Osudné spojenectví - Praha a Moskva 1920-1948
Jaroslav Šedivý
https://www.databazeknih.cz/img/books/25_/253638/bmid_osudne-spojenectvi-praha-a-moskva-1-253638.jpg
4
10
10
V současné době opět vzrůstá zájem o velkou ruskou říši na východě, o její zahraniční politiku nejen v Evropě, o její mezinárodní pozici, kterou si buduje v konfrontaci s ideály, jež vyznává demokratická Evropa. Ona politika je inspirována a řízena silnou a těžko odhadnutelnou osobností, jakou už v moderních dějinách Rusko mělo, pracující s podobnými cíly, jaké už kdysi sledoval Stalin, a se stejnou rozhodností. My jsme v našich nedávných dějinách jistou zkušenost s autoritativním řízením zahraničněpolitických zájmů této východní velmoci udělali. Byly chvíle, kdy jsme v sovětském Rusku viděli dobrého spojence v naší těžké situaci, a dost dobře jsme neodhadli, do jaké geopolitické pasti spějeme. O tomto téměř třicetiletém vývoji naší zahraniční politiky od konce první světové války, v němž „moskevské“ epizody byly postupně stále zřetelněji profilovány, je následující vyprávění.... celý text
Přidat komentář
Štítky knihy
Československo Sovětský svaz zahraniční politika 1. pol. 20. století
Autorovy další knížky
| 1999 |  Tajemství a hříchy rytířů templářského řádu |
| 1998 | Metternich kontra Napoleon |
| 2018 | Osmašedesátý očima tří generací |
| 2015 | Osudné spojenectví - Praha a Moskva 1920-1948 |
| 2015 |  Děkabristé. Anatomie nezdařeného převratu |
Měl jsem obavu, že knížka bude jen dalším z řady hanopisů na prezidenta Beneše, kterými je český knižní trh doslova zahlcen... Naštěstí tomu tak není. Pan Šedivý nezapře své zkušenosti z vysoké diplomacie a zdravý nadhled. Jako čtenář jsem bezděky často uvažoval o tom, jak ošidná je hranice mezi rozhodnutím, které člověk udělat chce, a rozhodnutím, ke kterému je okolnostmi v podstatě dotlačen. Co měl Beneš v dané mezinárodní konstelaci udělat jinak, co mohl a co nemohl prosadit, co bylo vůbec reálné? Po bitvě je totiž každý generálem... a rozhodnutí činěná s nejlepším úmyslem se za čas mohou projevit jako tragické omyly. Prezident Beneš až příliš důvěřoval odvěké právní zásadě, že "smlouvy se mají dodržovat"; ale co lze očekávat, když druhou stranu mezinárodní smlouvy zastupují lidé jako Daladier nebo Stalin. Knížku vřele doporučuji.