Ostrov pokladů
Robert Louis Stevenson
https://www.databazeknih.cz/img/books/45_/45283/ostrov-pokladu-45283.jpg
4
784
784
Dobrodružný pirátský příběh od R. L. Stevensona začíná smrtí starého námořníka, po kterém zůstane mapa vedoucí k pokladu slavného piráta kapitána Flinta. Tuto mapu získá mladík Jim Hawkins a vydá se za dobrodružstvím plného nebezpečí...
Literatura světová Dobrodružné Pro děti a mládež
Vydáno: 1967 , OdeonOriginální název:
Treasure Island, 1882
více info...
Přidat komentář
Četl jsem to někdy na gymplu, kdy jsem MUSEL POVINNĚ udělat referát na nějakou knihu. A byla to asi moje první kniha, která mě skutečně chytla. Později jsem si ji četl v němčině, když jsem se učil německy. Myslím, že hlavní předností je nenáročnost, jednoduchost a přímočarost příběhu. Není to nic geniálního a průlomového, ale naštěstí to ani nemá žádnou (domnívám se) politickou agendu.
Zase mi padla do rukou jedna z knih mého dětství a s nostalgií se znovu, po skoro třiceti letech, začítám do těch zažloutlých stránek, vytištěných roku 1954 a příběhu ještě o skoro 70 let staršího.
Synovi se to líbilo, mě na piráty moc neužije, ale můj názor v tomto moc podstatný není:)
K legendárnímu ostrovů pokladů jsem se opět dostal až po několika desetiletích a po přečtení musím říct, že společně s většinou Mayovek patří do skupiny knih, které dospělému čtenáři přijdou naivňoučsky jednoduché, i když si je z dětství pamatuje jako osudová dobrodružství, čistý střed - 50 %
Keby sa ma niekto opýtal ako má vyzerať dobrodružná kniha o pirátoch, poviem mu: "OSTROV POKLADOV"
Čím je pro žánr dramatu W. Shakespeare, pro žánr dobrodružného historického románu A. Dumas, pro žánr sci-fi Jules Verne, pro žánr fantasy J.R.R.Tolkinen, pro žánr (proti)válečného románu E. M. Remarque a pro žánr indiánek K. May - tak přesně tím je R.L. Stevenson pro žánr pirátských příběhů.
V jeho díle nalezneme všechna klasická pirátská klišé v té nejlepší podobě: Jednonohý pirát s papouškem, pirátský poklad zakopaný na ostrově, vzpoura na lodi, souboje na šavle a muškety, trojhranné klobouky proti šátkům, vlajka "Jolly Rogers" (kterou nakonec Jim Hawkins hodí do moře). Přijde mi, že všechny pozdější pirátské žánry jsou vždy tak trochu kompilátem tohoto Stevensonova díla, byť asi ani on sám jistě nebyl zcela originální. Nicméně v pozdějších pirátských žánrech sotva najdete něco, co v nějaké podobě nenaleznete již v tomhle nesmrtelném dílu.
Když jsem tuto knížku četl poprvé v 11 letech, představoval jsem si sám sebe jako Jima Hawkinse (který byl asi o dost straší). A doufal jsem, že kdybych byl na jeho místě, zachoval bych se stejně (teď po letech uznávám, že bych se v sudu s jablky nejspíš po**al strachy :)) Nebylo špatné si tuto knihu po letech připomenout, na spoustu věcí se dnes dívám jinak. Třeba jako dítě jsem Johna Silvera považoval spíše za kladnou postavu, protože i když to byl pirát, tak se přece kamarádil s Jimem. Dnes to chápu spíš tak, že to byl hnusný manipulátor, jehož přátelství s Jimem nebylo nijak upřímné, ale byl v tom čistý kalkul - kluk byl pro něj jen prostředkem coby most k "těm druhým", až všechno selže. Zatímco jako děcko jsem doufal, že Silverovi jeho závěrečný útěk dobře dopadl, tak dnes bych mu spíš přál anglický soud a šibenici :)) Nojo, asi je to tím, že dnes už holt nejsem ve věku Jima Hawkinse, ale spíše ve věku doktora Liveseye či kapitána Smolleta, kteří pro Silvera přesně tohle chystali :))
"Doktor Livesey, zeman Trelawney a ostatní mě požádali, abych sepsal příběh ostrova Pokladů a zamlčel jen polohu ostrova, neboť poklad na něm zůstal až dodneska. A tak se roku 18....chapu pera a vracím se do doby, kdy měl můj otec hostinec U admirála Benbowa....... " zacina anglický mladík Jim Hawkins své vyprávění.
