Ostrov tajemství
Patricia Wilson
Sedmatřicetiletá Angie, která vyrůstala v Londýně, vždycky chtěla poznat tajemstvím opředenou minulost své matky. Krátce před vlastní svatbou se proto vydává do odlehlé krétské vesnice, kde navštíví svou umírající babičku. Stará žena se chce zbavit břemene v podobě pohnuté historie a tak začíná vyprávět. Před Angie ožívá srdcervoucí obraz nacisty okupované Kréty i příběh nekonečné lásky. Dokážou ženy tří generací společnými silami zacelit rány, které na dlouhé roky potrhaly jejich rodinné vztahy?... celý text
Literatura světová Pro ženy Historické romány
Vydáno: 2024 , CPressOriginální název:
Island of Secrets
více info...
Přidat komentář
Štítky knihy
ostrovy Řecko Kréta osudy žen rodinná tajemství prolínání minulosti a současnosti romány pro ženy
Autorovy další knížky
2024 | Ostrov tajemství |
1998 | Dotek osudu |
1995 | Křehká růže |
1996 | Poklady Inků |
1999 | Temný soumrak |
To byla taková krása!!!
Je to rodinné, je to milé, je to na Krétě a je to pořádně napínavé.
Angie přijíždí na Krétu, aby se dozvěděla, proč její matka je tak šileně proti, aby pozvala tuto část rodiny na svatbu.
Tajemství? Jasně. Celá tahle kniha je protkána tajemstvími a příběhem, který nám Maria vypráví od roku 1943, kdy na Krétu přišli nacisti.
Politické? Ano, trošku taky. Milostné? Samozřejmě. Dramatické? Až běda.
Příbšh mou zvědavost šponoval jak gumu na tangáčích do té míry, že jsem knihu přečetla téměř v kuse. Jako fakt. Napřed před večeří 108 stran. Při uspávání četl manžel pohádku dětem a já využila světla a četla dál. A pak jsem se vyplížila do obýváku a těch 150 stran jsem prostě musela dočíst!!! Přece nemůžu nechat Poppy, Marii ani Angie zaseklé v ději a jít spát.
A tak jsem před půlnocí zavírala knihu, která vám zničí den a zároveň vás přinutí se na konci usmát.
Zvratů tam není málo, jen ten konec mi přišel jako z Harlequine edice no a světe div se - autorka opravdu pár napsala. Krásná náhoda. Ale jinak bych příběhu nic nevytkla. Nebudete přeskakovat, nebudete pít, spát, budete jen otáčet stránky a držet vlastně Marii palce a určitě se nenechte zpočátku odradit prvními smutnými událostmi. Popsala to tak živě, že se mi dělalo opravdu zle, ale být to tam muselo.
Je to mnohovrstevný rodinný portrét z prostředí, kde teče olivový olej proudem, kde jsou všichni hluční a srdeční.