Osudy dobrého vojáka Švejka I-IV
Jaroslav Hašek
https://www.databazeknih.cz/img/books/52_/524903/bmid_osudy-dobreho-vojaka-svejka-i-iv-6533ceb12e1c8.png
4
1447
1447
Popis knihy zde zatím bohužel není...
Přidat komentář
Stejný problém jako mnoho ostatních. Co napsat k tomuto geniálnímu dílu s "geniálním" hrdinou. Možná jen...čím více budete vědět o "Starém mocnářství" a politické situaci před a během 1. sv války, tím více si dílo užijete. Postavy v knize psal sám život a povahy lidí se zas tak mnoho v toku času nemění. Také úžasné namluvení knihy panem Werichem je bezkonkurenční a často se k němu vracím. Snad bude součástí povinné četby i za sto let.
Psát o Švejkovi několikařádkový komentář je jako snažit se nasytit Balouna rohlíkem.
Encyklopedie blbosti a směšnosti.
Slavné protiválečné dílo, ve kterém se hlavní postavy do bojů vůbec nedostanou a ve kterém se hrůzy války a vůbec svinstva sdělují jen tak mimochodem, mezi řečí o něčem úplně jiném.
Epos, kde se putuje (stejně jako u Homéra jsme postrkováni osudem, hněvem bohů - a špatnou orientací v jižních Čechách), ale místo dobrodružství se většinou jen žvaní, vykecává, vypráví.
Kniha, kde hlavní hrdina téměř neustále mluví (pokud mu zrovna není doporučeno, aby držel hubu), ale asi jen třikrát se dozvíme, že si něco myslí.
A mnoho dalšího.
Ke Švejkovi se neustále vracím, vracím se v dobách zlých i v dobách dobrých. Když beru knihu opakovaně do rukou, připadám si, jak kdybych se vracela domů. Do bezpečí,klidu a harmonie...někam, kde to znám a nemůže mi nikdo ublížit.
Čím to, že humor pana Haška, potažmo Švejka je nám tak blízký? Švejk, osůbka , která dobrosrdečně šlape životem, problémy nevyhledává, problémy si vždycky najdou jeho a on je se svou povahou řeší-neřeší. Hlouposti vypouští, život se mu líbí, přestože jako pucflek nemá žádné jistoty domova,zázemí,lásky. A my hltáme znovu a znovu stránky této knihy a život se nám zdá lehčí, příjemnější, bohatší.
Věta ze závěrečného dílu, z bojiště, kde člověk zabíjí člověka...: "Co blbnete, vždyť jsou tady lidi...". je mementem nejen tehdejší doby, bolí, člověk u ní přijde na to, jak nesmyslné a nepřirozené je vzájemné zabíjení...ach jo.
Výtečná dobová reportáž, ve které je hlavní hrdina "pouhým" vypravěčem, jež zachycuje různorodost ostatních postav a společnosti. Místy pobaví, místy zamrazí, ale rozhodně stojí za přečtení. Jen je tedy nutno dodat, že kniha láká na "clickbaitový" název, jelikož o válce to rozhodně není. K textu a celé knize mi vůbec neseděly ilustrace, které jsou dle mého názoru zralé buď na kompletní revizi nebo na vyhození (se vší úctou k jejich autorovi).
