Osm let po válce: Rok 1953 v Československu
Libor Svoboda
Osm let po druhém globálním konfliktu dvacátého století byl svět rozdělen na dvě politické soustavy, u nichž bylo zřejmé, že porazit se navzájem nemohou, naopak že spolu musí koexistovat. Součástí tohoto světa bylo i lidovědemokratické Československo, jehož obyvatele zasáhlo v roce 1953 několik fatálních událostí: smrt sovětského vůdce J. V. Stalina i prezidenta republiky Klementa Gottwalda, peněžní reforma, vysídlení obcí poblíž železné opony. Pokračovala likvidace živnostníků a soukromě hospodařících zemědělců… Kolektivní monografie nabízí bezmála čtyři desítky příspěvků, jejichž autoři zkoumali rok 1953 z různých úhlů a pokusili se složit mozaiku života celé společnosti i jejích jednotlivých segmentů. Místo zde tedy mají jak regionálně zaměřené texty, tak studie o velkých celospolečenských tématech, jako je problematika Státní bezpečnosti, role KSČ či odborového hnutí v tehdejší společnosti, průběh peněžní reformy či situace ve vědě, kultuře i sportu.... celý text
Přidat komentář
Autorovy další knížky
2015 | Cesty za svobodou: Kurýři a převaděči v padesátých letech 20. století |
2013 | Kolektivizace v Československu |
2014 | Osm let po válce: Rok 1953 v Československu |
2018 | Jaro '68 a nástup normalizace.: Československo v letech 1968–1971 |
2012 | Králové Šumavy - Die Könige des Böhmerwaldes |
Rok 1953, rok,kdy nejen svět byl rozdělen na dvě části,ale i v naší malé republice došlo spoustě lidem,že demokracie není to,co se žije tady. I já pamatuji,jak v mateřské školce kole roku 57 byly na nástěnkách budovatelské plakáty. O to víc jsem radši,když dne v mateřských školách na místě plakátů vidím zdařilé exponáty hemžící se sluníčky a ručkama malých umělců malované domečky. Snad si té naší demokracie už dojedeme vážit.