Osud je černý jezdec
Mary Ann (Marian) Evans
https://www.databazeknih.cz/img/books/15_/151869/osud-je-cerny-jezdec-151869.jpg
3
24
24
George Eliotová patří spolu s Jane Austenovou a sestrami Brontëovými k nejčtenějším a nejuznávanějším anglickým autorkám své doby. Přesvědčí Vás o tom nejen v obsáhlých románech, ale i v povídkách, z nichž dvě si nyní můžete přečíst v dynamickém, vášnivém překladu Kristýny Julinové. Povídku Opona budoucnosti vypráví muž na sklonku svých dní, který byl obdařen neblahým darem číst myšlenky jiných a předvídat věci příští, a může nás těšit, že se její část odehrává v magické Praze. Láska se v ní mísí s nenávistí, naděje se zklamáním, okamžiky úlevy s marnou snahou vypravěče setřást svou nezáviděníhodnou schopnost… A nade vším ční jeho milovaná manželka jako krásná, ale také velmi záhadná a temná postava. V povídce Bratr Jakoubek se setkáváme s vychytralým Davidem Levým a jeho duševně zaostalým, avšak svým způsobem bystrým bratrem Jakoubkem, který Davida přistihne u špatného skutku a jako nelítostná Nemesis se zjeví ve chvíli, kdy se David vrací ze Západní Indie a pod smyšlenou identitou stoupá na společenském žebříčku. George Eliotová zaujme austenovsky prokreslenými charaktery postav, mistrovským líčením prostředí, nečekanými dějovými zvraty a v neposlední řadě smyslem pro humor. Její povídky neztratily ani po půl druhém století svůj půvab a potvrzují její oprávněnou přítomnost mezi největšími spisovatelkami 19. století.... celý text
Přidat komentář
Když jsem četl Oponu budoucnosti, zažíval jsem skoro podobné pocity jako její vypravěč. Zdálo se mi, že poznávám scény, že jsem si prošel stejným napětím i příběhem, že mě jímala stejná hrůza. Až pak mi došlo, že jsem Oponu četl už v krásně provedeném výběru "Tichým krokem kráčí strach". Na síle povídky to však neubralo. Tenhle příběh je temný, mrazivý, napínavý a opakovaně podmanivý. Bratr Jakoubek byl zcela odlišný. Měl v sobě dávku humoru, špetku Jakubova šišlání, kopu Davidova ega i jeho smůly, a nechybí ani kousek toho morálního poslání.
Mary Ann, tedy George, psala příjemným způsobem. Vyváženým, jednoduchým a snadno srozumitelným. Svým způsobem je to ale také důvod, proč trochu bledne po boku jiných velikánů své doby. Přesto však stojí za to její práce číst.
Dobrá knížka. První povídka se mi líbila o trošku víc, protože byla trošičku strašidelná. Ta druhá byla trošku nefér vůči hrdinovi (v dnešní době bychom nad tím mávli rukou). Ale musím to brát z pohledu doby vzniku knížky.
Dvě povídky, hezky napsané, jedna s kapkou hororových prvků, druhá celkem vtipná.
Štítky knihy
britská literaturaČást díla
Autorovy další knížky
| 2006 |  Middlemarch |
| 1989 |  Silas Marner |
| 1892 | Červený mlýn |
| 2010 | Osud je černý jezdec |
| 1914 |  Romola |
Velmi zajímavá kniha, pro mě trochu zvláštní styl psaní, některé věty jsem musela číst znova, protože byly tak rozvité, že jsem se ztrácela. Nicméně obsahově mi obě povídky přišly děsivé a smutné - v obou je hlavní hrdina vystaven bezmoci, chtěla jsem napsat, že v té druhé si za to může sám, ale vlastně v obou je prvek volby, která spustí následky, se kterými už nemůže nic udělat, jen se k nim nějak postavit...