Ostré předměty
Gillian Flynn
https://www.databazeknih.cz/img/books/33_/339059/mid_ostre-predmety-V5x-339059.png
4
2219
2219
Stěží si představit hrůznější zločin než uškrcení malé holčičky. Zapomenuté missourijské maloměsto Wind Gap se ještě nevzpamatovalo z jedné brutální vraždy, a už je tu další, stejně strašná a nepochopitelná. Proč nevinné dívky? A proč jim vrah vytrhal skoro všechny zuby? Pro mladou chicagskou reportérku Camille Preakerovou, která ve Wind Gap vyrůstala, je takový případ vítaným sólokaprem. Jenže to, co se zprvu zdálo jako kariérní příležitost, získá nakonec mnohem osudovější a tragičtější podobu. Ukáže se, že posedlost jde v tomto příběhu až na krev. A to do slova a do písmene. Kontroverzní, znepokojivý psychothriller Gillian Flynnové stojí na počátku autorčiny úspěšné spisovatelské kariéry: její knihy od té doby neopouštějí žebříčky bestsellerů - ani hlavy čtenářů. Své o tom ví i Stephen King: „Přistihl jsem se, že se děsím přečíst posledních třicet stran, ale nedokážu je přestat obracet. Pak, když světla zhasla, vězel ten příběh stále v mé hlavě, svinutý a syčící jako had ve své skrýši.... celý text
Literatura světová Thrillery
Vydáno: 2017 , Knižní klubOriginální název:
Sharp Objects, 2006
více info...
Přidat komentář
Tak dlouho jsem ještě nečetla 240 stran. Nuda, příliš utahané a nesouvislé. Příběh je zvláštní. Osobně mi nesedla. 2 hvězdy, jen díky konci.
Stále přemýšlím proč lidi baví číst takové knihy. Proč jsou bestsellerem knihy o ubližování druhým, sobě samých o bizarnostech skrytých v šeru, násilí páchané tolika rozmanitými způsoby a na všem co dokáže alespoň v náznaku projevit bolest. Děsí mě představa, že najdu odpověď a nedej-bože to pochopím....
Každopádně knihu Ostré předměty jsem si vybrala jen kvůli knižní výzvě. Na jednu stranu jsem ráda, že jsem ji přečetla, alespoň jsem si rozšířila obzory v soudobé "bestsellerové produkci", ale na druhou stranu vím, že od této autorky už nic dalšího číst nechci.
Příběh je dobře strukturovaný a dostatečně napínavý, aby udržel vaši pozornost až do konce. Zápletka je velmi smutná a odkrytí ještě smutnější. Na konci zůstane jen bezmoc a zklamání nad záludností a úděsností lidské psychiky.
Nevidím důvod ke čtení knihy, která nepřinese čtenáři radost. Takže - nedoporučuji.
Tohle bylo tak hrozně nudné a laciné. Od autorky jsem čekala úplně něco jiného.
Tak trochu dekadentní hlavní hrdinka i další obyvatelé a život ve městě Wind Gap.… Ta osobní linie celého příběhu se mi líbila (postupné odkrytí Camillina podivného dětství a vztahů s matkou). Krátká a poměrně svižná knížka.
Tato kniha se tolik snažila šokovat, až se jí to už od první třetiny přestalo dařit. Tolik citlivých témat v jedné knize nemohl poměrně slabý děj prostě unést. Sebepoškozování, alkoholismus, elitářství, krutost, ubližování dětem, promiskuita, drogy - zapomněla jsem na něco? Ach ano, ještě ty vraždy. Je toho prostě moc.
Já jsem z knihy nadšená. Rozhodně jsem nečekala, že by mě mohl příběh bavit a po přečtení hodnocení jsem se celkem obávala jestli jsem knihu měla začít číst, ale jsem opravdu příjemně překvapená. Děj mě chytl hned od začátku, styl psaní mi sedl a po přečtení knihy jsem musela vidět i seriál, který se mi také líbil. Od autorky jsem četla Skvrnu a byla jsem zklamaná, teď si ale u mě vylepšila skóre :-)
Jsem velmi příjemně překvapena. Zmizelá mi připadala skvělá, Temné kouty naopak tuctové. Ostré předměty, to bylo zase zcela jiné kafe! Hlavní hrdinka s psychickými problémy (a s takovou famílií se nění čemu divit) přichází zpět do svého rodného města, aby čelila nejen pracovnímu úkolu, ale hlavně svým vzpomínkám a své rodině. Matce. Fuj, ta matka, dělalo se mi z ní špatně, naprosto odporná postava. Dcera je jen prostředekm, jak se zalíbit ostatním, k ničemu jinému ji nepotřebuje. Z jejich vzájemného vztahu mi běhá mráz po zádech ještě teď.
