Ostrov bouří
Leonora Christina Skov
Novinářka, parfumérka, autor úspěšných detektivek a čtyři další kreativní osobnosti využijí nabídky pracovního pobytu na pustém dánském ostrově. Každý z nich má jiný důvod, proč si odloučení přeje, ale přesto jsou všichni překvapeni, když je ubytují v prosklené budově a nemohou navázat kontakt s okolním světem ani se vrátit. Nálada se rychle mění, a když se jedna z účastnic ztratí v lese, a druhá padne do náruče smrti, uvědomí si zbývající, že něco není v pořádku. Je mezi nimi vrah? A kdo bude další obětí? Nejhlubší tajemství postav a jejich životní osudy se brzy propojí a odhalí příběh o posedlosti, zneužívání druhých a odpovědnosti.... celý text
Přidat komentář
I když jde nedočítání knih těžce proti mému dotahovacímu naturelu, tohle se opravdu nedalo.
Zpočátku to vypadalo na Agathu Christie a jejich Deset malých černoušků. Nakonec však smysl vylákat sedm osob na ostrov, měl jiný podtext. Pokud by byla kniha lépe zpracovaná a neotírala se neustále o zmatené vzpomínky, možná by se i líbila, ale takhle se to četlo fakt dost ztěžka. Nejhezčí na knize je obálka, takže za mě už ne.
Myšlenka sebrat několik cizích lidí s tajemstvím, a pozvat je na ostrov bez možnosti úniku a kontaktu s okolním světem se nikdy neomrzí. Postav je tam celá řada, kromě hlavních "ostrovních" jsou často zmiňovaní jejich příbuzní či známí, takže může trochu trvat, než se v nich čtenář zorientuje. V knize je poměrně hodně retrospektiv, ke každé postavě přitom v jiném časovém okamžiku, což mně vůbec nevadí, ale někoho to může mást. Zápletku autorka zpracovala slušně, víceméně zdařile propojila životní příběhy všech hlavních postav. Neseděl mi vývoj "po ostrově" a dlouhý dopis, který sice poměrně logicky vysvětlil motivaci mstitele, ale osobně bych preferovala jiné zpracování. Škoda několika nezodpovězených otázek z příběhu. Překlad místy opravdu uhodí do očí (co má např. překladatelka proti českému slovu "fér"?). Skvělá obálka.
Nápaditý příběh s prvky thrilleru. Začátek byl trochu pomalejší v rozjezdu a seznámením s postavami, ale jinak má kniha tah a šmrnc, čte se dobře a je to napínavé až do konce.
Přečteno do výzvy, původně jsem chtěla darovat, ale naštěstí jsem to neudělala, neboť obdarovaného by jistě nepotěšila. Mně se četla dobře, pořád mě tak nějak poháněla vyhlídka na nějaké rozuzlení na konci. Které se ovšem nekonalo. Že je to pomsta od nějakého rodinného příslušníka, jsem věděla už dávno. A hlavně ten sáhodlouhý dopis na konci to úplně zabil. Vlastně to vůbec nebyla detektivka, spíš thriller nebo psychologický román.
A neodpustím si kritiku překladu, člověk, který to překládal, neumí česky, takové nesmysly ve větách jsem už dlouho nečetla.
jeden chaos ,měla vůbec autorka ponětí o čem psala?Anebo se něco ztratilo v překladu? Spousta postav a aby toho nebylo dost některé měly i přezdívku.Opravdu dobrý přebal a i grafika desek a to je jediné plus
Nápad a myšlenka celkem fajn, ale realizace se úplně nepovedla, mnohdy vše bylo zdlouhavé a zmatené.
Tohle u nás vyšlo a spousta lepších knih ne, protože by se to "asi nejspíš neprodávalo"? Kdyby to alespoň nebylo tak nezáživně napsaný, tak zkousnu i děj, který nebyl top. Takhle se v jedné knize sešly oba faktory, které strhávají dva body, každý pro sebe. A ten jeden za obálku si kniha zaslouží. Knihu jsem si půjčila, protože mi nedávalo smysl zdejší hodnocení, protože anotace se zdála zajímavá. Po dočtení (překvapivě jsem to i dočetla) jsem pochopila. Knihu jsem měla půjčenou, tak mi to je jedno. Ale kdybych si jí koupila, hned se zajímám, jak funguje místní bazar.
Paní Leonora by se měla spíše věnovat psychologii, než psaní knih. Naštěstí byl tento blábol docela tenký, takže jsem ho nakonec dočetla, ale nedával smysl a vůbec mě nebavil.
Za me tedy zklamani, postavy byly jak ze spatneho filmu, ty dialogy nemely hlavu ani patu, zdlouhave utrpeni to docist.....Naprosto neverohodne chovani postav.
První třetina knihy mě velmi bavila. Psychologie postav se mi ale zdála nerealistická a přemrštěná a ději podle mě uškodila snaha dát do knihy co nejvíc bizarností. Škoda, potenciál zde byl.
Po přečtení obsahu mě okamžitě napadla jiná (skvělá) kniha - Deset malých černoušků od Agathy. Říkala jsem si "a jéééje".... Ale jinak čtení dobré, šlo to svižně. I když ze začátku měl člověk pocit, že se ve všech těch životních příbězích ztratí. Hodnotila bych 3-4 *.
zápletka zajímavá, spoustu otazníků zůstalo na konci otevřených. spáchala Marcella opravdu sebevraždu nebo byla zavražděna? Proč jel Kevin jak o závod z místa,kde se "oběsila" Marcella a proč si říkal,že nic neprovedl? ...
Nebylo to špatné. Pravda, nebylo to ani výtečné, ale číst se to dalo. Docela zajímavý příběh jedné pomsty, kdy není až tak úplně jasné, kdo je ten hodně špatný a kdo méně. Chvílemi jsem musela některý odstavec přečíst znovu, protože na první čtení nedával smysl, ale to přisuzuji překladu. Za mě slušný průměr.
Podle mne vynikající kniha! Solidní zápletka, skvěle promyšlené postavy, děj mne vysloveně vtáhnul. Nadchlo mne, jak se potom všechno na konci propletlo a ukázal se "sponzor". Vřele doporučuji! :-)
Asi mě více nadchlo téma jako takové, než skutečná forma zpracování. Kniha je místy napínavá a funguje, ale pak tyto pasáže vystřídají místa slabší. Celkově se ale četlo dobře a svižně.
Hrůza, hrůza a ještě jednou hrůza. Kladně bych hodnotila jen nápad, který mě nalákal v obsahu knihy. Bohužel to autorce vůbec nevyšlo, bylo tam celkově moc postav, osudů, časových rovin. Kolikrát to nedávalo smysl a mou pozornost to dlouho neudrželo.
Začátek knihy byl hezký a pokračovalo to zajímavě ale ten konec mi přišlo jako by to psal mentálně postižený člověk. Dávám tomu 59%-60%