Paolo Giordano

Nová kniha

Tasmánie - Paolo Giordano

Pátý román Paola Giordana Tasmánie lze přiřadit k žánru autofikce. Jeho vypravěčem a hlavním hrdinou je fyzik, který se živí psaním, zrovna pracuje na románu o ... detail knihy

Související novinky

Holly, Stříbrné hrdlo a další knižní novinky (20. týden)
Na druhou polovinu května si vydavatelé připravili velké množství knih, které se nově objeví na pultech obchodů. My j... celý text

Populární knihy

/ všech 5 knih

Nové komentáře u knih Paolo Giordano

Tasmánie

„Některé pasáže absolutní terno. Jiné zase takové brouzdání mezi kalužemi a čekání až z nich vyskočí vodník. I když autor vládne jazykem, tak pro mě moc nevládne nějakým zájmem pokračovat. Došlo mi to docela až hodně pozdě, že asi zlato na konci nenajdu. Třeba ano, ale to bych se tím musel prokousat, což pro mě bylo výsostně unsexy.“... celý text
— Kopta

Dobývání nebe

„Moje první a jistě ne poslední setkání s autorem. Sledování osudů čtveřice mladých lidí mě uchvátila a navodila tu správnou italskou atmosféru, která se prostě musí zažít. Čtveřici poznáváme jako dospívající bezstarostnou mládež, kdy útěk z městské reality je nejlepší a nejsladší právě když vám je šestnáct a jste na prázdninách. Tedy alespoň Teresa je na prázdninách, další z party, tři chlapci, žijí na nedalekém statku u otce, který se duchovně stará o své svěřence. Následky mladických nerozvážností si pak každý nese do dospělého života a každý se s nimi vypořádává jinak. Klikaté životní cesty se někdy opět protnou a na některé už nelze navázat. Tento velmi působivý a spletitý román z přitažlivého italského prostředí mohu vřele doporučit!“... celý text
— lexikon_tf

Tasmánie

„Konečně jsem se k tomuto spisovateli dostala. A sáhnu v budoucnu po další. Kniha mě bavila od začátku do samotného konce. Přinesla i spoustu podnětů k zamyšlení.“... celý text
— Ternem

Tasmánie

„Tasmánie jako iluze bezpečného místa, kam se lze dnes, v době globalizace, bezprecedentní konektivity a přelidnění, na Zemi schovat a přečkat/přežít nadcházející krize - klimatické, válečné, pandemické, ekonomické, politické, ale i hodnotové a osobní/intimní zatímco Houellebecq na to jde skepsí a cynismem, Giordano empatií Tasmánii jsem četl těsně po Labatutově Maniacu, takže ve mně epizodické vsuvky o atomové bombě o to více zarezonovaly a u Giordana je vnímám nejen jako varovný apel, ale též jako podobenství o naději Giordano klade mnoho nepříjemných aktuálním otázek, s nimiž jsme právě konfrontováni snad všichni, a snaha hledat odpovědi či východiska nás jistě často uvrhá do strachu a pasivity, cítíme se ohroženi každodenními teroristickými útoky, dezinformacemi, společenskými i ekonomickými zvraty, jež nedokážeme ovlivnit, ale i iracionální úzkostí; myslím, že Giordano říká, že máme ještě naději, pokud neutečeme do "svých" Tasmánií doporučuju především čtenářům ve věku cca 35-55 let“... celý text
— los