Muž z ostrova Lewis
Peter May
Ostrov Lewis série
< 2. díl >
Sympatický detektív Fin Macleod po rodinnej tragédii prehodnotí svoj život a rozhodne sa usadiť na drsnom ostrove Lewis, kde sa narodil. Práve vtedy tam pri kopaní rašeliny objavia dokonale zachované telo mladého muža. Predpokladajú, že sa stal obeťou rituálnej vraždy pred stovkami rokov, testy DNA však preukážu, že je v príbuzenskom vzťahu s otcom Finovej prvej lásky Marsaili. Tormod však vždy popieral, že by mal blízkych príbuzných, a teraz jeho myseľ zastiera ťažká demencia. Muž bez mena a muž bez pamäti – aké temné tajomstvo ich spája? Sugestívny príbeh z nedávnej škótskej minulosti otvára kontroverzné vzťahy, neľudské praktiky a mimoriadne dramaticky odhaľuje duše biednych – od osirelých detí až po zdrvujúcu starobu...... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi
Vydáno: 2016 , PlusOriginální název:
The Lewis Man, 2012
více info...
Přidat komentář
Kniha je hlavně skvělým vylíčením života v drsných podmínkách na Hebridách. Nepovažuji ji za typickou detektivku, ale celková atmosféra ostrovů je opravdu děsivá. Doporučuji.
Autor nás zavede zpět do již známých míst severských Hebrid, jejichž pochmurnou atmosféru v knize velice umně a podrobně zachycuje. Další příběh z ostrovů začíná pozvolna a postupně začne odkrývat životní osudy některých starousedlíků, až vyjdou najevo dávné skutečnosti a tajemství, které spoustu životů spojují a zároveň rozdělují. Knize nechybí nápaditost a napětí, zápletka je interesantní a není přehnaná, jak se někdy stává.
Chatrné střípky vzpomínek dementního starce, který svou přítomnost již jen obtížně vnímá, pomalu odkrývají klíčové tajemství.
Už první díl této trilogie byl napsán s hlubokým citem, kterým autor ani v druhem díle nešetří. S dávkou empatie donutí čtenáře pochopit myšlení člověka postiženého pokročilou stařeckou demencí a bravurně vykresluje prostředí, ve kterém se děj odehrává.
Pro někoho snad zdlouhavé popisy, pro mě zážitek, při kterém jsem neustále jedním prstem v mapách. Autor je skvělým průvodcem, díky jehož vyprávění získáte možnost poznat blíž skotské ostrovy.
Asi není moc co víc dodat vzhledem ke spoustě komentářům níže... Mohu jen potvrdit, že se jedná o velmi vydařené pokračování Skály. A nedočkavě spěchám do dalšího dílu.
Objavné, dojemné, nežné a tvrdé zároveň...ako ostrov Lewis. Rozprávanie z pohľadu Tormonda mnohým pomôže lepšie porozumieť ľuďom, ktorým už neslúži hlava tak, ako kedysi. Skala však pre mňa ostáva neprekonaná. Príliš veľa náhod, kedy každá postava posúva dej nejakou zhodou okolností ďalej a nakoniec ani tých záporných postáv nie je tak veľa, aby sa nedal uhádnuť vrah mladíka z rašeliny. Skala ma v mnohom prekvapila a poučila (lov Guga), pričom záver bol nabitý emóciami a prekvapením. Tu záver zaostával za strednou časťou knihy. Každopádne, už sa chystám na Šachové figúrky, ostrov Lewis ma chytil a nepustil.
Možná to je tím tajemným prostředím na dalekých ostrovech, možná poutavým stylem psaní, ale tato kniha je opět naprostý skvost a rozhodně nepokulhává za první části série. Možná byla ještě lepší. Doslova jsem vnímala tamní zádumčivou atmosféru podtrženou deštivým a větrným počasím.
Vše, co mě na předešlém díle (Skála) lehce iritovalo, mi tu připadá, že má v příběhu přesně své místo. Flashbacky do minulosti poutavé, současnost nekompromisní, přesto svým způsobem okouzlující, stejně jako ostrovy, na kterých se děj odehrává. Peter May je mistr jazyka a jeho trilogie jednou z nejlepších knižních krimi, co jsem doposud četl.
Ze začátku byl příběh takový rozvláčný,pak jsem se začal ve jménech lépe orientovat a závěr byl že jsem si řekl:tak takhle to tedy všechno bylo.
Spíše slabší kousek díky spoustě popisu, ale příběh, zápletka i rozluštění za mě velmi dobré. Líbil se mi výraz "domovan", lepší než náš "z děcáku".
Tak já jsem byla zklamaná. Asi mě namlsaly procenta a komentáře, ale děj nebyl příliš napínavý, závěr predvidatelny.
Peter May nás ve své detektivce vrací na Hebridy. Konec světa, kde každé podcenění počasí se vám může stát osudným. Ostrovy, kde život a i obyvatelé jsou drsní jako tamější krajina. Fin MaCleod se vrací na Lewis, aby zde přišel na jiné myšlenky po osobní tragédii. Snaží se tak nějak po hebridsku napravit své dřívější vztahy. I proto se rozhodne pomoci své první lásce s pátráním po minulosti jejího otce. Tohle vyšetřování je velmi netradiční, protože podstatná část je pátrání ve vzpomínkách zatemněných postupující stařeckou demencí. Paměť občas po proustovsku zableskne, když ucítí vůni koláče, povědomou květinu, bílý písek na pláži...
