Ospalá slovanská díra
Petr Jaroněk
https://www.databazeknih.cz/img/books/46_/461498/bmid_ospala-slovanska-dira-K1M-461498.jpeg
4
80
80
Zlín ve 13. století. Místo, kde se sváří staré síly s novými. Veterán Henslin se po deseti letech v cizině ve službách svého pána vrací do rodného Zlína. Jenže za tu dobu se město značně proměnilo: proudí sem noví obyvatelé, na vrcholu kopce roste kamenná tvrz a v kraji řádí záhadný mordýř, který svým obětem stíná hlavy. Ty si pak odnáší neznámo kam. Henslin dostane za úkol jeho běsnění zarazit. To se záhy ukáže být těžší, než si zprvu myslel. Podle místních páchá vraždy přízračný černý jezdec z pekel, o čemž Henslin značně pochybuje. Jenže pak jezdec udeří znovu a Henslin musí rázem přehodnotit vše, čemu doposud věřil – o vraždách, ale i o svém vlastním původu…... celý text
Přidat komentář
Také se musím přidat ke čtenářům, které nadchla spíše první část knihy. Postupně počáteční okouzlení poněkud opadlo, ale přesto jsem byla zvědavá na to, co vše ještě tajemný a strašidelný příběh ze Zlínska přinese. Líbilo se mi "navrátit se" v čase do dob pohanských rituálů a kouzel. Jako pozitivum vnímám, že je na konci knihy původní pověst, na jejímž základě byl tento fantasy příběh napsán. Taktéž oceňuji historická fakta a osoby, které se v knize vyskytují a přidávají pověsti šťávu.
Mě se kniha líbila, a i když mohla být více propracovaná, mohu doporučit. Bylo příjemné že se tu potkává historie a fantasy.
(SPOILER)
Začalo to velmi slibně....prostředí, postavy - to všechno mi přišlo, že je přesně tak vykreslené, aby to čtenáři usnadnilo se do příběhu vžít a oblíbit si postavy. Henslin se mi líbil svým charismatem obyčejného prostáčka, který se po čase vrací domů, už jako starý veterán. Autorovi se podařilo zachytit jeho povahu i jakousi podřadnou roli vůči jeho nadřízeným, která byla pro tu dobu typická...takže na mě to působilo i celkem reálně, a líbilo se mi, že Henslin nebyl hned od začátku tím neohroženým, štramáckým rytířem, kterému padají všichni k nohám. Místo pro mě mělo atmosféru, a dost snadno jsem se dokázala vcítit do uvažování tamních obyvatel a i celkově té doby. Dokud se kniha soustředila na tohle vykreslování vztahů ve vesnici a prostředí...tak to klapalo dobře, a paradoxně mě to bavilo i přesto, že se tam toho moc nedělo.
Nevím proč, nebo kdy přesně se to stalo...ale zhruba od scény s poražením lapků, mě to pomalu přestávalo bavit. Né že by mě nezajímal Henslinův původ, ale já nevím no...prostě už mě to tolik nebavilo číst jako na začátku, až jsem se u toho začala vysloveně nudit. Tak jsem přeskočila ke konci, a tam bylo něco o tom, že tam umřel ten mladej vévoda,což jsem nečekala...no a potom tam bylo naznačený, něco o nějaký tý romantice mezi Henslinem a nějakou holkou...a pak její smrt, jestli to chápu dobře. A to byla ta chvíle, kdy sem si řekla. Vracet zpátky, abych zjistila co se stalo nebudu, jelikož tam autor pozabíjel moje oblíbený postavy a už mě to nebavilo stejně číst. Takže tak...Možná se ještě někdy vrátím ke čtení a komentář poupravím. Aby to bylo fér, tak nehodnotím hvězdičkami.
Vzhledem k tomu, že jsem přímo ze Zlína, navíc mým rodištěm je vesnice, jejíž přízvisko má jeden z hlavních hrdinů a vůbec…téměř všechna zmiňovaná místa, obce a místní části důvěrně znám, brala jsem seznámení s touto knihou kromě nepostradatelné zvědavosti skoro jako svoji povinnost.
