Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války 3, 4
Jaroslav Hašek
https://www.databazeknih.cz/img/books/13_/134701/osudy-dobreho-vojaka-svejka-za-svetove-valka-3-4-134701.jpg
4
219
219
Slavný výprask - 91. pěší pluk je opět naložen do vlaku, který jej veze jako „novou skupinu lidí hnaných na jatky“ do Haliče na ruskou frontu. Hašek tuto pouť přes celé Uhry popisuje tak, že se román stává skutečnou obžalobou války a stupidních důstojníků, kterým nejde o nic jiného než o vlastní prospěch bez ohledu na osudy vojáků, kterým mají velet. Jejich schopnosti Hašek popisuje takto: „Byl to pán velkých vojenských schopností, které se mu vrazily do nohou ve formě podágry“. Názory prostých vojáků na válku charakterizuje Hašek slovy: „Po celou dobu železniční přepravy bataliónu, který měl sklízet válečnou slávu, až projde pěšky od Laborce východní Haličí na front, vedly se ve vagónu, kde byl jednoroční dobrovolník a Švejk, opět podivné řeči, víceméně velezrádného obsahu“. Na konci dílu je Švejk vyslán jako kvartýrmachr zajistit pro svou kumpanii nocleh ve Felštýně. Když Švejk dojde k malému rybníku, setká se tam s uprchlým ruským zajatcem, který se tam koupal a po spatření Švejka se dal nahý na útěk. Švejk si oblékne jeho uniformu, protože je zvědav, jak by mu asi slušela. V této uniformě ho najde patrola polního četnictva, která tohoto ruského uprchlíka hledala. Jsou to Maďaři, kteří Švejkovi nerozumí a přes jeho protesty ho zařadí do transportu ruských zajatců určených pracovat na opravě železniční trati. Tak Švejk upadne omylem do rakouského zajetí. Pokračování slavného výprasku - Poté, co je zjištěno, že Švejk je Čech, je na něj pohlíženo jako na zběha a polní soud ho odsoudí k smrti. Duchovní útěchu před popravou mu má poskytnout polní kurát Martinec, původně skutečně nábožensky založený muž, který stykem s opilými důstojníky postupně mravně upadá, což si nepřestává v skrytu duše neustále vyčítat. Švejk jej však považuje za dalšího vězně a svými proslovy jej tak vyděsí, že Martinec z cely prchne na důstojnický večírek, kde se zpije do bezvědomí „s přesvědčením, že se hraje o jeho duši a on sám že je mučedníkem“. Nakonec se vše vysvětlí a Švejk se opět ocitne u své marškumpanie. Haškův text pak končí proslovem poručíka Duba „S okresním hejtmanem jsme vždy říkávali: Patriotismus, věrnost k povinnosti, sebepřekonání, to jsou ty pravé zbraně ve válce! Připomínám si to zejména dnes, když naše vojska v dohledné době překročí hranice“. Vše, co případně v knize následuje za touto větou, je pokračování dopsané od Karla Vaňka.... celý text
Přidat komentář
Nemohu se zbavit dojmu, že klasika už mě nepolíbí. Hodně jsem se pral s tím, že i když se kniha četla rychle, bylo to protože byla generativní. Padesátý výčet toho, jak vlak jede po kolejích a podobně mě nijak nenadchne. Situace se opakují a ty zajímavé, které se dostaly do filmu jsou tak zaneseny, že je ani nepostřehneme. Velká škoda, ale faktem zůstává, že první dva díly jsou nejdynamičtější a nejzáživnější. K tomuhle se možná dostanu jen audiem.
Poslední dva díly se dějově motají v kruhu a hodně námětů se opakuje. Ale i tak se nedá říct, že by mě to nebavilo, protože hlavní náplní knih jsou Švejkovy povedené příběhy. Přestože je čtvrtý díl nedokončen je relativně uzavřen. Kritika armády a tehdejšího zřízení se otupila do absurdního humoru, což je možná škoda. Celkově to stojí za přečtení.
Filmové zpracování nemá chybu, můžu vidět pořád do kola. Ke knize se občas ráda vracím.
První i druhý díl oplývaly svérázným humorem, jehož značnou absencí tato poslední kniha, třeba jinak dobrá, nedosahuje umu předchozích dílů.