Detektivní rovina ale není ta nejdůležitější. Sekundárně je zde rozvíjeno psychologicko-sociální drama. Intimní i celospolečenské. Do kontrastu zde staví nádhernou a nesmlouvavou přírodu, tvrdost života a obtížné protloukání se životem v moderní společnosti. Pronikání tradic a náboženství do života zdejší komunity.
To vše utváří pomalu se odvíjející děj, který postupně graduje do finále... tedy pardon finále se vlastně odehraje až ve třetím díle, který si rozhodně nenechejte ujít. Litovali byste...Nechci mnoho prozrazovat, ale autor si vlastně připravuje šachovnici pro závěrečný šach mat pokrytectví (nejenom náboženskému), které krásně rozjede na závěrečných stránkách (v závěrečných minutách) Šachových figurek.
Uriáš (Jiří Dvořák) byl úžasný. Výborná interpretace. Knihu jsem již četl, ale přednesem pana Dvořáka jsem si dokázal vychutnat na 100%.
Inu, tak to byl silný čtenářský zážitek (tedy vlastně posluchačský - díky, pane Dvořáku). Zpočátku jsem Maye podezřívala z toho, že si nachystal takovou pěknou šablonku a podle ní seká knihy jak Baťa cvičky. Upřímně, ono to na tu šablonu vážně vypadá. Ale no a co? I kdyby to tak vážně bylo, tak to naprosto převálcuje brilantní vypravěčské umění. To, jak umí May napětí nejen gradovat, ale hlavně udržet. To, jak umí být lidský. Jak umí stvořit postavy, u kterých mě ani na chvilku nenapadne pochybovat o jejich opravdovosti... Nechá vás půlku důležitých věcí uhodnout celkem brzy a vy se pak opíjíte vlastní důmyslností, ale jen do té doby, než zjistíte, že jste to zdaleka nedomysleli celé. Pak prostě sednete na zadek a zíráte, jak do sebe vše zapadne a dává smysl. Na konci i slza ukápla, začínám být sentimentální. Ale čert to vem, tohle stálo za to.
Prostředí skotského nehostinného ostrova se skvěle hodí k příběhu o záhadném nálezu zavražděného mladíka. Jelikož jsem první díl Skála četla už před rokem, tak jsem se zpočátku musela zorientovat v postavách ale to netrvalo dlouho. Těším se na Šachové figurky.
Fin sa vracia na ostrov Lewis, vyzerá to tak, že definitívne. Rozhodne sa usadiť v dome svojich rodičov. Dom vyžaduje opravu a tak začne s prerábaním kým on medzi tým spí v stane. Ak prvý diel bol ešte aspoň z časti detektívka, tak druhý diel detektívnu časť vypustil skoro úplne. V rašeline sa nájde telo mladého muža, spočiatku to vyzeralo ako archeologický nález. Netrvá dlho a stáva sa z toho miesto zločinu najhoršieho, to jest - vraždy.
Komu patrí telo mladého muža ? kto ho zabil obzvlášť brutálnym a surovým spôsobom ?
Dve tajomstvá a záhady po stopách ktorých sa Fin pustí. Paralelne s pátraním Fina v súčasnosti si jeden starý muž začne spomínať na svoje dávne časy detstva. Kam dovedie pátranie Fina ? kam až siahajú spomienky starého muža trpiaceho demenciou ? Majú niečo spoločného ?
Otázky, samé otázky a priznám sa, že hľadanie odpovedí je rovnako vzrušujúce ako v Skale. Tempo nám spomalí a celkom sa tak môžeme sústrediť na túto tajomnú a opustenú časť sveta. Dozvieme sa zaujímavé veci z minulosti ostrova a to ako sa tam ťažko žilo. A ako sa staré krivdy a pomsty driapu až do súčasnosti.
Kniha sa číta rovnako skvelo ako prvý diel. Je len o málinko horšia v tom, že už nezachycuje takú veľkú drámu ako na konci Skaly. Nehovorím, že finálne nie je dramatické. Rozhodne dobrá kniha a tretí diel je už na ceste ku mne.
90%
Autorovy další knížky
2013 | Skála |
2014 | Muž z ostrova Lewis |
2015 | Pán ohně |
2015 | Výjimeční lidé |
2014 | Šachové figurky |
Věděla jsem, že tohle nebude krimi/detektivka, na které jsem zvyklá, a tak mě tentokrát nečekalo zklamání jako v případě předešlého dílu.
V knize je věnováno hodně pozornosti lidským životním osudům a stránky překvapí také zajímavostmi severského života. Mě osobně utkvěly v hlavě pletené vzory, rašelina a historie osídlení, ale je jich tu mnohem víc.
Velmi mě zaujaly pasáže psané z pohledu Marsailina otce postiženého demencí. Působily velmi hodnověrně. (V mnohém se shoduji s komentářem uživatele tonysojka.) Přes všechny kvality, včetně barvitého vykreslení atmosféry, u mě ale tato kniha na 5* nedosáhne. Je to kvalitní čtení, ale příběhy o ztracených a znovuobjevovaných mezilidských poutech nejsou, jak se říká, můj šálek čaje a tady jsou kostrou, na které celá kniha stojí.