Celý příběh je vyprávěný (s výjimkou několika krátkých kapitol) pohledem hlavního hrdiny, válečného veterána Henslina, který se vrací do rodného Zlína a od svého pána dostává ryze speciální úkol. Po Zlíně se pohybuje černý jezdec stínající hlavy mladým dívkám.
Celý příběh tak začíná jako standardní historický příběh, brzy se mění v historickou, až skoro hororovou detektivku a končí už ryze jako fantasy.
Kniha je psána dost poutavě, nenudí a nesporným kladem je velice dobře zvládnutý místopis, výborné jsou popisy krajiny i celé vesnice, kterou v té době Zlín byl, rovněž barvité popisy různých starých zvyků a tradic tehdejších obyvatel a vůbec atmosféry středověkého Zlína. Stejně tak se mi hodně líbil i použitý jazyk. Kniha nebyla psána vůbec nějak „starosvětsky“, což by asi vyžadovalo daleko větší soustředění a možná ubíralo na čtivosti, ale na druhé straně se autor naštěstí vyvaroval i příliš modernímu jazyku a slovníku, což by naopak celé dílo asi mírně shazovalo. Myslím, že bylo všechno, jak má být. Dialogy byly uvěřitelné třináctému století, kde byl příběh zasazen a z pohledu dnešního člověka byly často i docela vtipné – například trávení volného času lidí kromě práce bylo často zaplňováno pivem, vínem nebo medovinou…a hodně dialogů a popisů života tehdejších lidí bylo založeno právě na této skutečnosti.
Pro představu citace z knihy: „Ráno bylo krušné, neboť jsem si odvykl pít a měl jsem co dělat, abych část medoviny nevrátil na svět. Uhasil jsem žízeň slabým pivem a snažil se urovnat si myšlenky i vnitřnosti…“.
Bylo také fajn, že ani všechny postavy nebyly jen smyšlené a některé z nich vychází ze skutečných historicky doložených pramenů (Vilém z Hustopečí, Petr ze Slopného….), fantasy postavy měly zase základ ve slovanských a keltských legendách (bůh Rod…). Prostě byla to ta správná kombinace historických fakt, legend, pověstí a autorovy fantazie.
Mě osobně se víc líbila ta první a prostřední část, ta závěrečná – fantasy už nebyla přímo můj šálek kafé, ale to je opravdu jen věc osobního vkusu. Příjemným bonusem je také původní pověst uvedená v závěru knihy, která vytvořila základ celého příběhu. Za mě – jako patriota Zlína – spokojenost.
Ze začátku hezké, napínavé, prostředek až příliš fantasy, a konec bez pointy , opravdu zcela. Škoda dobrého příbĕhu, šlo to domyslet líp. Řadím to do imaginarní poličky další hokus pokus začínajícího autora. Aneb šup sem šup tam. A přitom by stačilo jen o nĕco víc péče.
První polovina knihy super středověká, pak super slovanská... Pak se to zvrtlo v něco přehnaně ambiciózního a až moc neurcityho. Škoda.
3*
3,5/5* Pěkná atmosféra a jazyk, zajímavá zápletka. Vadily mi skoky v ději a hlavní hrdina mi tolik nepřirostl k srdci. Určitě bych uvítala delší rozsah. Svůj díl "viny" na mém hodnocení nese vysoká laťka v žánru/tématice nastavená Jurajem Červenákem.
(SPOILER)
Spíš ospalá, než slovanská. Spíš díra, než trhák...
Na knihu jsem se opravdu moc těšila. Sleepy Hollow je téma, které mě opravdu hodně baví a jako film od Tima Burtona neměl chybu. A se slovíčkem "slovanská" byla pro mě kniha neodolatelným cílem. Po jejím přečtení jsem byla ale zklamaná. I když si autor dal evidentně práci s dohledáním některých historicky přesných termínů, zapomínal na příběh.