Od třetího a čtvrtého dílu příliš akce nečekejte. Knihy popisují cestu Švejka a jeho kolegů vlakem na frontu. Co chybí na akčnosti, vyvažují postavy (zejména Švejk) výřečností a přibývá historek "ze života"-musím říct, že některé z nich jsou fakt hodně vtipné. Přesto že jde o dílo humoristické, zaskočilo mě několik naturalisticky drsných vsuvek, což ale ještě více podtrhuje absurditu a nesmyslnost celého válečného úsilí. Určitě stojí za přečtení. Škoda, že autor nestihl dílo dokončit, zajímalo by mě Švejkovo počínání přímo v zákopech.
Třetí a čtvrtý díl se mi líbily víc, než druhý. Opět jsem se dobře bavil. Škoda, že už se nedozvíme, jak Švejk přečkal válku a vrátil se domů. (Jemu se to muselo podařit!) P. S.: Neznalý německého jazyka, ocenil bych překlady pod čarou, protože takto mi často jistě unikla pointa.
Uspokojivé.
Po fest nezáživném druhém díle se závěr třetího a rozjezd čtvrtého trošku zlepšili, ale dvakrát mi románový Švejk stačil. Uvolní místo v knihovně jiným knihám. Román Haškovi ani Švejkovi prostě nesvědčí. Budu si muset spravit chuť nějakými Haškovými povídkami.
Klasika naší literatury. Každý správný Čech by měl znát tuhle tetralogii a hlavně mít ji přečtenou, protože tohle je náš český literární klenot. Dobrý voják Josef Švejk - nezapomenutelná postava vojenského idiota nebo antimilitaristického génia. A samozřejmě i další nádherné postavy jako například opilec farář Otto Katz a sukničkář nadporučík Lukáš. Nebo také hloupý tajný policista Bretschneider a blb poručík Dub. Navíc krásné obrázky Josefa Lady.
Vydávat fragment čtvrtého, nedokončeného dílu (jen 80 stran) samostatně by asi nemělo smysl, ačkoliv jsem ho také přečetl zvlášť , byť z jednolité bichle vydané v r. 1951.
Po 3. i 4. pokračování »osudů« jsem se poučil obšírnými vysvětlivkami k textu a rezervovaně rovněž ideologicky tónovanou předmluvou o Haškovi.
Nejlíp stejně všechno okecal Švejk, třebaže mu spisovatelova choroba utnula řeč vpůli věty. 30,34/2018
Pokračování slavného Švejka a jeho nešťastných příhodách během války. Všem doporučuji. Skvělá kniha.
Kniha nebyla špatná, ale chyběl mi tam ten humor jako v prvních 2 částech (byl na méně místech), proto dávám jen 4 hvězdičky
Tenhle díl se mi líbil asi nejvíc, je tady poznat, že Švejk není úplný blb a že z většiny těch hovadin, které dělá, má nakonec nějaký prospěch. Jen škoda, že tento díl není dokončen, ovšem i tak je podle mě nejlepší.
Česká klasika, ale je to hodně složité na přečtení. Musela jsem se nutit a přemáhat abych to dočetla. Nebavilo mě to ani film jsem nikdy neviděla do konce. Mám ráda jiný typ knih ale maturita si nevybírá tak jsem se překonala, ale dalo to zabrat.
Nedokončené pokračování Švejka. Spekulace o tom, jaký by byl býval celý Švejk, kdyby jej byl Hašek dopsal, nemá asi cenu rozebírat. Jisté je, že Haškův styl je nenapodobitelný, o čemž se může přesvědčit každý, kdo po přečtení této knihy sáhl po „pokračování“ z pera Karla Vaňka (Osudy dobrého vojáka Švejka v ruském zajetí a revoluci). Není Švejk jako Švejk.
V tomto Haškově nedokončeném pokračování se opět setkáme s notnou dávkou absurdního humoru a především s dalšími nezapomenutelnými postavami jako je kuchař Jurajda, Baloun, Kadet Biegler, účetní šikovatel Vaněk a mnoho dalších, z nichž je třeba vypíchnout geniálně vykreslenou postavu poručíka Duba, takto prototyp dokonalého blba oplývajícího mocí. Samozřejmě je tu i starý známý nadporučík Lukáš, ale ten je již poněkud v pozadí. Kulasami děje je především válečná Halič a zde také náhle celá Švejkova anabáze končí.
Oba Haškovy díly jsou nezapomenutelné a není divu, že si Švejk získal oblibu prakticky v celém světě. Jak praví jeden bonmot: V bibli je skoro všechno, ve Švejkovi je úplně všechno.