Ostrov stínů
Giuseppe Dessì
https://www.databazeknih.cz/img/books/75_/75762/bmid_ostrov-stinu-2ZU-75762.jpg
4
10
10
Tzv. chorální román s řadou dobře vykreslených postav, jehož hlavní děj představuje ságu o osudu jednoho muže a jednoho městečka od druhé poloviny 19. století do doby po první světové válce. Kniha je prostoupena myšlenkou boje za lepší budoucnost Sardinie, důvěrou v sílu a schopnosti sardinského lidu, přičemž životní příběh hrdiny je neoddělitelně spjat s osudem celé Sardinie.... celý text
Přidat komentář
Sardinie. To nejsou jenom krásné pláže, eukalypty, opuncie, korkové duby, nuragy, hory a kozy poskakující na pastvinách, to není jenom vábivá turistická destinace, ale i země s pohnutou minulostí, s trápením a se životními příběhy svých obyvatel, které tato skalnatá země vychovala. A že těch příběhů nabízí… od zajímavých postřehů generačního sdílení, přes chamtivost, která ničila jejich životní podmínky až po expresívní časosběrný snímek hlavního hrdiny Angela Urasi.
Byla by škoda, kdyby tato knížka zapadla.
Ke knize jsem se dostala opět díky veřejné knihovničce. Je zajímavé, kolik existuje knih a autorů, kteří nejsou tolik známí a leckdy neprávem. Kniha je v podstatě neorealistní. Jde o sociální témata Sardiňanů, kteří jsou zasaženi i tím, že byly často v područí jiných mocností a byli pro ně kolonií. Příběh hl. hrdiny Angela Urase se odvíjí od půlky 19. st. po 1. sv. válku, sledujeme ho od chlapeckých let až po sklonek života. Kniha na mě působila tak, že chtěl autor čtenáři zprostředkovat nejen běžný život ostrovanů, ale především ukázat sociální problematiku (kapitalismus, vykořisťování, sociální rozdíly, maloměšťáctví, stávku, vraždu...). Také to, že člověk může být slušný, chtít pomáhat lidem z pozice starosty města, ale to nestačí. Určitě doporučuji přečíst si doslov a informace o autorovi, jeho dalších knihách a o neorealismu. Hodně jsem si z toho poskládala. Dala bych 3,5 *.
Ostrov stínů
„Sardinie - zelený ostrov dubů a pastvisek, bystřin a kamenných baráčků, ostrov záhadný, uzavřený, hledící s hořkostí na Itálii, která jej spravuje stejně macešsky jako všichni dobyvatelé před ní od Féničanů po Španěly.“ Dessí vypráví životní ságu jednoho muže - Angela Urase a jednoho koutu sardinského ostrova - městečka Norbia. Volně skládá dohromady obrazy a fragmenty, aniž by si činil nárok na autenticitu a všeobsažnost jednotlivých motivů. Nepitvá ani nezachází do přílišných detailů, spíše se nechává nést vlnou volných asociací. Jeho postavy a děje jsou přesto vykresleny ostře a nepřehlédnutelně. Jakmile vyšle šíp, zasahuje střed terče. Křísí minulost a vzývá stíny, přesto nemáte pocit jakékoli archaičnosti. Jeho Ostrov stínů není historickou freskou, přesto podává svědectví o tom, jaká Sardinie byla a čím na přelomu století před světovou válkou žila. Řeklo by se - staromódní román, přesto nesmírně živý a uhrančivý. Pravdou je, že ke konci se osudová Angelova linie už malinko rozplývá v epizodní politické angažovanosti, která nudí… ale kdo je bez chyby, hoď kamenem! Dessího Ostrov stínů si rozhodně zaslouží čtenářskou pozornost.