Osamělost prvočísel
Paolo Giordano
https://www.databazeknih.cz/img/books/25_/25040/bmid_osamelost-prvocisel-mKd-25040.jpg
4
1475
1475
Rozhodnutí uděláme během pár vteřin a jejich důsledky pak neseme po zbytek života. Pravdivost tohoto tvrzení doslova na vlastní kůži otestovali protagonisté románu: Alice a Mattia se v dětství rozhodli špatně… Přitom nešlo o nic závažného, ona se jen nechtěla stát závodnicí v lyžování a on nehodlal vzít na oslavu ke spolužákovi svou mentálně postiženou sestru. Dalo by se to pochopit, byli ještě malí, ale tíha následků je neušetřila, naopak dopadla na ně celou svou vahou. Během dospívání hledají svoje místo na světě ještě obtížněji než většina jejich vrstevníků, ale když se setkají, zdá se, že by je mohli najít jeden vedle druhého...... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2009 , OdeonOriginální název:
La solitudine dei numeri primi, 2008
více info...
Přidat komentář
Knihu jsem přečetla za jediný den. Nemohla jsem se dočkat toho, jak dopadnou dva mladí lidé, jejichž osudy začaly v mládí tragédií. Dění kolem Alice je realističtější, např. problémy se šikanou v dětství, despotický otec... prostě taková realita. Kdežto Mattia se potýká s hlubší problémem, který se promítá v řadu dalších, řetězících se situací a problémů. Tyto dva osudy pojí zvláštní pouto, přátelské, partnerské, v průběhu se to nedozvíme a vlastně ani na konec. Jaký je pocit z této knihy? Přesně ho vystihuje její název.
Lidé už od nepaměti milují příběhy, jejichž hrdinové jsou nešťastnější než oni, aby doplnili svoji mozaiku citů o chybějící článek s absolutní smůlou. Ten článek, který i zanedbatelnému pocitu štěstí dává přijatelnější rozměr, aby ono prožité dostalo punc skutečnosti a my tak své přesvědčení, že náš život za něco stojí. Je to přesně ta síla, které pomáhá lidem přežít války, živelné pohromy, ale i hluboké osobní krize. Pravděpodobně to je důvodem, proč se prvotina tohoto autora stala velmi rychle bestsellerem a získala několik cen a podle mého zcela zaslouženě, neboť už od prvních vět se střemhlav propadnete do světa anorektičky a osamělého, těžkopádného paka, s dlaněmi jako dřevorubec. Na malou chvíli se tyto dvě, zdánlivě bezvýznamné nuly stanou středem vašeho vesmíru. Budete si je pamatovat ještě dlouho po přečtení poslední stránky, protože celé je to mrazivé, poutavé a naprosto podmanivé...
Velmi zvláštní a zajímavý příběh s atmosférou a skvělým zpracováním vývoje postav.
Přečteno za jeden den. A byl to rozhodně příjemně strávený čas.
Velmi pěkný, i když trochu temný a komplikovaný příběh, který mne bavil od začátku až do konce. Doporučuji všem, kteří přemýšlí o lásce, o principech fungování vztahů a o životě v celé jeho mnohovrstevnatosti, neprůhlednosti a fatálnosti.
Knížku si budu dlouho pamatovat.
Proč je nejtěžší být sám sebou? Hmm? Teď zase neusnu. Ale nehodnotím celou knihu. Ta čtvrtá hvězda je za předpředposlední dvě stránky. Ty si budu pamatovat.
Velmi procítěný příběh, nabitý skutečnými emocemi, příběh o osamělosti, lásce ve všech podobách,o nepochopení jeden druhého, životní chybě, která už nikdy nejde napravit. Neveselé čtení, které je takové jako život sám...
Giordano me nenechal odtrhnout se od cteni. Bravurne vystihl psychologii postav a situace, které jsem si zive představovala a mela u toho pocit, ze jsem je uz zazila.
Nečekaná... a výborná. Od první kapitoly mne polapila a nedokázala jsem ji odložit, dokud jsem nedočetla.
Bylo to samozřejmě super, akorát ten konec mne zaskočil... I když vlastně neměl... U prvočísel asi normální stav... Dobrá kniha, doporučuji k přečtení.
