Osel a stín
Jiří Voskovec (p) , Jan Werich
https://www.databazeknih.cz/img/books/76_/76508/bmid_osel-a-stin-PFi-76508.jpg
4
151
151
Osel a stín je divadelní hra Jiřího Voskovce a Jana Wericha z roku 1933 z Osvobozeného divadla. Jedná se o satiru, která kritizuje úřady a byrokracii, ovlivnitelnost lidí, ale hlavně varuje před nejrůznějšími vůdci, kteří jsou schopní lidi zmanipulovat – konkrétně je jmenován Hitler, Mussolini a Dollfuß. Inspirací pro toto dílo se stal příběh řeckého satirika Lúkiana, který se zmiňuje o antickém městě Abdéra, které bylo považováno za Kocourkov. V témže místě se odehrává také děj tohoto dramatu. Voskovec a Werich vyšli ze zpracování Aristofanova.... celý text
Přidat komentář
Jedna z divadelních her, ke kterým se opakovaně vracím, ani už nevím po kolikáté, ale vždy si to patřičně užiji.
Kdo nečte hry o hodně přichází, ale udělejte v tomto případě výjimku, protože tohle musí zaujmout každého. Dobře vystavené dialogy a plynulé přecházení jednotlivých scén a obrazů. Vytknout můžu jen to, že kniha občas byla velmi kýčovitá, ale řekla bych, že to nebylo občas záměrem.
Je to úžasně předvídavá hra. Voskovec a Werich byli géniové. Je to skvost. Mám ráda i další jejich díla.
Knihu Osel a Stín jsem si zvolila ke zpracování do čtenářského deníku v oblasti meziválečné literatury. Ze začátku jsem ke knize byla spíše skeptická. Myslela jsem si, že pro mě kniha bude zastaralá, ale nakonec mě překvapila. Jedná se o satiru. V příběhu je poukazováno nejen na politické problémy, ale i lehkou ovlivnitelnost lidí. Jiří Voskovec a Jan Werich ve hře narážejí na úřady a byrokracii tehdejší doby. Autoři se inspirovali u řeckého satira Lúkiana. Kniha se mi četla lehce, bavila mě, a dokonce jsem se u ní i zasmála.
Knihu jsem si našla díky výzvě - kniha vydaná v roce, kdy ses narodil. Ač hra je z roku 1933, první vydání knihy je z roku 1965. Některé hry Voskovce a Wericha znám, ale Osla a stín jsem četla poprvé. Báječné, aktuální v době vydání, ale i bohužel i dnes. V některých pasážích jsem slyšela hlasy těchto velikánů naší literatury a divadla. Škoda, že není z té doby nahrávka. (Nebo neumím hledat? )
Velmi zajímavé jsou kritiky hry, které jsou součástí knihy a samozřejmě i rozhovory s Voskovcem a Werichem.
Určitě opráším i jiné hry Osvobozeného divadla. A tuto jsem předala dceři, která se shodou náhod o ní učí ve škole.
Jsem přesvědčen, že V+W by dožralo to, že jejich hry v knižním vydání jsou otázkami k maturitě. Tím partička, která se zabývá na vyšších úřadech neutěšenou situací, jak vylepšit chabé znalosti studentů (povšechně) vytváří situaci jako "stranovláda" za komunistů.
Přitom je hra Osel a stín nejen akční (na onu dobu, kdy byla psána a hraná), ale také nesmírně vtipná. Již názvy dvou hlavních postav oslaře, či oslodopravce -Skočdopolis a jeho zákazníka, kterým je Nejezchlebos. Oj-oj jak češtinu nádherně převést do řečtiny ! Senilní soudce je Paprikides, a jakýsi starodávný socdemák je Hippodromos (Hip, Hip Hippodromos), miláček dam - Rekordikles, miláček štěsteny Kontokorentos a další úžasné postavy.
Můžeme pouze litovat, že jsme v té době nebyli na světě !
A další věc: hra byla nadčasová a není divu, že dožírala pražské nácky, kteří ihned referovali kamsi. Tedy přesně tak, jak je tomu dnes.
A protože v některých současných školách mají smůlu na češtináře, kteří o tomto jazyku a literatuře moc nevědí (i já ho kdysi měl), tak se nedivím, že Kate S. nic na této hře nezaujalo. Ono je třeba ty líné studenty (někdy postižené syndromem zvaným dementní mobilismus) možná trochu popostrčit...
Byl jsem nadprůměrně nadané dítě (bože, kam se to podělo? :-) ) a můj táta měl ohromnou knihovnu. A tak jsem od devíti let začal číst to, co moc lidí nečte. Divadelní hry. A doma byly komplet hry Osvobozeného divadla a dokonce k tomu sada gramodesek s jejich písničkami. Knížky jsem přečetl všechny, pak jsem přešel na hry Karla Čapka, Shakespeara ... Ve škole jsem měl z češtiny buď 3 nebo 4, přestože jsem měl načteno stokrát víc než soudružka učitelka. Známky mi byly tenkrát celkem fuk a teď už je to jedno každému. Hry W+V byly vtipné, satirické a ve své době byly velmi aktuální. Myslím, že jsou aktuální dodnes.
Drama o lidské hlouposti a touze po moci. V nechtěné hlavní roli taxivosel se sjetými kopyty, který se promění v politickou modlu. Štiplavý humor V+W se strefuje především do vůdce, kterého parodovali v politickém hýkání taxivosla.
To je pořád - i po 80 letech - tak aktuální, až z toho mrazí . Ale byli to borci, všechna čest.
Divadelní hry mám ráda, dobře se mi čtou a jsou většinou zábavné. Bohužel v této hře jsem nenašla nic, co by mě zaujalo. Možná na tuto konkrétní nejsem ještě zcela zralá. Přečetla jsem ji pouze z jediného důvodu. A to, že se jedná o knihu k maturitě.
Neuvěřitelné a na svou dobu odvážné dílo. Autoři si neberou servítky a otevřeně kritizují fašismus, lidskou blbost a touhu po moci, která se neštítí ničeho. To vše je protkáno černým humorem, slovními hříčkami a hrátkami s jazykem vůbec, což je pro tuto uměleckou dvojici typické.
Čím déle autory znám, tím více je miluji, nelze jinak. Doporučuji.