Brilantní román, který není jen satirou, ale svým záběrem i hlubokou společenskou sondou. Největší potíž se Švejkem jsou ty kýčovité Ladovy ilustrace, díky nimž se Švejk lépe prodával v nálevnách a putykách na Žižkově, a o peníze od svých čtenářů šlo samozřejmě Haškovi především, ale je otázkou, zdali je tento způsob vydávání nadále nutný. Dle posledních vydání to vypadá, že snad více než kdy jindy je potřeba opepřit napsané vhodnou vizuální zkratkou, jinak by asi napsané nikdo nekoupil. Tahle dvojice tak k sobě patří stejně bytelně jako Tom a Jerry, bohužel. Lada se tak bere skorem jako kánon k napsanému, což do velké míry sráží skutečnou románovou kvalitu a hloubku Osudů. Ty ilustrace z toho dělají víceméně jarmareční četbu, ale to rozhodně Švejk není, nebo není to pouze jarmareční četba. Švejk by si podle mě zasloužil stejnou grafickou úpravu a péči jako například romány Kafkovy. Nechápu ten kult Lady, vždy mi to bylo nějakým způsobem protivné a dlouho jsem kvůli tomu Švejka přehlížel. I ty kongeniální české filmové adaptace z 50. let (Steklý a Trnka) žel do velké míry akcentují spíše ladovské pojetí Švejka než to, co je za textem a tak skutečnou hloubku románu. Přál bych Švejkovi, aby se po těch více jak sto letech vymanil z této většinově přijímané ladovské jarmarečnosti a pivního humoru, kterým sice oplývá, ale jenž není tím hlavním, co dělá z této skvostné satiry jeden z největších románů první poloviny 20. století.
Také si myslím, že to není úplně školní četba. Středoškolák při vší úctě nemůže Švejka pochopit. Ač doporučená četba, stejně většina shlédne film a podle toho si udělá názor nebo se celek omezí jen na pár nejšťavnatějších anekdot. Doporučil bych všem si Osudy přečíst s víceletým odstupem. Ten román vypovídá něco úplně jiného, když ho jeden čte v 18 nebo pak v 38. Švejk bude asi vždy dráždit k různým interpretacím a výkladům, a to z něj dělá velký román. Doporučuji.
Mám rád Švejka, mám rád Haška. A Osudy... patří zcela po právu mezi skvosty světové literatury. Už jen počtem překladů a zfilmování. A to i v zemích, kde ho nemohou pochopit tak jako my.
Obsah- geniální. Slovo "geniální" podle slovníku znamená "zároveň chytrý a vtipný až k pochcání", dámy prominou. Ale původní Ladovy ilustrace jsou i na úrovni dneška stále skvělé, ne?
Nemám ráda Švejka, nemám ráda Haška, tato kniha pro mne byla zkouškou trpělivosti.
Je Švejk typickým Čechem nebo je každý Čech Švejkem? Označení Švejk, švejkovat bylo a je hodnocení negativní, a nejenom v armádě.
Ale je opravdu ostuda být Švejkem?
Švejk má rád dobré jídlo, dobré pivo a Prahu. Švejk je vytrvalec, založil v Čechách tradici dálkových pochodů, svojí budějovickou anabází. Švejk bojkotuje hlupáky humorem, což je způsob, jak šetřit vlastní nervy. Švejk je dobrý člověk, neubližuje lidem, není podrazák, když nepomůže skutkem tak dobrou radou vždycky! Švejk nehledá pravdu, není fanatik, nepěstuje velkohubé kecy a nemá rád válku! Švejk je osobnost. Jako vy nebo já!
Mám ten román rád. Připomíná mi domov, naši milou zahradu, kde je všude blízko, kde autority nemají na růžích ustláno, a nebezpečí hrozí maximálně od komárů, kterých je mezi Táborem a Budějicemi požehnaně. Kéž by to tak zůstalo!
Musím říct, že dočíst Švejka mě místy stálo úsilí, někde uprostřed je taková nezáživnější pasáž. Ale nakonec se člověk se všemi postavami sžije a je to fajn. Ke konci už jsem se i smál. Feldkurát Katz a Nadporučík Lukáš jsou největší sympoši. Plukovník Dub je svojí pitomostí zase fakt směšnej. Hašek to české švejkovství vykreslil náramně. Dnes by někdo řekl, že Švejk trolí :D
Vzhledem k tomu, že se kromě Kafky a Kundery jedná o našeho jediného dalšího autora / dílo světově známého formátu (ano, ani Čapek to není, bohužel) dávám velkopansky 5***** I když bych jinak normálně dal asi 4 :)
Kaiserova audiokniha excelentní! Ano, v sáhodlouhé epopeji je několik hluchých míst, ale celkově zasloužená klasika... a taky zrcadlo lidským malostem, ubohostem, malichernostem a hloupostem.
