Ostrov Melos
Milan Maralík

Lyrika Maralíkova resonuje jemnou citlivostí, cudnými prsty dotýká se tepny žití, aby zjistila, že bije. Její krev nikdy neztmavěla bronzovými požáry démonického podvědomí, ale vždy byla pročištěna v kouzlo mnoha krásných chvil, zvláště když dává padnouti maskám ješitnosti a pýchy a hroutí se v pokoře k nohám milenčiným, aby se vinula podél sloupu tmy, rostoucího v básníkovi, a nalézala svůj pohled do jarních vod, „...do krve kolotající, kam křídla zvedneme, až z démantových ložiska naší vůle jitřena vytryskne...“... celý text
Autorovy další knížky
1970 | ![]() |
1941 | ![]() |
1940 | ![]() |