Osmý život (pro Brilku)
Nino Haratischwili
https://www.databazeknih.cz/img/books/42_/428819/bmid_osmy-zivot-pro-brilku-N4O-428819.jpeg
5
611
611
Strhující rodinná sága provázená vůní čokolády se odehrává na pozadí celého dvacátého století, za gruzínskoruské války a v neklidném revolučním období. Gruzie, 1900: Vše začíná jako v pohádce. Prapradědeček si z cesty do Vídně přiváží recept na nejlepší horkou čokoládu na světě. Je hustá, „černá jako noc před bouří“ a naprosto neodolatelná. Její konzumace má ovšem tragické, nezřídka i smrtelné následky… Zděšený chocolatier, který stejně jako všichni Gruzínci věří na pohádky, záhy dospěje k přesvědčení, že na jeho lahodném nápoji spočívá kletba. Přesto však recept předá jako rodinné tajemství své nejstarší dceři Anastasii, která se bude k vaření čokolády během svého stoletého života opakovaně vracet. Německo, 2006: Anastasiina pravnučka Nica přerušila kontakt s rodinou a odstěhovala se do Berlína. V Gruzii právě probíhá občanská válka a její neteř Brilka, která se vydala na cestu na Západ, se odmítá vrátit do Tbilisi. Nica ji vyhledá a celý rodinný příběh jí vypráví. Horká čokoláda připravovaná podle staré rodinné receptury přináší po šest generací spásu i neštěstí…... celý text
Literatura světová Válečné Historické romány
Vydáno: 2020 , HostOriginální název:
Das achte Leben (Für Brilka), 2014
více info...
Přidat komentář
Mnohogenerační rodinná sága se skutečnými postavami z historie Stalinem a Berijou. Spousta zajímavých informací o Gruzii, její historii a tradicích a o střetu těchto tradic s reálným socialismem.
Miluji tlusté romány, takže jsem knihu opravdu užila. 100 let života jedné dějinami zmítané gruzínské rodiny. Silné a osudové ženy. Autorka si drží od příběhu emoční odstup, nesoudí, nemoralizuje, o to více je však její vyprávění působivé. Provede nás nejen dějinami Gruzie, ale seznámí i s hrdou povahou Gruzínců a jejich vztahem k (a v rámci) SSSR. Složité a těžké dějiny Gruzie ovlivňují osudy hrdinů více než metaforický šálek hořké čokolády, jehož vůně prostupuje celý příběh. Je otevřený konec nadějí pro Brilku?
Souhlasím s "Irsaf". Jsem ráda, že to mám za sebou. A taky souhlasím s "Vendulis". Čtení této knížky bylo jako jízda na horské dráze. Některé pasáže jsem hltala, otřásala jsem se hnusem nad zrůdností doby a zvráceným režimem. Pak byla místa, kdy jsem měla pocit, že mi někdo podstrčil jinou knížku. Zbytečné plácání, opakování již několikrát řečeného, patetické výlevy a nyvé blábolení hodno kvalit červené knihovny. Jako by bylo žádoucí přifouknout dílo na skoro 900 stran, aby jeho rozměry byly marketinkově využity jako "veledílo". Jenže veledílo to není. Je to průměrná kniha s těžkým tématem, které se autorce místy podařilo zručně zpracovat a místy zručně zabít. Nino Haratischwili je ale ještě relativně mladá autorka a tak věřím, že svoje spisovatelské dovednosti zdokonalí.
Tuto knihu jsem četla dlouho, postavy mi přirostly k srdci, budou mi chybět. Životy neměli lehké, byla to velmi těžká doba. Na tuto knihu budu ještě dlouho vzpomínat, jak tu někdo níže psal byl to čtenářský koncert a já s tím souhlasím.
Je mi líto, že už je konec.
3,5* Čtení Brillky pro mě bylo jako horska drahá...chvílemi jsem to milovala, ale víc převažovaly chvíle, kdy jsme s knihou chtěla přaštit do kouta, jak mi to přišlo ubijející.
Hluboká poklona autorce, to byl přímo čtenářský koncert. Od knihy se nedalo odtrhnout.
Dále viz LéňaM.
Tak teda nevím.
Hodně lidí píše, jak je to krásná knížka a já teda stejné nadšení nenacházím.
Upřímně mě kniha nebavila.
I proto jsem ji četla tak dlouho, protože jsem se na čtení netěšila.
Jsem ráda, že je to za mnou.
Ještě jsem to tedy nedocetl, zajima me to spis jako prehled dejin SSSR, ale ta scéna s mucenim těhotné ženy byla naprosto nejdesivejsim popisem zrudnosti, co jsem kdy četl.
Za me se zadne nadseni nekona.. Obsahla kniha, ve ktere mi spousta veci chybela a naopak i sposta veci nadbyvala..
Kdyby šlo, dala bych hvězdiček i více.
Nádherná rodinná sága.
Postavy skvěle vykreslene. Spousta lasky, naděje, zklamání, utrpení a přátelství.
