Ostrov v bodě Nemo
Jean-Marie Blas de Roblès
Závratné dobrodružství objevující minulost, budoucnost a hranice populární literatury, technologie a lidské představivosti Skotské aristokratce lady MacRaeové je ukraden vzácný diamant zvaný Ananké. V tutéž dobu jsou poblíž jejího zámku nalezeny tři pravé nohy obuté v kotníkových teniskách stejnojmenné značky. Po stopách zločinu se na palubě Transsibiřského expresu pouští bodrý vyšetřovatel John Shylock Holmes, jeho podivuhodný majordomus Grimod a také jeho přítel, geniální výstřední dandy a kuřák opia Martial Canterel. Tento napínavý spletitý příběh zasáhne rovněž do osudu francouzské továrny na doutníky, udržující tradici předčítání dělníkům, kterou koupil čínský podnikatel pan Wang, aby ji přebudoval na továrnu vyrábějící čtečky elektronických knih. S břitkou ironií v sobe toto románové tsunami mísí odkazy na všechny klasiky dobrodružné četby a zároveň je vášnivou oslavou síly literatury, radikální kritikou všech možných ideologií a anonymní, chapadlovitě se rozrůstající moci, která zasahuje až do našeho nejintimnějšího soukromí.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2015 , HostOriginální název:
L’île du Point Némo, 2014
více info...
Přidat komentář
Je to skvělá jízda. Od začátku je zřejmé, že autor má smysl pro humor. Pokud na to přistoupíte, nechte se unést jeho bezbřehou fantazií. Snad jen závěr byl pro mě trochu slabší.
Tohle tedy bylo zklamání. Dobrodružná část poněkud šílená, takže mi bylo vcelku fuk, jak to dopadne. Za polovinou jsem to vzdal, takže nějaké případné geniální spojení obou linií mi ušlo. Jsem zvědav, jaké budou dojmy, až si znovu přečtu "Tygry".
Trochu nevyzpytatelná, na každý pád překvapivá, a ve výsledku nakonec určitě přečteníhodná. Začátek i konec mají poněkud větší dějové napětí, v mezikapitolách se dá občas trochu tápat, ale svými popisy, odkazy či humorem rozhodně nenudí.
Kniha plná fantazie, nadsázky, humoru, lechtivé erotiky přecházející místy až v perverzní, přesto neurážející. Několik dějových linií, které se místy protnou nebo aspoň přiblíží udržují čtenáře v pohotovosti. Pro někoho důvod k odsouzení, mně se to líbilo, taktéž styl, jakým je kniha napsána. Je to úlet, kde se skutečnost prolíná se snem, moderno s minulostí a nadsázka s vážnými tématy. Určitě si nějaké další dílo pana Roblése přečtu.
No tak nějak vlastně ani nevím, jak mám komentář k této knize uchopit. Celkově se mi moc nelíbila, přečetla jsem ji, ale bez velkého čtenářského nadšení. Na mě to bylo asi příliš mnoho různých a zvláštních dějových linií. Na konci knihy mě ovšem velmi potěšilo společenství, které vylepšuje světovou společnost. No a v závěru, knihu bych osobně nedoporučila, i když vím, že rozhodně svoje nadšené čtenáře mít bude.
to byla ale blbost! své čtenáře si to jistě najde, není to špatně napsáno, ale na mě je to až příliš velká fantasmagorie, která mi místy zas tak moc vtipná ani nepřijde;
Férie… Divoká steampunková férie. To je můj dojem z této knihy. Při čtení jsem myslel na dva lidi. Spisovatele Jana Křesadla. Jeho knihy mají podobnou snahu kloubit libertinství s literárním absolutnem. Punk a Mozart v jedné skladbě. To celé zasazeno do viktoriánské doby příštího tisíciletí. Intelektuální slast v tom nejpejorativnějším provedení. Tím druhým byl taktéž spisovatel (a můj přítel) Roman Kozák. Milovník starých časů. Steampunker bez vlastního přičinění. Miloval by mobilní telefon, kdyby měl kličku namísto baterie, psací stroj namísto dotykové klávesnice a troubu místo reproduktoru. His Master’s Voice Apple. Milovník jednoduché parní technologie a jasně srozumitelných řemenových převodů. Ale nechal by se bez mrknutí oka teleportovat na vesmírnou loď Enterprise, kdyby ono zařízení mělo podobu červené londýnské telefonní budky. Pro ten fór…
Roblésova kniha je úžasná smršť chytrého humoru, opovržlivého despektu k moderní technologii, pláče za starými časy, fascinace z nekonečných možností lidského snažení, jiskřivé erotiky, deSadovské dekadence, oslavy literatury, umění slova, víry v život, nedůvěry v člověka a v jeho budoucnost. Kniha pro fajnšmekry. Pro ty, co si rádi čtou, milovníky kaváren, revolucí a obyčejného lidství.
Uf. Měl jsem pocit, že autor na něčem jede. Létající žirafy, nosorožci- výbuchem zřejmě odkudsi vystřelení... Příliš náhod, efektního střídání akčních scén. Četlo se dobře, jen se člověk musel oprostit od toho, že se jedná o nereálný děj. Samozřejmě se v knize dá objevit i ledacos chytrého- poukazujícího na nešvary dnešní doby atd.
Na začátku jsem se bála, že kniha bude psána suchopárným jazykem staroanglických autorů. Pak se ale objevily lechtivé scény, které do starých knih rozhodně nepatří. Bohužel pocit svěžesti pominul, když jsem si uvědomila, že jsou scény místy stále chlípnější. Ano, kniha je směsicí příběhu o Nemovi, Cthulhu od Lovecrafta a Doylova Holmese. Rozvíjí se zde několik příběhů, které se sice na konci lehce protnou, ale mám podezření, že jsou zde hlavně kvůli tomu, aby autor mohl být perverzní a že se do nich sám zamotal. Pro mě tam nemají odůvodnění. Kniha tak působí nekonzistentně a nevyváženě. Na jedné straně jsou zde iPody, na druhé šaty s honzíkem a vzducholodě. Od postav si taky autor udržuje vzdálený odstup, takže jsem sledovala, co která dělá bez větších sympatií k jakékoliv. Navíc postav je spousta a já se v nich často ztrácela. Kniha je ale originální, zábavná a jazyk je hravý. Má ale štěstí, že jsem na žádnou další nenarazila.
Najskôr som si nemyslela, že tých 5 hviezdičiek dám. Ale ten pocit, ktorý po dočítaní knihy zostal, sa neobjavuje príliš často. Je to skutočne skvelá kniha, aj keď začiatok s pánom Wangom ma trochu uviedol do rozpakov, čo že to teda bude za dielo. De Robles si ma úplne získal a keď som si len tak listovala knihou, aby som si ju pred napísaním recenzie osviežila, znovu ma celý príbeh totálne pohltil. Takže rozhodne odporúčam. :)
Štítky knihy
francouzská literaturaAutorovy další knížky
2010 | Tam, kde jsou tygři domovem |
2015 | Ostrov v bodě Nemo |
2011 | Půlnoční hora |
Pocta knihám, pocta čtení a pocta čtenářům...
Zdánlivě chaotický děj je vlastně dost důmyslně vystavěný a čerpá z mnoha klasických děl (namátkou Doyle a Sherlok Holmes, Agatha Christie a Vražda v Orient Expresu, Verne a kapitán Nemo). Předčítání dělnicím v továrně na elektronické čtečky je výborný nápad: revoluce skrz čtení, vzdělání a poslech :-).
Knížka není pro každého, ale já zase jednou přečetla něco na jeden zátah a moc mě to bavilo.