Ten jako kdyby neměl vůbec prostor se vybudovat a nastolit tu správnou atmosféru. Vše se děje rychle a nesmyslně. Čtenáři je tajemný jezdec "dost šumák". Celou dobu se těšíte na to "slovanské". Co z tohoto slovíčka ale dostanete je pouze umírající bůh uprostřed lesů, příslib pohanských rituálů hluboko v lese, u jejichž ohňů se ani nestačíte ohřát a korunuje to pár stránek na dvorci boha Roda. A aby toho nebylo málo, zdánlivě zajímavá romantická linka započne, vygraduje a vyhasne během několika nepodstatných stran.
Věřím, že kdyby se autor rozhodl své dílo rozšířit a obohatit o více detailů, s chutí si ho přečtu znovu a dám pět hvězdiček. Teď to ale bohužel udělat nemůžu...
První část knihy se mi líbila. Pohybujeme se v prostředí velmi známém, ale vlastně úplně jiném. Ospalá díra převedená do českého prostředí. Proč ne. Četlo se to dobře a člověk si užíval ty české reálie v kombinaci s tím, jak dříve společnost fungovala. Popravě mi ale přišla docela mimo poslední část Původ nepřítele. Tak nějak do knihy vůbec nepatřila, na nic nenavazovala, a já jsem měla opravdu problém ji dočíst...
Velmi překvapivé!
Krásná čeština, zajímavý příběh a hutná atmosféra zaručují, že od knihy oči jen tak neodtrhnete. Příběh se trochu zvláštně/nečekaně, přesto zajímavě vyvíjí. Sama kniha je chvíli historický román, chvíli ukázkové fantasy, chvíli kdovíco.. ;)
Možná to byl detailní popis okolí, archaická slovíčka či způsob vyprávění, ale na to, že je tu něco málo přes dvě stě stran, tak mi čtení zabralo déle než by při této tloušťce knihy bylo obvyklé...
Na prvotinu povedené . Mám ráda příběhy, byť fantastické, které se odehrávají na místech, které aspoň trochu znám.
Knihu jsem přečetla během dvou dnů. Popisné části jsou opravdu povedené a dokázala jsem si ta místa představit. Dějově mi to ale přišlo trochu uspěchané. Hlavně v závěrečné části. Závěr o svobodném vypravěči se mi líbil. A v tu dobu jsem měla odložit knihu. Ten příjemný pocit z knihy skončil čtením legendy, která vypadala jako román hodně zkrácený do povídky.
To nic nemění na faktu, že autorův styl psaní se mi líbí a druhý díl si také ráda přečtu.
Začátek knihy byl tak sympaticky a ospale rozvláčný, ale nikoli nudný, nesl se v duchu seznamování se s postavami a prostředím. Takhle to bylo vlastně celou první část.
Ve druhé části už děj nabral na obrátkách, dny plynuly rychleji než řádky a ten podrobný popis středověké vesnice a dění v ní, který se mi tak líbil, byl ten tam.
Závěr už bylo jen velmi (a ještě jednou zdůrazňuji, velmi) rychlé rozuzlení, které se žádným vysvětlením nezabývalo, prostě takové bum, bum, hotovo, konec. Mám rád knihy, které mají na čtenáře určité nároky, které všechno explicitně nepojmenovávají, ale Ospalá slovanské díra na konci tím, že už vůbec nebyla ospalá, z mého pohledu nevysvětlila věci, které měly být vysvětleny. Třeba by mě opravdu zajímalo, co byly ty modré bytosti, které Henslin potkal "na druhé straně" a vůbec, jak to "tam" fungovalo. Věnovat úplně novému prostředí, ve kterém se rozhodne o osudu celého příběhu, pouhých 29 stran, to mi bohužel přijde odfláknuté a proto musím hodnocení snížit.