Nález záhadné mapy v pozůstalosti starého námořníka Bonese vede k expedici za pokladem, kterou iniciuje zeman Trelawney, poněkud zbrkly dobrodruh. Ovšem není sám, kdo o mapě ví a má zálusk na poklad.......
Klasický pirátský příběh plný napětí a dobrodružství.
" Samé dukáty, samé dukáty.... "
"Na moře jich vyplulo sedmdesát pět,
však jen jeden z posádky navrátil se zpět."
Jedna z nejslavnějších pirátských knih, která kdy byla napsána. Jim Hawkins žije s rodiči v krčmě U admirála Benbowa, když k nim dorazí starý námořník Bill, který se chová prapodivně. Po jeho smrti Jim najde v jeho pozůstalosti mapu ostrova, kde se nachází velký poklad. Z Bristolu je vypravena loď k nalezení tohoto pokladu. Kapitán Smollet a doktor Livesey sebou k posádce vezmou i mladého Jima Hawkinse jako sluhu a v přístavu přiberou jednonohého charismatického kuchaře a to Dlouhého Johna Silvera s jeho papouškem kapitánem Flintem a honba za pokladem může začít. Nechte se vzít na palubu Hispanioly, nastavte obličej slanému větru a vyražte vstříc velkému dobrodružství a legendárnímu pokladu kapitána Flinta.
Patnáct nás pilo rum ze všech sil,
johoho, na truhle nebožtíka.
Legendárne dielo. Klasika dobrodružnej literatúry. Stevenson sa s tým nepapral a buď šlo o zámer alebo omyl, tak či onak je jeho dielo plné zvláštnych, ale vlastne pôsobivých momentov, ako že skupina hrdinov putujúca za pokladom si omylom najme loď plnú pirátov (!) alebo Dlhý John Silver je de facto brutálne záporná postava, zákerný klamár a majstrovský manipulátor s viacerými tvárami, samozrejme tiež úkladný vrah, ale autorom je neustále opisovaný ako v podstate sympaťák na hrane. Zaujímavý je i vznik románu. RLS začal prvé kapitoly písať, keď so svojou rodinou v r. 1881 navštívil Škótsko. Behom roka napísal 17 kapitol, ktoré nazval Námorný kuchár (!) a predal vydavateľstvu za 30 libier. Jednotlivé kapitoly boli publikované na pokračovanie v detskom časopise Young Folks pod pseudonymom Robert North, keďže sa malo za to, že tento typ literatúry by poškodil Stevensonov vtedy už starostlivo budovaný imidž autora cestopisov. O dva roky neskôr Stevenson príbeh jemne prepracoval a vydal pod súhrnným názvom Ostrov pokladov. O neskutočnej popularite knihy vypovedá nielen množstvo komiksových adaptácií (len v češtine už vyšli tri adaptácie), ale najmä tona filmov vrátane fakt bizarných (kreslená disneyoka alebo verzia s Anthonym Quinnom zasadená do vesmíru). V slovenčine kniha vyšla osemkrát. Prvý raz dokonca už v r. 1934. To je ale nič oproti českým bratom, ktorí to dali von viac ako tridsaťkrát (!) a prvý raz už v r. 1901 pod krásne bizarným názvom Zlatý ostrov.
Klasický příběh,kdo viděl film s Ch.Balem a Hestonem, si jistě všimne jak je příběh vyprávěn věrně podle knihy (až na pár výjimek).Film znám už léta vždycky se na něj rád podívám znovu, ale oproti němu v knize vyznívají některé části krutější a drsnější, než trochu zromantizovaný film.
