První analytiky (Organon III)
Aristotelés
Dílo obsahuje obě knihy Prvních analytik, které jsou jádrem Aristotelovy logiky. Podávají podrobný výklad nauky o úsudku, zejména rozbor základních druhů sylogismu. V úvodní studii a v poznámkách je vyložen význam Aristotelovy logiky, blíže osvětleny obtížné části spisu a dnešní stanovisko k některým vývodům.
Literatura naučná Filozofie
Vydáno: 1961 , Československá akademie věd - ČSAVOriginální název:
Ἀναλυτικὰ πρότερα
více info...
Přidat komentář
Aristoteles zkoumá co je pojem, definice, soud, důkaz. Pojmy tvoří hierarchii podle obecnosti, definice je pak umístění pojmu do hierarchie, začlenění pod nejbližší obecný pojem (rod + uvedení druhového rozdílu), soud je spojení 2 pojmů – subjektu a predikátu, také tvoří hierarchii, a důkaz – je zařazení soudu do hierarchie. Formou důkazu je pak sylogismus – závěr ze 2 soudů, nejvyšší soudy pak dokázat nelze, to jsou axiomy.
Jednotlivá tvrzení spojujeme v soudy, z předpokladů (premis) pak vyvozujeme závěry. Základní formou soudu je tedy sylogismus: ze dvou tvrzení plyne třetí. Obě výchozí tvrzení mohou být buď obecná (každý, všichni) nebo jednotlivá (je, existuje), a kromě toho mohou být také záporná (žádný a jen některý); podle toho pak některé závěry platí a jiné ne.
Formalizováním aristotelské logiky vznikla později predikátová logika. Aristotelova „analytika“ či logika, jako nauka o pravidlech myšlení a řeči, vychází z jazyka a jeho forem a pojmy jako: podstata, akcident nebo atribut, jsou zároveň kategorie myšlení i jazyka.
Tak to jen opravdu ve zkratce ... o čem se v tomto spise dočtete :-).
toto bola nocna mora. moj mozog to nedokazal spracovat a skoncil som na 3. kapitole za co sa hanbim ale proste je to tak. velmi rad by som tomu porozumel ale zial moj mozog to neponal vobec. to len subjektivny nazor, inak sa klaniam ludom, kt. vyrokovu logiku chapu