Ostrov
Robert Merle
https://www.databazeknih.cz/img/books/17_/175854/bmid_ostrov-OhG-175854.jpg
4
245
245
Autor se inspiroval skutečnou historickou událostí - vzpourou na lodi BOUNTY a vytvořil hravý dobrodružný román, ve kterém odpovídá na otázku, zda je člověk od přírody dobrý nebo zlý. Snaží se tak vyřešit problém, který zaměstnával humanistické filozofy všech dob a dělá to bez zbytečného moralizování a natolik nekonvenčně, že je výsledkem svěží, napínavá a poutavá četba s jiskrami humoru.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 1967 , VPL - Vydavateľstvo politickej literatúryOriginální název:
L’Ile, 1962
více info...
Přidat komentář
Příběh,v němž je zobrazena a prakticky zodpovězena otázka lidství a hlavně společnosti. Zobrazuje kontrast mezi "uvědomělými" britskými námořniky a Tahiťany. Briti se zaobírají budoucností, sžírají se představami a zdráhají se žít okamžikem, v přítomnosti. Jsou zvážnělí a jejich "morálka" a všechna ta tabu která si nosí s sebou jsou jim přítěží narozdíl od "negrů" jak im nelibě říkají, kteří si užívají života. Pijí ho plnými doušky. Jejich tváře zdobí úsměvy a jejich zvyky jsou příjemné a vlastně spravedlivé.
Všechny události na ostrově zapříčinila právě Britská slabost a předsudky vůči Tahiťanům. Asi tak jako každý jsem byl po celou dobu na straně poručíka Adama Purcella a souhlasil jsem s jeho rozumnými a dobrosrdečnými kroky. Přesto, když pak Purcell rekapituolval svá rozhodnutí. Tedy když už bylo po všem, byl jsem přesvědčen, že jeho touha zachovat všechny životy a bránit je, protože lidský život je svatý byla mylná. Způsobit smrt, která znamená konec vyvražďování je v souladu se spravedlností. I Adamo k tomuto názoru došel. Ano, z ráje se stalo peklo na zemi a společnost, která měla vše, potřebné k zbudování funkční vesnice, se rozpadla vinou špatné povahy Britů.
Robert Merle si vypůjčil zápletku i kulisy slavné vzpoury na lodi Bounty, nicméně upletl svůj vlastní příběh s originálními postavami. Než stihne člověk otočit pár stránek, je vzpoura dokonána a celá kniha je tak de facto věnována soužití námořníků s Tahiťany na opuštěném ostrově. Merle se vyhnul přímému moralizování, nicméně pointa příběhu je jasná - je úcta k člověku, k humanitě, slepá, pokud je prosazována za každou cenu? Je přijatelné vzít druhému život, aby byly zachráněny jiné, možná lepší? I poručík Purcell si musí projít vlastní duševní katarzí, aby na tuto otázku odpověděl - dle mého názoru - správně.
Po zhruba deseti přečtených Merleho knihách jsem si myslel, že už mě Merle nemůže ničím překvapit. Chyba, velká chyba. Tato skvělá, výborná, výmluvná, čtivá, poutavá a opravdu zajímavá kniha mě naprosto pohltila, upoutala, rozsekala a ihned se stala mou nejoblíbenější Merleho knihou. Velmi čtivé skloubení historického, dobrodružného a sociálně-kritického románu. Úchvatný příběh námořníků, kteří se vzbouří a utečou na ostrov, kde chtějí žít svobodně. Jenže se ukáže, že jejich svoboda dost kulhá, neboť je to svoboda zasahující do svobody někoho jiného. Je to velmi čtivé, opravdu dobrodružné a přesto to obsahuje hodně sociální kritiky imperialismu a rasismu. Jedním slovem prostě wau!
Fascinuje mě, že jsem teprve první, kdo píše k této fantasticky čtivé knize první komentář. :-) Stejně jako u každé knihy od Roberta Merleho, i u této jsem nebyl při čtení naprosto schopen vnímat okolí. Patří mezi to nejlepší (nebo aspoň v sedmnácti letech jsem si to myslel), co jsem kdy četl. Od té doby jsem sice přečetl určitě stovky knih, ale na tuhle nikdy nezapomenu. I kvůli originální sexualitě, která je snad v každé knize Roberta Merleho. I když nejste zrovna jeho fanoušky, je kniha nejméně skvělým čtením na dovolenou. A to není málo!
Autorovy další knížky
| 2005 |  Smrt je mým řemeslem |
| 1974 | Malevil |
| 1989 | Dědictví otců |
| 1974 |  Až delfín promluví |
| 1989 | V rozpuku mládí |
Kniha o morálce bez moralizování, velice čtivá, pro Merleho trochu netypická, řekla bych...