Mé druhé setkání s dílem R. L. Stevensona (jako první jsem četl Černý šíp) a opět velmi povedený a napínavý příběh. Autor nás tentokrát zavedl na tajuplný ostrov s pokladem kapitána Flinta. Prostředí plné rumu, lodí, moře, ale také klamů, lží, podrazů a smrti různými způsoby. Tohle všechno přispívá tomuto dobrodružnému a napínavému žánru. Moc se mi kniha líbila a věřím, že se jednoho dne k tomuto příběhu znovu vrátím.
moje první "dospělácká" kniha (bez obrázků a s nedětskou velikostí písma), vydání z roku 1949 v překladu Hany Šnajdrové-Bílkové, četl jsem na pionýrském táboře po první třídě (hu, to je už přes čtyřicet let), a úplně mě vzala a dostala - na to můžeš vzít jed, jak jsem se tenkrát chtěl stát rytířem štěstěny. a před pár lety jsem poprvé (!) shlédl film z roku 1990, a bylo tam úplně všechno přesně tak, jak jsem si to vysnil, znovu jsem málem plakal, když umřel starý hajný Tom, a znovu jsem toužil až vyrostu být takový správný chlap jako byli doktor Livesey a kapitán Smollet.
Nevím, kterou knihu jsem přečetl jako první, ale tato patří určitě do mé první stovky přečtených knih. Již tenkrát ve mně zanechala silný dojem a děj si pamatuji dodnes. Možná je to tím, že jsem občas televizi shlédl nějakou adaptaci podle této knihy a tak si děj oživil. Po více než padesáti jetech jsem si ji znovu přečetl - a dojem z knihy je zase silný. Autor knihu napsal ve druhé polovině 19. století a žasnu nejen nad strukturou příběhu, krásným stylem a popisem reálií tehdejší doby. Navnadil jsem se na další autorovy knihy.
Ostrov pokladů je pro mě praotcem pirátských příběhů a kapitán Flint synonymem mořského lupiče. Má obliba karibských rumů vznikla tenkrát před padesáti lety, když jsem poslouchal v sudě s jablky ponurou píseň o pití rumu na truhle nebožtíka, a rozbaloval pergamen s černou známkou.
Filmová adaptace z roku 1990 dala mým dětským nočním můrám tváře. Charlton Heston charismatický Dlouhý John Silver, Christopher Lee děsivý Slepý Pew, Oliver Reed opilec Billy Bones, a já Jim Hawkins coby mladičký Christian Bale.
Splněno č.19 čtenářské výzvy. Databáze eviduje 32 vydání Ostrova od roku 1901!
Montesquieu říká, že každé velké umělecké dílo se stane zdrojem pro pět až šest stovek budoucích, a já jsem přesvědčen, že Stevensonův Ostrov pokladů tento počet určitě překonal, vždyť založil kanonický soubor symbolů neodmyslitelně a napříč generacemi i národy spjatých s piráty a s hledáním pokladů (i když dnes už asi málokdo, kdo zná Silvera, kapitána Flinta či Jima Hawkinse, četl původní dobrodružný román)
nutno číst s baterkou pod peřinou a dávat pozor, abyste nedostali černou kuličku!
Tuto knihu jsem kdysi zkoušela číst jako tištěnou knihu, ale nemohla jsem se začíst. Tak jsem to teď po letech zkusila jako audioknihu a dopadlo to naštěstí o mnoho lépe. Hodně na tom měl podíl narátor příběhu Zbyšek Horák, jehož hlas se mi k příběhu hodně hodil. Skvěle odlišoval jednotlivé postavy, jeho hlas je takový hrubší, občas u obhroublý, ale jelikož se pohybujeme v prostředí pirátů, tak to tu bylo skvělé.
Obsahově jde nakonec o celkem svižnou jízdu o honu za pokladem s řadou pirátských přestřelek a bojůvek. Jedná se o dobrodružný příběh a pokud je tohle něco, co vyhledáváte, možná vás to bude bavit. Možná to spíš ocení mladší čtenáři - pro dospělého čtenáře to je možná příliš jednoduché čtení. Nevím, možná se pletu. Asi by to také mohli ocenit milovníci všelijakých robinsonád (Robinson Crusoe, Korálový ostrov, atd.)