Četl jsem mnohokrát a zřejmě ještě mnohokrát číst budu. Švejkovy hlášky jsou plné hodně černého humoru a nebezpečně nekorektních vyjádření. Asi nemá smysl dál tady pět chválu. Kdybych měl přece jenom něco vytknout, tak je to množství německých vojenských pojmů, ve kterých jsem se opravdu moc neorientoval.
Jedna z nejslavnějších knih naší historie. Měl jsem problémy se do ní pročíst, ale nakonec jsem to zvládnul. Jaroslav Hašek zemřel během tvorby této knihy a na jejím konci je vidět, že jí dopisoval někdo jiný.
Ty čtyři hvězdičky dávám proto, že celý koncept je skutečně mistrný. Je to vlastně jedna velká nehoráznost tímto způsobem zobrazovat válku. (Támhle Remarque trpí v zákopech a ztrácí generaci a jiní to těžce prožívají a tady jakýsi Švejk prochází válkou s úsměvem idiota na tváři a "Poslušně hlásí".) A proto chápu, že i literární svět to přijal tak, že se z románu stal fenomén české literatury pro 1. polovinu 20. století, a nejznámějším a nejpřekládanějším románem. To chápu. Je to od Haška skvělý tah, postavit prosťáčka doprostřed bojiště a nechat v jeho chování reflektovat celou absurditu válku. Je to nejen příběh o hranicích rozumu, ale taky vůbec přístupu ke světu, o hodnotách, které lze vyznávat, o možnostech chování v řádu společnosti. A rozumím také tomu, že to byl originální počin té doby, nikdo před ním takto válku nezobrazil, resp. vrhl takové jakoby české rysy do světového dění a vyšlo z toho tohle.
A pokud jde o mě, já Švejka moc nemusím. Zaprvé myslím, že je přeceňován a určitě bych ho za nejdůležitější knihu 1. poloviny 20. století neoznačil. Pak nesdílím Švejkův pohled na svět, a to vůbec, a tím pádem s ním nemám vyjasněné, zda-li je skutečně idiot nebo jen "vychcánek". A zejména proto naprosto nesouhlasím s tím, když někdo ztotožňuje českou národní povahu právě se Švejkem: "národ Švejků". To mě v podstatě uráží. To jsme idioti nebo "vychcánci"? Ve všech národech jsou ti i ti, Švejk je originální literární typus, který funguje a který díky tak velkému kontrastu chápe i svět. Ale česká národní povaha (je-li vůbec nějaká) v sobě jistě má mnoho plebejského "švejkování", (to je vidět většinou u voleb), ale jako národ máme další roviny a nuance, které tento jeden rys daleko převáží: v tváří v tvář Havlíčkovi, Masarykovi, Čapkovi, Peroutkovi, Tigridovi, letcům RAF, hrdinům všech tří odbojů, Horákové, Formanovi, Havlovi a mnoha a mnoha dalším je taková stereotypizace skutečně až urážkou. Ano, Švejk je ztělesněným nadhledem. Tak by bylo fajn, aby byl s takovým nadhledem i brán literární vědou a zejména všemi, co stereotypizují a zjednodušují si práci. Howg.
Švejka jsem četl 3x. Nejprve jako děcko (to jsem se smál kdejaké blbosti), potom po vojně, kdy jsem tomu rozuměl víc (jsem si myslel). A nakonec, když jsem už měl trochu rozum. Teď, když už rozum ztrácím, :-) jsem si román poslechl od O.Kaisera. Skvělé!!! Snažil se trochu napodobit hlasy herců ze známého toho filmu, ale udělal to decentně a nenásilně. Opravdu výborný počin. Teď jsem některé věci objevoval znovu. A nejvíc, a to už od druhého čtení mě baví historky, kterými Švejk prokládá svá vyprávění... Ať si bylo jaksi bylo, vždycky jaksi bylo, ještě nikdy nebylo, aby jaksi nebylo.