Zlín mám nedaleko, proto mě kniha zaujala v nějakém přehledu knižních novinek. Ze začátku jsem se poměrně rychle začetla a zdálo se, že se můžu těšit na historickou krimi se správně tajemnou a děsivou atmosférou. Jenže dál byla samá pitka a šarvátka, o nějakém charakteru postav nic moc, akční vrchol v jiném světě mě dokonale otrávil, závěr nijaký, pokud nepočítám pověst inspiraci. Uznávám, že bojové scény jdou autorovi skvěle, ale to jaksi není můj šálek čaje.
V prvé řadě, jsem ze Zlína. Takže ta radost, když jsem četla o Kudlově, Želechovicích, Vizovicích, Malenovicích ... byla obrovská. :-)
Knížka je taková oddechová, ale hrozně pěkně napsaná, čtivá, místy fakt napínavá a hlavně pořád mě bavila číst - žádná hluchá místa, žádné roztahané věty o ničem.
Čtyři hvězdy přesně za to výše zmíněné.
Hvězda dolů, protože to je prostě ... oddechovka. Ale fakt super oddechovka.
Škoda, začátek parádní, inteligentní, odpočinková četba. Postupně pro mě kniha ztrácela... Naprostý souhlas, že jako historická detektivka by to bylo super. Kdyby se autor zaměřil tímto směrem a fantasy prvky byly jen malým okrášlením nikoli nosným tématem, výsledek mohl být někde úplně jinde. Prostřední část, která měla být mytopoetická nebyla ani dobře mytická natož aby byla poetická ;) Bohužel chování postav pro mě bylo málo uvěřitelné. Nakonec jsem tomu dala 3 hvězdičky. 2 za knihu a třetí za téma a autorův potenciál. Věřím, že tam je a určitě zkusím i další knihy od něj, až se objeví i u nás v knihovně.
Nejvíc se mi líbil závěrečný příběh, kterým byla kniha inspirovaná.
Jinak bych asi byla ráda, kdyby to byla spíš historická detektivka, než fantasy. Myslím, že fantasy prvky celou knihu spíš srážely a nezapadaly.
Jinak poměrně zdařilá prvotina.
Kniha mě nejen zaujala, ale i bavila. Ani ve snu by mě nenapadlo zasadit podobný příběh do Zlína, ale na druhou stranu, proč ne :). Zbytků středověkých tvrzí se na okolních kopcích dochovalo hodně, takže to tady asi opravdu žilo :). Jednu hvězdičku ubírám za "kouskování", rozdělení příběhu do částí, raději bych uvítala plynulý děj, ale uznávám, že je to o síle zvyku ;).
Štítky knihy
středověk thrillery Slované, slovanství česká fantasy historická fantasy Zlín (Gottwaldov)Autorovy další knížky
| 2019 |  Ospalá slovanská díra |
| 2020 | Běsi z temného hvozdu |
| 2023 |  Theomachia: Válka bohů |
| 2024 | Dobytí Tróje: Život, válka a smrt v mykénském Řecku |
Příběh na pomezí křesťanství a pohanství, detektivky a fantasy.
Podle dostupných historických dokumentů v době vrcholného středověku tento kraj spadal pod vládu rodu pánů z Hustopečí. Jedním z jejich poddaných je válečný veterán Henslin, hlavní hrdina a vypravěč, který se po deseti letech v cizině vrací do rodného kraje, aby se konečně usadil a převzal dědictví po otci. Ale není mu přáno v klidu spočinout, neboť krajem se prohání přízračný jezdec z pekel a stíná hlavy mladým dívkám. Poddaní jsou vyděšení a moc nespolupracují. Navíc věrnému služebníku Viléma z Hustopečí vyšetřování komplikuje ještě druhý úkol. Postarat se o bezpečí pánova syna, který si do Zlína přijel povyrazit před chystanou svatbou.
Hrdinovo pátrání po démonickém jezdci je odrazovým můstkem pro temný příběh s přídechem tajemna. Henslin není typický pátrač. Spíš než že by dělal systematickou detektivní práci, je tažen a posouván okolnostmi a jeho „detektivní pátraní“ se velice záhy změní v takřka goticky strašidelnou pouť za poznáním své minulosti. Pouť plnou temných snů, podivných vizí a tajemných setkání.