Osmnáctý brumaire Ludvíka Bonaparta
Karl Marx
Marx tu podává na základě historicko-materialistické metody, rozbor třídních bojů Francie let 1848 až 1851, hodnotí vystoupení dělnictva v revoluci r. 1848 a vysvětluje okolnosti, které umožnily státní převrat Ludvíka Bonaparta z 2. prosince roku 1851. Hned po převratu "vystoupil Marx s krátkým, epigramatickým vylíčením, které vyložilo celý průběh francouzských dějin od únorových dnů v jejich vnitřní souvislosti, ukázal zázrak druhého prosince jako přirozeny, nutný výsledek této souvislosti, aniž při tom vůbec potřeboval pojednávat o hrdinovi státního převratu jinak než s plně zaslouženým opovržením." (B. Engels)... celý text
Literatura naučná Historie
Vydáno: 1949 , SvobodaOriginální název:
Der 18te Brumaire des Louis Napoleon, 1852
více info...
Přidat komentář
Marx v této knize definuje, dle svého názoru, politické problémy, které vedly k revoluci ve Francii v letech 1848 - 1851.
Štítky knihy
rok 1848 revoluce marxismus Napoleon III, francouzský císař, 1808-1873 Velká francouzská revoluce (1789-1799)Autorovy další knížky
1954 | Kapitál I |
1982 | Manifest komunistické strany |
1952 | Německá ideologie |
1961 | Ekonomicko-filosofické rukopisy z roku 1844 |
1955 | Kapitál II |
Jednalo se o první Marxovo dílo, do kterého jsem se pustil. Samozřejmě jsem s jeho myšlenkami již setkal, ale toto byl první takříkajíc face-to-face kontakt. První co musím zmínit, je jak sečtělý Marx je. Většina lidí ho zná skrz jeho socio-ekonomickou tvorbu, ale Marx byl velice vytříbeným novinářem a jeho faktografické/historické práce jsou dodnes velice ceněny, i když ne příliš známy. Jedna věc je to číst o autorovi a druhá je to zažít. Osmnáctý brumaire je spíše populárně naučnou prací než čím jiným, esej chcete-li. Marx probírá jednotlivá historická fakta, postupný sled událostí a popisuje ho, hodnotí ho a dává ho do vzájemných vztahů a souvislostí. Pro soudobého čtenáře může jít o poněkud náročnější četbu, pokud není čtenář obeznámen s okolnostmi událostí let 1848-51, ale pro tehdejší obecenstvo se jednalo o čerstvé události a známá fakta. Co se formy díla týče tak je velice čtivá. Nejde o nejlehčí čtení, ale je podáno velice přístupnou formou, čtivě a především velice koncentrovaně. Relativně holá fakta jsou místy proložena analogiemi s divadelními dramaty, události dostávají své paralely s historickou minulostí Říma a starověkého Řecka, místy autor dokonce přechází do alegorii. Samozřejmě se v díle najdou tu a tam rozeseté politické názory, ale je jich tam skutečně poskrovnu a jsou tak plynně integrovány do textu, že z něj nevystupují jako jakási agitace, ale pouze další dimenze hodnocení. Rozhodně knížka stojící za přečtení. Obzvláště bych ji doporučil pro čtenáře historie revolučních let 1848, či francouzských dějin. A nebo jako u mě vstupní text pro Marxovu tvorbu.