Zároveň jsem přesvědčená, že tohle dílo si oprávněně zaslouží pozornost. Spatřuji v něm lehce Kingovské rysy - King by si s charakteristikou postav samozřejmě důkladně pohrál, abychm věděli, co dělal bratranec hlavní hrdinky ze třetího kolene. :) A to je právě to, co mi na knize trochu chybí - skvělý příběh, skvělý "drajv", škoda, že to není rozebrané víc do hloubky.
Naprosto skvele cteni. Prestoze mi byla hlavni postava silne nesympaticka, dej knihy mne strhl a zajimala jsem se, jak to tedy bylo, takze jsem druhou polovinu slupla na posezeni. Autorcin styl psani a tematika se mi vcelku zalibila, takze vyzkousim i jine knihy.
Po dlouhé době knížka, která se čte jedním dechem...Svižný a překvapivý děj..
Nejprve jsem zhlédla seriál a naprosto mi učaroval - i když to asi vzhledem k obsahu, formě i celkovému ladění není příliš dobře zvolené slovo.
Camille v podání Amy Adams působí temně, opravdu i trochu nebezpečně, ale hlavně nesmírně křehce - jako nějaké malé zvířátko krčící se v rohu s vyděšeným výrazem v očích, a to je zřejmě jeden z důvodů, proč s touto postavou tolik lidí sympatizuje. Vyvolává v nich touhu obejmout ji, odtáhnout ji z její dysfunkční rodiny a zvráceného rodného města a slíbit jí, že všechno bude v pořádku.
V knize mi paradoxně chyběla hlubší charakteristika hlavní postavy, přestože jsem se domínvala, že vzhledem k vyprávění příběhu v ich formě a právě z pohledu Camille (tentokrát ne obrazy, ale slovy, takže by se mohly objevit nové drobnůstky odhalující víc z příběhu i ze samotné Camille - přece jen mi slova byla vždy bližší než obrazy), k ničemu takovému nedošlo.
Příběhu podle mě ona popisnost a doslovná konkrétnost nakonec škodí. Seriálová verze dodala knize formu, která jako by pro ni byla předem stvořená - jako by s tímto záměrem byla od začátku psána.
Scény rozpíjející se jedna ve druhou, přelévání ze sna do reality a následně z reality do vzpomínky, rozostřené obrazy, míhání duchů z minulosti v současném a naprosto reálném světě - to vše souzní s esencí Camille, s její křehkostí, nevyrovnaností, nejistotou a možná i s neustálým lehkým obluzením smyslů vzniklým permanentním přísunem vodky z lahve od Evianu.
Stručně řečeno: kniha moje očekávání nesplnila a mistrovské dílo v tomto případě (dost netypicky) představuje seriál, ne jeho knižní předloha.
Po shlédnutí seriálu jsem si chtěla přečíst...a na začátku jsem byla trochu zklamaná, že v knize moc nejsou rozepsané detaily/smýšlení/okamžiky...ale nakonec mi to vůbec nevadilo a byť jsem příběh znala četla jsem jedním dechem. Nedoporučuji dcerám se špatnými vztahy s matkou...
S thrillery "od žen pro ženy" mám většinou problém. Zápletky těchto románů mi přijdou většinou naprosto nereálné a přihlouplé a jejich hlavní hrdinky krajně nesympatické. Gillian Flynnová však píše jinak, jak Zmizelá, tak její starší, právě dočtené, Ostré předměty jsou skvělé příběhy plné napětí, které vychází hlavně z propracované psychologie postav.
Ostré předměty mají téměř klasickou detektivní zápletku. Novinářka vrací do svého rodného města, kde chce napsat článek o vraždách mladých dívek, které se zde mezitím staly. Děs nepramení z žádných akčních scén, nebo honiček s násilníkem, ale z jemných náznaků a postupně odhalovaného deviantního chování všech postav, včetně hlavní hrdinky a obětí. Paní Flynnová je určitě neobyčejná žena s velkou, poněkud zvrhlou fantasií a já se brzy vrhnu i na její další romány.
I když jsem vraha tušila, tak jsem se nemohla odtrhnout, a četla jsem kdykoliv to bylo možné. Naprosto skvěle napsaná kniha. Napětí do posledních stránek. :)
Viděla jsem prvně seriál, takže jsem věděla, jak kniha skončí. I tak jsem se nemohla od knihy odtrhnou a od půlky jsem ji hltala a hrozně mě zajímal konec právě v té knize. Jelikož u seriálu jsem zůstala s otevřenou pusou.
Skvělá kniha, brutální příběh.
To byla jízda....a ten konec byl krásně dotažený...autorka psát umí...její styl psaní mě oslovil.
Štítky knihy
drogy vraždy novináři tajemství násilí brutalita sebepoškozování zfilmováno – TV seriál drsné čtení
Autorovy další knížky
| 2013 |  Zmizelá |
| 2014 |  Temné kouty |
| 2013 | Ostré předměty |
| 2017 | Skvrna |
Tíživé a beznadějné