Ostrov v nebezpečí
Gerald Durrell
Když hlavní hrdina, mladý Paul Foxglove přijíždí na ostrůvek Zenkali, ležící na nejzazším okraji moře, na pomyslné čáře, kde se setkávají a splývají vody Indického a Tichého oceánu, netuší ani, co bude jeho pravým posláním uprostřed tohoto malého tropického ráje. Zprvu je svým novým působištěm okouzlen, v pestrobarevné záplavě tropické vegetace před ním defilují pitoreskní postavičky domorodců i evropských kolonizátorů, žijící zdánlivě v idelické jednotě. Záhy však pozná, že celý ostrov stojí na pokraji vlastní záhuby. Britská vláda se rozhodla vybudovat na něm vojenské letiště a přehradu, která má zatopit rozlehlá údolí, a tím vlastně zničit jeho přirozený ekologismus. Paula čeká nelehký úkol, zachránit ohrožený ostrov.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2000 , BB artOriginální název:
The Mockery Bird, 1981
více info...
Přidat komentář
Když jsem byl na střední škole, přečetl jsem od G. Durrella skoro všechno (u maturity v roce 1993 mi to ale nebylo přičteno k dobru) . K této knize jsem však neměl důvěru, protože jde o fiktivní příběh, nikoliv o jeho osobní zážitky. Udělal jsem chybu. No co, alespoň mi zbyla tato kniha na teď. Líbila se mi a pobavil jsem se jako u každého předchozího Durrella. Za mě kniha nakonec nezklamala. Stojí za přečtení. Příjemný relax nabitý vtipem s tématem k zamyšlení.
Mně se to moc nelíbilo. Nesedělo mi v knize spoustu věcí. Na první pohled se podle obrázků může zdát, že jde o příběh pro děti, což vám ale hned na prvních stránkách nabourají zmínky o politice a sexu. Dále by se mohlo zdát, že půjde o odpočinkovou knihu, z toho vás ale zase poněkud vyvedou brutální šarvátky, při nichž sice nejsou žádní zabití, ale rozbité hlavy kriketovými holemi a rozpárané tváře nožem ano. Dále se tu hezky mluví o přírodě, ale domorodci jsou převážně banda tupců s kdovíproč neskutečně bizarními jmény. A v neposlední řadě mi připadá podivné, proč stojí celý příběh na kompletně smyšlených reáliích. Jestliže šlo autorovi o to, aby zapůsobil svým ekologickým poselstvím, bylo by přece daleko účinnější použít co nejvíce skutečný základ. Mělo to pěkná místa, ale celkový dojem to ve mně zanechalo dost rozpačitý.
Nádherně napsaná, ekologicky zaměřená kniha od pana Durrella. Četla se prakticky sama, vůbec nechápu, proč jsem s jejím přečtením tak otálel. Bylo v ní napsáno úplně vše, jak to tady na Zemi, bohužel kvůli "pár" lidem, funguje a jak by to tady mohlo být úžasné. No a ta láska... :)
Výborná kniha plná barevných vtipných postav, která krásně a nenásilně vysvětluje jak je v přírodě všechno propojené a každý maličký tvoreček má nezastupitelnou funkci a celý ten ekosystém funguje perfektně dohromady. Příjemné čtení s moudrým poučením . Doporučuji.
Knížka pro mne byla velkým překvapením. V předchozích knihách líčí pan Durell své osobní zážitky. Tady jde o vymyšlený příběh, z vymyšleného ostrova. Autor však popisuje obecně platné pravdy a zákonitosti přírody. Stylem mi knížka občas připomínala knihy mého oblíbeného humoristy P. G. Wodehouse. I když je knížka velmi humorná, je i v dnešní době varováním, před drancováním přírody. Určitě se k ní budu rád vracet. Milovníkům přírody a dobrého humoru vřele doporučuji.
Nanejvýš uspokojivé.
Chcela som pôvodne z knižnice Zahradu bohů, ale stále je požičaná... Vybrala som si teda Ostrov v nebezpečí, len tak, naslepo. A treba povedať, že som si príjemne počítala. Vnímavého Petra "Foxtrota", Audrey - ženu do koča aj do voza, rázneho Hannibala, majestátneho Králika, gréckeho kapitána Pappasa, ako aj všetkého schopnú reverendku "Revču" si nemožno neobľúbiť. Pri jednoznačne vykreslených záporákoch zase človek úplne automaticky povzbudzuje božie mlyny... :)) K tomu svojrázny štýl, stále aktuálne (nielen) politické zákulisie, kúzelný autorov zmysel pre humor, z ktorého musím pridať na ukážku, a, samozrejme, posolstvo o dôležitosti nášho úctivého správania sa k prírode, kde všetko so všetkým súvisí - a pár veľmi príjemných večerov je na svete! :)
A tu je sľúbená ukážka:
"Melánie Treetová, hubená stará panna, která malovala zádumčivé akvarely ze zenkalského života, byla odvlečena jakýmsi značně krátkozrakým a podroušeným Zenkalcem do kouta a vášnivě políbena, kterýžto zážitek se potom navždycky odrážel ve stále častějších falických symbolech jejich maleb."