Jestli jako dospělá v tom dokážu najít nějaký přesah, tak v tom, jak se v tom odráží dobový pozůstatek romantismu - snění o cestách do dálek, exotických míst, plaveb za dobrodružstvím, heroických činů. (Kniha poprvé vydána v 19. století.) Zobrazuje se tu také určitá britská národní hrdost (hrdost při vztyčování britské vlajky). To mne na tom bavilo si toho všímat. Ani ne tak ten příběh, který nebyl ničím objevný či nový, ale spíše tyto drobnosti.
Nebylo to špatné čtení (či poslech), ale asi to nebude úplně moje nejoblíbenější kniha. Asi to jako dospělá už nedokážu tolik ocenit. Lepší 3 hvězdy.
Je to stěží uvěřitelné, ale téměř všechny typizované představy o pirátech vycházejí ze dvou knih - z Všeobecných dějin loupení a vražd nejproslulejších pirátů od neznámého autora, a z téhle. Zvlášť Ostrov pokladů přeformátoval naše představy tak hluboce, že si nedokážeme představit piráta bez šátku na hlavě, papouška na rameni a truhly plné zlatých mincí. Kniha vycházela na pokračování v dětském časopise, což hodně vypovídá o pomalu končícím 19. století, protože se v ní nešetří ani násilím, ani úkladnými vraždami. Navzdory tomu si příběh udržuje atmosféru prázdninového dobrodružství. Není divu že posloužil - patřičně zjemněný ovšem, jako předloha dvaceti filmů.
Knihu jsem četl před 5 lety, takže si už přesně nepamatuji emoce během četní. Ale jedno vím přesně. A to, že to byla jedna z těch velmi dobrých a povedených knih, která se mi dostala do rukou. Doporučuji.
Poklad na ostrově je tím vzácným příkladem dobrodružné knihy z dětství, které neztratila nic ze svého kouzla, ani z kvality. Ke knize jsem se vrátil po 26 letech (již jako čtyřicátník) a oproti jiným knížkám z dětství si Robert Louis Stevenson drží kvalitativní laťku velmi vysoko. Dobrodružný příběh naplňuje všechna klasická pirátská klišé, která tak milujeme na dobrých příbězích, prosolených mořským příbojem; nechybí jednonozí piráti, bečky rumu, mluvící papoušek, drsná mluva mořských vlků, škuner se vznešeným jménem, divoká tropická příroda a samozřejmě titulní poklad. To vše s doprovodnými ilustracemi mistra George Rouxe, který svými perokresbami obohatil Stevensonovo dílo. Roux byl dvorním ilustrátorem Julese Vernea, a ačkoliv jeho perokresby v Pokladě na ostrově nedosahují kvalit děl pro Vernea, stále jde o velmi zdařilé obrázky. Především pak ilustrace, v níž Jim Hawkins míří dvěma křesadlovkami na Israela Handse, stoupajícího s dýkou v zubech lanovím hlavního stěžně. Nebo pérovka slepého piráta Lavičky, která mě v dětství děsila stejně jako ťukání jeho slepecké hole. Vybavuji si prazážitky, ve kterých jsem se v noci budil hrůzou a babička možná litovala, že mi knihu koupila. Vlastně jediné, co jsem nesl po návratu ke knize nelibě, je jednoznačně překlad Hany Šnajdrové, která z nějakého prapodivného důvodu interpretovala jména pirátů Long John Silver či George Merry jako Dlouhý Honza a Jíra Merry, což mě nepřestalo tahat za oči všech 211 stránek. Přitom další jména zůstala v originálním znění... Musel jsem si v anglickém originále ověřit, zda nezpackala i Silverovu přezdívku ‚Rožeň‘, ale nikoliv, zde je překlad výborný. Honzík a Jíra, kteří snad vyskočili překladatelce z klasické české televizní pohádky, mě budou strašit na věky. Jinak o nějaké utahanosti a rozvláčnosti děje, jak jsem se zde dočetl, není ani památky. Naopak – kniha odsýpá a na každé stránce se něco děje! Pět zasloužených hvězd!
Kniha, která vytvořila romantickou (a značně zkreslenou) představu o pirátech. Nicméně je to dobrodružná, čtivá a zábavná klasika.