Osamělost přespolního běžce
Alan Sillitoe
Podle nejrozsáhlejší novely nazvaný výbor z próz anglického proletářského spisovatele. Jejich hrdiny, říká autor doslovu, poutá pokrevenství nádherných darebáků, uličníků k pohledání, čertových kvítek, kteří všichni mají tu větší, tu menší sklony k chuligánství, všichni jsou na štíru se zákony a nic jim není svaté.
Přidat komentář
Nic proti p. Škvoreckému ale mně se tento překlad zdál strašný... Rozumím snaze vložit do díla styl mluvy hlavního hrdiny, jeho postoj, ale některá slangová nebo nespisovná slova byla velmi rušivá a absolutně neutrální slova v anglickém jazyce byla nahrazená českými slovy s opravdu silným příznakem... Dle mě to změnilo celou atmosféru knihy a zhoršilo její čitelnost
Kdož nemá na rozlehlý strhující román, smolí zakrnělé povídky, a stejně mu to nejde… Kdož zmákne pořádný velkoplošný román, nezdržuje se titěrnými povídkami, stejně by mu to nešlo. Povídka je těžkým útvarem ke zkrocení a jejich sepisovatelé až na výjimky podměreční.
Zdejší soubor jsem přelouskal toliko motivačně kvůli titulní běžecké samomluvě.
Verdikt kompletní zní *** / ** za „povídky“ + *** za kapesní formát + **** za báječný slang. 9/20
Pokud mohu radit těm, kdo nečtou v originále, zkuste sehnat Škvoreckého překlad z roku 1965. Ten je mnohem lepší, než ty pozdější.
Mé hodnocení se vztahuje jen k první titulní povídce - četla se prima, zajímavý jazyk i děj :-)
Část díla
Hadrářova céra
1963
Kolo
1963
Osamělost přespolního běžce
1959
Sestup a pád Frankieho Bullera
1959
V sobotu odpoledne
1959
Autorovy další knížky
1967 | V sobotu večer, v neděli ráno |
1965 | Osamělost přespolního běžce |
1965 | Klíč ke dveřím |
Tahle knížka by mohla sloužit jako slovník obecné češtiny a argotu – klobouk dolů nejen před výkonem autora, ale i před překladatelskými schopnostmi pana Škvoreckého. Je to opravdu slovní koncert, byť poněkud avantgardní a náročný na poslech. Titulní a nejdelší povídka je i nejsilnější a je originální oslavou fyzické aktivity a běhu zvláště – bez ohledu na to, do jaké sociální skupiny člověk patří a jaké hodnoty vyznává. Za přečtení ovšem stojí i všechny ostatní – nejen pro ty literární hodnoty, ale i proto, že se jedná o pohled na tehdejší svět ze strany člověka z té nejníže postavené společenské skupiny – pro většinu zdejších čtenářů pohled velmi neobvyklý.