Nejsem úplně zastánce Haškovy literatury a audioknih, ale aspoň část této knihy jsme měli jako povinnou četbu ve škole a v dospělosti jsem tuhle knihu zvládla jen ve formě audio. Nikdy mě to úplně nezaujalo, ale musím ocenit skvělé vykreslení povahy postav, některé opravdu nezapomenutelné hlášky a mistrovský výkon pana Wericha.
Švejk je zajímavá postava, jeho osudy během první světové války jsou humorné a Hašek byl skvělý spisovatel a satirik.
Češi měli bojovat v konfliktu, kterému nerozumí za impérium, k němuž necítí žádnou loajalitu. Do toho je zasazen náš protagonista, u něhož si nemůžeme být jisti, jestli je to skutečný imbecil a nebo to jen předstírá, čímž se hravě dostává z krkolomných situací i odhaluje stupiditu války a armádní disciplíny. Je velkou smůlou, že toto vzácné dílo nebylo dokončeno. Hašek chtěl napsat 6 dílů. Stihl dokončit tři a začít čtvrtý. Na žádost vydavatele měl dílo dokončit Karel Vaněk, kterému podle všeho chyběla Haškova genialita. Vaněk se prý snažil dopsat díl 4 ještě v Haškově duchu, ale jelikož jsem to nečetl, nevím jak se mu to daří. Pátý a šestý díl, kde Švejk upadl do ruského zajetí se Vaněk od Haškova stylu odprostil, jsou prý více naturalistické a Švejkova osobnost je poněkud pozměněna. Čtenář napsal: "Je to Švejk, ale není to Švejk."
Já Haškově dílu nechci dát plný počet, protože prostě není dokončeno.
Dříve jsem si myslel, že je Švejk přeceněná kultovní záležitost naší zasmrádlé kotliny (jako třeba Pelíšky), kterou zahraničí hravě trumfne. Fakt, že je dílo přeloženo do 58 jazyků napovídá, že tomu tak nebude. Jasně, Hlava 22 má obdobné poznávají prvky, ostatně Heller sám pronesl, že kdyby nečetl Dobrého Vojáka Švejka, tak by své stěžejní dílo nikdy nenapsal, ale přesto tu jsou diference a za přečtení stojí obě knihy.
Ani filmová adaptace s Hrušínským v hlavní roli mě nebavila. Uznávám sice, že Hrušinský byl vhodnej casting, ale scénáři a režiji něco chybí. Celá ta hloubka a "barevnost" předlohy ve filmu zkrátka chybí. Všechno je osekáno tak, že na mě ten Haškův humor zkrátka vůbec nefunguje, ale kniha si mě získala už jen tím svým začátkem. Ten je snad i vrcholem knihy, takže pokud někdo váhá nebo smýšlí stejně, jako kdysi já, možná by tomu měl dát šanci.
Doporučuji i audioknihu namluvenou Werichem. Miluji totiž, když čitatel zní tak, jako by byl součástí knihy.
O Švejkovi jsme se učili, o Švejkovi jsme slyšeli, Švejka citujeme, když voláme "Na Bělehrad!" nebo "...žral, kdybys mi dal." Ale ruku na srdce, kdo ho kdy doopravdy četl? Já určitě ne :D Až nyní, kdy jsem si tuto klasiku poslechla ve formě audioknihy, vyprávěné mistrem Werichem. Konečně dostal Švejk i jiný tvar, než mu vtisknul nezapomenutelný Rudolf Hrušínský. Jestli ještě váháte nad čtením klasiky, sáhněte po audioknihách. Ulehčí vám život a rozšíří obzory! :)
Opravdu nádherné dílo. Ale ten první díl je prostě nejlepší. Ty další už mi malinko připomínají i pohádky tisíce a jedné noci. Spousta přirovnání k jiným příběhům jiných lidí. A mezi tím vším Švejk, kterého nerozházela ani možnost jeho popravy. Stále vyrovnaný, klidný a neustále výřečný.
Doporučuji