Osobite napísaná kniha...kvalitným umeleckým spisovateľským jazykom...podivuhodné, že autor mal v čase písania prvočísel len 26 rokov...nie som si ale istý, či sa tak skoro pustím do čítania jeho ďalších opusov...možno neskôr...
Krásná kniha s úžasným příběhem. Myslím, že to nebyla poslední kniha, kterou jsem od Giordaniho přečetla.
Při čtení téhle knížky jsem si připadala ještě osamělejší než to prvočíslo.
Svázán iracionálními předsudky stran italských (potažmo jižanských) autorů jsem od tohoto slavného románu očekával něco docela jiného. Toto očekávání se naštěstí nepotvrdilo.
Ba právě naopak.
Byl jsem okouzlen stylem vyprávění, metaforickým i explicitním vyjadřováním pocitů a hlubokou, nekompromisní pravdivostí.
Příběh mi plynul jako průzračný potok uprostřed zpustošené krajiny, na jehož hladině se ani na chvíli neobjevilo nic znečisťujícího.
Skvělá, pětihvězdičková, doporučeníhodná kniha.
Žena moje milovaná mi zapůjčila tuto knihu a musím uznat (ačkoliv nejsem fanda tzv. intouškých ptákovin), že tato se četla dobře. Příběh je to divný, konec to má ještě divnější, prostředek knihy je, jak by se dalo očekávat nudnější. Ale celkově to drží pohromadě a ač sám sebou překvapen, přečetl jsem knihu bez nějakých větších problémů. A joo, bavila mě......
Neuvěřitelně depresivní kniha plná bolesti, osamělosti, nepochopení, neschopnosti komunikovat... Je hrozné jak jedna jediná chyba v dětství (i když v Mattiově případě asi bohužel neomluvitelná :( ) dokáže změnit celý další život...
Po dlhej dobe som zase natrafila na knihu, ktorú som nepustila z rúk a prečítala ju za pár hodín. Tak strašne ma bavilo byť s hlavnými hrdinami. Je to príbeh dvoch osamelých duší, ktoré prežili v detstve traumatizujúci zážitok a ten si nesú so sebou po celý život, možno Mattiu viac ako Alice. Nedokážu sa zaradiť medzi rovesníkov, nedokážu komunikovať s rodičmi. Sú ako tie osamelé prvočísla medzi tými všetkými číslami. Jedného dňa na seba narazia, a začína ich príbeh. Príbeh, v ktorom sa ich životy spájajú a zase rozchádzajú, a aj keď nie sú spolu neustále na seba myslia. Na začiatku som si myslela, že sa mi zase do rúk dostala kniha pre teenage skupinu, ale z hlavných postáv sa stanú dospelí ľudia a vy sledujete ich životné príbehy. Samotný príbeh je celkom zaujímavý, ale čo je najlepšie na knihe je to, ako to všetko Paolo napísal, ako všetky tie ich pocity a myšlienky dokázal tak skvelo opísať. Tak parádne, že sa mi nechcelo rozlúčiť ani s Alice a ani s Mattiu.
Nikdy bych nevěřila, že na konci pocítím skutečnou naději. Ale stalo se a pro mě je to důkaz (trochu jiný, než ty Mattiovy), že Paolo Giordano je génius. Když ho mám porovnat se svým drahým Michaelem Cunninghamem (i když bych to asi po přečtení první knížky od PG neměla dělat), tak mi z toho Giordano vychází dokonce o něco lépe - dokázal se úplně vyhnout trochu samoúčelné exhibici, ke které má MC občas sklon. Moc se těším na další kus a jsem šťastná, že třetí kniha vyjde za pár měsíců.
Štítky knihy
homosexualita zfilmováno italská literatura dětství matematika verbální (slovní) komunikace samota vztahy psychická traumata mezilidské vztahyAutorovy další knížky
| 2009 |  Osamělost prvočísel |
| 2020 | Dobývání nebe |
| 2013 | Tělo |
| 2015 |  Čerň a stříbro |
| 2024 | Tasmánie |
Tuhle knihu jsem strašně dlouho opomíjela, snad pro její název název. Nakonec jsem neodolala a vypůjčila ji v knihovně. Je hodně zvláštní, ale neskutečně poutavá. Ta kniha má atmosféru, ač ponurou, silné emoce a polapí Vás.