Hlasy mých otců
Helena Šmahelová
https://www.databazeknih.cz/img/books/39_/397912/bmid_hlasy-mych-otcu-2pc-397912.jpg
4
72
72
Osudy předků série
< 3. díl
Helena Šmahelová zpracovala historii vlastního rodu v trilogii, jejíž poslední díl držíte v rukou. Šmahelové jsou od nepaměti mlynáři. Nejprve v Možděnici, poté ve Stružinci. Jenže pokrokovému Josefu je na venkově těsno. Zakoupí mlýn na předměstí Chrudimi, a hned zalituje. Městu nerozumí, měšťanem snad ani nechce být. Naproti tomu jeho Marie může v městských ulicích oči nechat. Jak se k městu postaví nové generace Šmahelů? Nebude jim tu nakonec stejně těsno jako kdysi jejich předkům ve Stružinci?... celý text
Přidat komentář
Pohlazení duše. K této knize jsem se dostala náhodou v knihovně a až teď jsem se dověděla, že je to poslední díl trilogie. Určitě si koupím celou trilogii, protože styl autorky i popis doby přes běžný život konkrétních postav mě opravdu baví!!!
Dávám tři, ale ne proto, že by byla kniha horší než předchozí díly, ale proto, že v poslední generaci se rodina Šmahelů velmi rozrostla a já se v postavách už začal beznadějně ztrácet. A to dokonce tak, že jsem nějak nezaznamenal ani narození samotné autorky. Nebo tam nebylo? Prostě nevím. Každopádně tato trilogie je rozhodně zajímavá.
Tři hvězdy ve kterých se odráží má neschopnost pojmout onen rodový strom, respektive se v něm náležitě orientovat.
Krásné zakončení celé trilogie. Svět se hodně rychle mění.
Jen by mě zajímalo jak dopadla Boženka?
Generační rozdíly v přístupu k životu jsou načrtnuty dobře, ale útržkovitost příběhů jednotlivých osob nepřispívá příliš k pochopení jejich jednání. Navíc je většina od počátku zařazena do určité stereotypní „škatulky“ na základě svého vzhledu, společenského zařazení či jednání. Žádná z postav nepůsobí přirozeně sympaticky tak, aby jí čtenář mohl fandit. Skloubení historických událostí s životem rodiny Šmahelových je místy dost křečovité.
Příběh chrudimského mlýna a lidských osudů z rodiny Šmahelů mě méně bavil než předchozí díly.
Třetí díl se mi líbil nejméně. Autorka své předky líčí bohužel tak, že si k nim nějak neumím najít cestu a jsou mi nesympatičtí. V předchozích dílech se mi líbilo, jak se naše i světové události promítají v životech obyčejných lidí, tady ale té politiky bylo někdy až přespříliš a občas jsem měla pocit, že místo románu čtu úryvky z novin. Naštěstí po tom, co v ději umřel pan Rada, se to zlepšilo. I konec mi přijde odbytý, ráda bych věděla, jak dopadla Božka a popravdě jsem z konce vůbec nepochopila, koho má autorka být potomek, což je hodně velká škoda a dost mě to zklamalo. Celkově ale sérii hodnotím jako hodně povedenou, hezky popisuje všední život i strasti obyčejných lidí.
31/2
Helena Šmahelová je potomkem toho nezvedeného Karla, více se dozvíte v knize Žena roku 1900, je to o životě její maminky. A ten akurátní Josef, který se nakonec kvůli práci usadil v Kojetíně, byl můj pradědeček. Měl děti Růžu, Annu, Miloše a Miladu. Děda Miloš zemřel ještě před mým narozením. Žádná z jeho sester děti neměla, můj otec byl jedináček a můj brácha vlastní děti nemá, takže tato větev vlastně po mužské linii vymřela. Nedávno jsme se s manželem vydali "po stopách", ale našli jsme jen pamětní ceduli v Možděnicích, po pátrání mezi místními jsme našli i místo, kde stával mlýn, dokonce jsme potkali pamětníka, který pomáhal jako 15letý hasit, když mlýn vyhořel v r.1950. Ve Stružinci není nic, vůbec nic. Zase jsme našli pamětníky, kreří nám ukázali někam do dáli, kde asi mlýn stával. Našli jsme i myslivnu v Rudě, která dnes slouží jako soukromá chata. Opět - bez pamětníků bychom to nikdy nenašli. Tím stopy končí...
Helena Šmahelová na osudech svých předků ukázala na život v okolí Chrudimi a dala tak tomuto městu nádherný dar, který bohužel Chrudim nevyužila!
Třetí díl se mi líbil nejméně. Četl se hůře, než předchozí dva, děj byl tak nějak utahaný, nebo jak to nazvat. Přeskakovala jsem i víc stránek najednou. Trochu jsem ztrácela i v postavách, Josef a Josef, Lujza a Lojza, Alois a Alois....Konec byl hodně useknutý. Pořád jsem čekala, kdy se narodí malá Helenka Šmahelová....i tak doporučuji celou ságu.
Nejvíc se mi líbily Stopy... U této knihy mě začala bavit až následující generace s Františkou, ačkoliv mi připadá, že byla taková moc dokonalá. Konec mi nějak nevysvětlil, čí potomek vlastně byla sama autorka, na což jsem se upřímně těšila nejvíc.
Celá trilogie se mi moc líbila, odpočinkové čtení o obyčejných lidech i s pozadím politického dění, jen škoda toho useknutého konce u posledního dílu.
Završení osudů mlynářské rodiny, tentokrát počátek 20. století. Opět skvělé čtení.
Vynikající, moc se mi líbila tahle kronika , sága. Vypráví na pozadí historických událostí let 1848 - 1912 o životech dalších generací rodiny Šmahelů, terntokrát z mlýnu Hrkačka v Chrudimi, ale jsou tam události z celé naší vlasti i události mezinárodního významu. Obdivuhodnou postavou je pak Františka Šmahelová, která vychovala sedm dětí a byla to žena nesmírně moudrá s úžasnými lidskými vlastnostmi. Byla to silná osobnost, moc mne oslovila.
Štítky knihy
přelom 19. a 20. století Rakousko-Uhersko mlynáři, mlynářství ságy Chrudim východní Čechy historické romány rok 1900
Autorovy další knížky
| 1959 |  Velké trápení |
| 1984 | Stíny mých otců |
| 1979 | Žena roku 1900 |
| 1964 | Dobrá mysl |
| 1985 | Stopy mých otců |
Dočteno. Třetí díl ságy rodiny mlynářů. Jsem ráda, že jsem dostala tip na tyto knihy. Se zájmem jsem četla popisy způsobu života, událostí, zvyklostí, míst v našem kraji. Jasně, je to románové zpracování, ale spisovatelka vychází z matrik, kronik, dobových záznamů. O to cennější vhled do doby minulé. Opět musím děkovat za to, kdy žiji.