A nesmiem zabudnúť poďakovať p. Zore Wolfovej za dokonalý preklad - ďakujem!
Vlastně taková mezipoloha mezi pohádkou, dobrodružnou knihou a přírodovědou.
Sympatické, i když až zkarikované postavy, řekl bych že pro autora docela typické.
A takové upozornění, jak všechno může souviset se vším.
Tuším, že o zápletce nám povídala už učitelka na ZŠ před nějakými 30 lety...
Jedna z knížek. která není inspirována přímo životem autora, ale samozřejmě, že zvířata tu jsou. Malinko ekologická agitka, ale psaná s laskavým humorem a fantazií. Ale i přes humor je tam poselství, že vše může v přírodě souviset se vším.
Pro mne překvapení. Styl psaní se liší od většiny Durrellových knih, ale kniha je pěkná a příběh i přes svou naivnost v sobě nese poselství.
Roztomilý až naivní, předvídatelný příběh, který očekávání danému zdejším hodnocením ani zdaleka nedostál. Šablonovité černobílé postavy a schematický děj mě fakt užíraly, rozehraný románek (s finálem v epilogu) ve mě vyvolával pocity trapnosti. Na druhou stranu se této environmentální agitce nedá na poli ekologické výchovy upřít úspěch, což mě upřímně těší.
Na závěr malý kvíz. Kdo je autorem následujícího výroku? "Ve většině zemí světa je moc příliš rozptýlená, než aby byla účinná. Demokracie má své výhody, ale občas lze dosáhnout víc s trochou laskavé diktatury." a) nějaký politik, řekněme Vladimír Putin; b) nějaký mafián, řekněme Al Capone; c) nějaký ekolog, řekněme Gerald Durell (král Tamalavala, str. 229, vydání z r. 1988)
Jedna z mých oblíbených knih od Durrella, která mi vždycky spraví náladu. :) Taky je v mé knihovničce už pěkně ohmataná...
Jednoznačně ekologicky zaměřené, charaktery většiny postav praštěně přehnané :-), mile předvídatelné - příjemné a úsměvné odpočinkové čtení ...
Durrelovy knihy mám obecně hodně ráda, ale některé raději než jiné. Tato k nim patří. Na rozdíl od většiny alespoň částečně životopisných, je tohle plnokrevný dobrodružný příběh, i když autor své přírodovědné zaměření nezapře ani tady. A nezapře ani svůj smysl pro humor. Ostrov, na který přijíždí mladý Angličan, je plný bizarních figurek, které ho dostávají do ještě bizarnějších problémů. A protože je autorem přírodovědec, tak všechno souvisí se vším a ukazuje se, že stačí jen nepatrně zasáhnout do ekologické rovnováhy a zhroutí se všechno. Naštěstí se tomu podaří včas zabránit.
Kniha mě překvapila, protože po přečtení několika cestovatelsko - přírodovědno - homorně laděných durrelovských knih jsem narazila na naprosto beletristický příběh. Nu a nebyl vůbec špatný! Pokud máte chuť na odpočinkové, vtipné a zároveň chytré čtení s poselstvím, tak mohu knihu jen a jen doporučit. Myslím, že starší děti (8. třída), by ji už zvládli, i když se v ději nejednou objeví několik milých prostitutek :-), takže člověk musí zhodnotit, zda ano či ne. Já jsem ji dala ke čtení své dceři (13 let) a uvidím.
K vylíčení kouzelného ostrova Zenkali a jeho pozoruhodných obyvatel z říše rostlinné, živočišné i lidské ještě neodmyslitelně patří ta pověstná tečka nad i - "lèse majesté".
Štítky knihy
Autorovy další knížky
1983 | Mluvící balík |
1986 | O mé rodině a jiné zvířeně |
2008 | Ptáci, zvířata a moji příbuzní |
1996 | Zahrada bohů |
1988 | Ostrov v nebezpečí |
Za mě nejslabší knížka, co kdy napsal.