Ostro sledované vlaky
Bohumil Hrabal

Slavná tragikomická novela, jejíž děj je situován do malé české železniční stanice na konci druhé světové války. Kniha obsahuje poviedku Barón Prášil (perlička na dne) a novely Ostro sledované vlaky,Slávnosti snežienok a Kluby poézie.
Přidat komentář


Tahle kniha mne skutečně bavila. Chápu, že Hrabalův styl psaní asi nesedne každému, ale pro mne byla kniha silná hlavně tím koncem. Celou dobu působí kniha dost nenápadně, skoro až nudně a otravně, ale ten konec to dost pozvedá a v kontrastu s první polovinou knihu je jeho pointa do očí bijící. O to silněji to osobní hrdinství vyznívá. Za mne skvělé, skutečně skvělé. :-)


Ať je válka nebo ne, z Miloše Hrmy se rodí mladý muž. A to je tedy věc! Zábavné, úsměvné, odzbrojující. Každý si tím projde nebo už prošel. Tak se nechte unášet sladkým mládím Miloše Hrmy. Klasika, která patří do zlatého fondu naší literatury i filmu. Stále před sebou vidím ten užasle udivený výraz v obličeji jeho filmového představitele. Kdo by si ho nezamiloval?


Tentokráte zkusím být stručnější: ačkoliv považuji "Anglického krále" za vrchol Hrabalovy tvorby, tato útlá knížečka mi přece asi zůstane v srdci uložená nejhlouběji ... Něžné i surové, realistické i zahalené v jakémsi snovém oparu, v zimní mlze ... Intenzívní, a přece plynoucí svým vlastním tempem, tempem provozu onoho malého nádraží na sklonku války; plynoucí v čase relativním, kdy „... jiskřící krystalky sněhu tikají jako miliony vteřinových ručiček ...“, když si dovolím autora citovat... A co pak ten obraz Pánaboha, převlečeného za obrovitého zedníka, jenž už se mi z mysli nikdy nevytratí ...
Nutno ještě nezapomenout zmínit asi nejpovedenější Menzelovu filmovou adaptaci Hrabalova díla ;-)


Hrabalův styl je velmi osobitý. Mám ráda, jak si čtenáře pomalu omotává kolem prstu, táhne ho na linii zdánlivě neexistujícího příběhu a už ho nepustí. Příběh Miloše Hrmy je o lásce, strastech dospívání, nejistotě, hledání sebe sama. Je o válce a o tom, že i ti nejobyčejnější z nás se mohou stát hrdiny. Díky skvělému filmovému zpracování jsem měla navíc při čtení dokonalou vizuální představu.


Dílo je pěkné, čtivé a celkem i příjemné. Absurditou převyšuje hodně českých klasiků, ale pro mě naprosto neuchopitelné. Četla jsem to dvakrát + audiokniha a nějak pořád nevím, co tím chtěl autor přesně říct. Myslím si, že je v tom víc, ale čtení mezi řádky v této knize fakt nezvládám.


Dlouho jsem se chystala na knížky od Hrabala, Ostře sledované vlaky jsem si vybrala jako první. Myslím, že to byla dobrá volba, protože příběh i styl psaní se mi líbil. Avšak ne všechny myšlenky jsem dokázala správně uchopit, občas jsem se přistihla, že u čtení nedávám pozor a nevím, o čem vlastně čtu. Nicméně konec mě překvapil a rozhodně se chystám na další novely!


Pro mě těžce uchopitelné dílo.
Kniha se mi velmi špatně četla, nelíbil se mi styl, jakým je napsaná a často jsem se přistihla, že sice čtu, ale vůbec nevím o čem a v duchu přemýšlím nad něčím jiným.
Úplně si nemylsím, že by to bylo tím, že jí nedokážu pochopit jako spíš tím, že hlavní hrdina je mi krajně nesmypatický, prostředí se mi nelíbí a nebýt toho konce, dala bych hvědzu jednu..


Knizku jsem cetla jako povinnou cetbu...uplne jsem ji nepochopila, ale to je asi bohuzel problemem dnesni generace...musim ale rict, ze i pres nepochopenou pointu na me z knizky dychala atmosfera, takove vlastenectvi a ze bychom se jako narod nemeli vzdavat. Doufam, ze se ke knize jeste pozdeji vratim a treba ji poznam lepe, byla bych rada.


Knihu jsem si přečetla z povinnosti, ale hned po pár stránkách jsem věděla, že bude patřit mezi mé oblíbené. Vtipná, krátká, ovšem tragická. Konec mě opravdu mrzel, ale zároveň pobavil, když se i v těžké situaci objevilo: Měli jsme radši sedět doma na prdeli....Určitě se ke knize vrátím


Dnešní generací nedoceněné dílo i autor. Vidím to ve svém okolí a jsem vděčná, že k této skupině nepatřím. Čím to je? Asi pro mnoho lidí již nepochopitelné... Kdo ví


Mně se kniha líbila moc. Hrabalovu poetiku, atmosféru jeho děl a vykreslení postav jsem si zamiloval. Na to jak je text členěn (nebo spíš nečleněn) jsem si celkem v pohodě zvykl. Moc se mi líbí upřímnost postav a velmi pobavily tragikomické historky vložené do příběhu. Doporučuji!


V komentářích je jasně vidět střet generací. Pro mne Hrabalovsky podané téma války, lásky, dospívání, odvahy. Pro o padesát let mladší čtenáře nuda, nuda, nuda. Škoda


Stejně divné jako film, ale přece jenom jsem knížku více pochopila než film. Nebo ne, nejsem si tím úplně jista... Každopádně dávám slabší 4* ani nevím přesně proč, bylo to takové bez nějakého rozumného děje.


Tak tohle bylo opravdu šlápnutí vedle. Knihu jsem přečetla v domnění, že to bude další jednoduchá a nenáročná 'knížka' k maturitě, ale po jejím přečtení jsem měla nutkání ji spálit a tvářit se, že jsem ji nikdy nečetla. Nikomu ji rozhodně nedoporučím.


Povinná četba mi nabízí klasiku, a já jsem za to ráda, ačkoliv se mně ne všechno líbí. Tento příběh vnímám jen jako popis nádraží, pohoršení nad razítky na zadnici Zdeničky, a náhlý smutný konec. Ale určitě zkusím ještě film od Menzela.


Ještě že je kniha tak krátká, protože mi to připadalo jako příšerná nuda. Skoro celou knihu se jen řeší posedlost hlavní postavy "stát se mužem" a popisuje se, pro mě absolutně nezajímavé, prostředí železniční stanice. To opravdu není kniha pro mě.


Plusy jsou opětovná poetická vyjádření těžké doby s trochou té erotiky (stejně jako u Obsluhoval jsem anglického krále). Mínusy jsou opět dlouhá souvětí bez jakéhokoliv dělení na kapitoly. Ale co jiného od Hrabala čekat. Jen ten konec je smutný. Ale celkově jo, přečtěte si to.
Štítky knihy
sex druhá světová válka (1939–1945) nacismus zfilmováno partnerské vztahy dospívání železnice maturita bombardování protifašistický odbojČást díla
![]() |
Baron Prášil |
Autorovy další knížky
2000 | ![]() |
2009 | ![]() |
2007 | ![]() |
1978 | ![]() |
1964 | ![]() |
Bohumil Hrabal je prostě Spisovatel s velkým s.