, je možné vytvořit pro tuto specializovanou činnost obecnou teorii? Právě na tyto otázky se snaží odpovědět předkládaná monografie.... celý text
Přidat komentář
Inu jak to popsat. První prokousání knihou bylo velice bolestné a vyžadovalo z mé strany mnoho trpělivosti a moc jsem si z toho nevzal. S odstupem času je to ale kniha, ke které se vlastně během studia Knihovnictví nejvíce vracím, protože mi pomáhá usadit věci do kontextu. Věcný rejstřík je pro mě nepostradatelný a je to první kniha po které sáhnu, když se cítím ztracený. Minimálně mě vždy nasměruje k tomu co vlastně hledám. Každý řádek knihy je nabitý informacemi.