Z knihy jsem nadšená a těším se na další knihu této autorky
Osmý život je naprosto fantastický. Užívala jsem si každou jednu vteřinu s touto rozsahem i "duší" obrovskou ságou. Všechny postavy, veskrze různě silné gruzínské ženy, byly tak lidské, tak dokonale vykreslené a tak jedna druhé podobné, že se mi jen těžko o čtenářském zážitku mluví.
Kniha mě překvapila,protože jsem čekala něco jiného,víc Gruzie,čokolády a míň Sovětského svazu.Velmi obsáhlý historický román popisující několik generací jedné rodiny v průběhu jednoho století.Těžké osudy a tragické konce .
Tuhle gruzínskou ságu ochucenou čokoládou si rozhodně nedejte ujít. Najdete tam celé dvacáté století, a že se v tomhle koutě světa toho dělo opravdu hodně. Revoluce a války všeho druhu, stalinismus, nacionalismus, perestrojka, totální zhroucení ekonomiky, diktatura i anarchie. A uprostřed toho všeho chaosu stojí Zelený dům a v něm žije řada pokolení rodiny Džaši. Vzhledem k té době jsou osudy jejích členů obvykle tragické, a vůbec je tu povážlivý nedostatek šťastných konců. Inu, co taky čekat v domě, kde se vaří prokletá čokoláda a na dvoře hrají mrtvé ženy karty.
Vřele doporučuji, chytil jsem se hned na začátku a bavilo mě to moc. Je to dobře napsané a zajímavé, pěkně se to četlo, navíc si připomenete řadu polozapomenutých událostí. Ruku na srdce, kdo z vás si pamatuje, kdo to byl Zviad Gamsachurdia? A věděli jste, že Berija byl Gruzínec?
Navzdory skvělým recenzím mě tahle kniha moc nenadchla. Přišlo mi, že postavy se během času moc nevyvíjejí jako osobnosti. Chvílemi se děj velmi vlekl nudnými pasážemi a pak najednou velký skok. Pokud knihu čte někdo neznalý historií, asi se v tom bude ztrácet a nebude vědět, ve které době se to vlastně zrovna odehrává. Po cca polovině knihy jsem ji odložila nedočtenou. Škoda. Potenciál má, ale autorka by na ní musela více zapracovat.
Byla to pěkná knížka,skvělá rodinná sága s tajemstvím,která se předávala z generace na generace.V knížce je spousta trápení,ale je tam i láska,ale i láska ke vlasti.Četlo se to pěkně.
Ač nejsem primárně náruživý čtenář rodinných ság,tato se čte skvěle a jedním dechem. Určitě doporučuji, i kdyz na dovolenou bych jí vzhledem k váze raději netahala :-D
Skvělá kniha, doporučuji k přečteni. Byla jsem doslova vtažená do děje, a protože se už mohu považovat za pamětnici, všechny události jsem prožívala společně s knižními postavami téměř osobně.
Tato sága mne hodně bavila hlavně do vypuknutí "perestrojky", ta závěrečná část mne bavila o trošku míň. Možná i proto, že jsem se trochu ztrácela v reáliích té doby a toho místa. Gruzínci proti Rusům, Gruzínci proti Abcházii, Gruzínci proti Gruzíncům....I když chápu, že v rámci souvislostí to vše bylo sepsáno tak, jak to mělo být. Celkově však byla sága velmi propracována, psána nádherným jazykem.
Pro mne byly nejpoutavější osudy Christiny, Stasie, Kitty i toho Kosti, kterého bych nejraději zfackovala, ať se probere. A naopak mne nebavilo číst poslední část knihy, popisující život Nicy v emigraci. Osudy rodiny jsou zasazeny do historických období počínaje VŘSR, přes druhou světovou válku, stalinské čistky a gulagy, studenou válku až po onu "perestrojku". Trochu mi vadila linka s čokoládou, která jakoby negativně ovlivňovala osudy lidí. Autorka to asi používala jako metaforu, ale mne to rušilo. Ne, čokoláda není špatná, jsou jen špatní lidé....
Poslouchala jsem jako audioknihu, takže mne nebolely ruce (Martina Hudečková to načetla výborně), ale zase to mělo nevýhodu, že jsem se někdy ztratila v tom, kdo je kdo a u knihy by se mi to lépe vyhledávalo.
Štítky knihy
stalinismus 20. století německá literatura Německo tajemství Sovětský svaz Gruzie ságy historické rományAutorovy další knížky
| 2020 |  Osmý život (pro Brilku) |
| 2022 | Kočka a Generál |
| 2023 | Chybějící světlo |
| 2022 |  Môj nežný blíženec |
Nejúžasnější kniha, kterou jsem v poslední době četla. Tak dojemné, plné smutku i energie, silný příběh několika generací na pozadí skutečné historie. Jsem toho tak plná, že ani nedokážu knihu popsat, vypsat ze sebe svoje pocity. Tolik chuti do života a přitom zároveň zmaru a bolesti. Asi to nebude jen vlastním příběhem, ale spíše způsobem jeho zpracování. Vždyť takových příběhů je kolem spousta, ale tomuto zvládla autorka vdechnout skutečný Život.
Historické pasáže jsem já, kdysi velký "odpůrce" dějepisu, doslova hltala. Ale to bude asi věkem :)